< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzerův dalekohled objevil "neviditelné" černé díry

Spitzer_kvasary.jpg
Velké množství těch největších černých děr, nacházejících se ve vesmíru, konzumovalo okolní hmotu tak říkajíc "za zavřenými dveřmi" - alespoň doposud. Americký kosmický dalekohled Spitzer Space Observatory, který svým ostrým infračerveným "zrakem" pronikl přes oblaka galaktického prachu, zjistil, že se zde nacházejí chybějící populace černých děr, známých jako kvasary.
Pavel Suchan Ostatní

Netopýři, tma a hvězdy v pražské ZOO tuto sobotu

V sobotu 13. srpna 2005 od 11.00 přibližně do 23.00 se v pražské zoologické zahradě uskuteční Den netopýrů. Letos se koná ve spolupráci pražské ZOO s Českou astronomickou společností. Zoologická zahrada Praha připravila soutěže a zajímavá povídání o tajuplných nočních letcích, Česká astronomická společnost zase pozorování oblohy dalekohledy a informace o civilizačním problému - světelném znečištění.

František Martinek Vzdálený vesmír

Hubblův kosmický dalekohled vyfotografoval galaktické ZOO

HST_galaxy.jpg
Pohledem do hlubokého vesmíru vypátral Hubblův kosmický dalekohled (HST) celý "zvěřinec" galaxií. Velké množství zobrazených galaxií je různorodou směsí objektů s unikátními charakteristikami, které se nacházejí ve vybrané malé oblasti vesmíru. Některé z galaxií jsou velké, jiné naopak velmi malé. Některé z nich se nacházejí relativně blízko, jiné jsou velmi vzdálené. Stovky těchto slabých galaxií nebyly nikdy předtím pozorovány, než bylo jejich světlo zachyceno dalekohledem HST.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

František Martinek Kosmonautika

The Spaceship Company a kosmická turistika

Virgin_Galactic.jpg
V USA byla publikována zpráva o založení nové soukromé společnosti, jejímž úkolem bude výroba dopravních prostředků pro dopravu cestujících za hranice zemské atmosféry - do výšky přes 100 km nad zemským povrchem. Jejími zakladateli jsou Richard Branson (společnost Virgin Group) a Burt Rutan ze společnosti Scaled Composites, která se proslavila výrobou dopravního prostředku SpaceShipOne, jež uskutečnil pilotovaný let do výšky přes 100 km nad zemským povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

Nové úvahy o možném životě na Titanu

Huygens.jpg
Na Titanu, největším měsíci planety Saturn, kde počátkem roku 2005 přistála kosmická sonda Huygens, může být objeven život. Předpokládají to ve výzkumném středisku NASA - Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Strasbourg, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech.
Šárka Spěváková Ostatní

Paranal - továrna na vědu

P4020013_.jpg
Plošina na hoře Paranal,
kde jsou umístěny
čtyři osmimetrové dalekohledy
a dvoumetrové
doplňkové teleskopy.
V loňském roce se odehrál mimořádný nebeský úkaz - po 122 letech nastal přechod planety Venuše přes Slunce. Tento jev přivedl oddělení pro styk s veřejností z ESO (Evropské jižní observatoře) na myšlenku spojit nad jedním cílem studenty i veřejnost celého kontinentu - všichni se mohli pokusit pomocí vlastního pozorování stanovit přesné času dotyků Slunce a Venuše. Tyto časy se pak posílaly do ESO, a každý se mohl dovědět, jak přesně by určil astronomickou jednotku. V rámci tohoto projektu Venus Transit 2004 byla také vyhlášena soutěž o nejlepší video. A odměna: Pobyt na observatoři Paranal v Chile. Návštěvu vyhráli na prvním místě soutěžící z Británie (ti však nakonec nejeli vzhledem k pracovnímu vytížení), druhé místo připadlo týmu z Polska. Na třetím místě se umístil snímek Venus in Sole Visa, kterou vytvořili manželé Renata a Martin Lhotákovi a Robert Smolík, všichni výtvarníci - scénografové loutkového divadla a členové občanského sdružení Lodžie. Aby se z jejich cesty mohla potěšit i česká veřejnost, mohla jsem odjet s nimi a natočit o ní dokument.
Milan Halousek Ostatní

Výstava "Vesmír jako na dlani" v Brně

Od pátku 5. do neděle 21. srpna 2005 se bude v Brně konat unikátní výstava "Vesmír jako na dlani" věnovaná vesmíru, kosmonautice a kosmickým letům vůbec. Jedná se o výstavu připravenou ve spolupráci s firmou Space Services International (v níž figuruje našincům dobře známý Tasillo Römisch). Výstava (celá expozice má hmotnost úctyhodných osmdesát tun) seznamuje se základními informacemi ohledně kosmických letů s tím, že klade důraz na jejich lidský rozměr (život na oběžné dráze, stravování, problémy apod.). Vstup je zdarma.

František Martinek Sluneční soustava

Vodní vulkanismus na Saturnově měsíci Enceladus

Enceladus.jpg
Saturnův malý měsíc Enceladus, který by měl být studený a "mrtvý", poskytuje místo toho důkazy o přítomnosti ledového vulkanismu, tzv. kryovulkanismu. Americká sonda Cassini objevila obrovská oblaka vodní páry nad jižním pólem měsíce a teplé praskliny, kde se vypařuje vodní led a pravděpodobně průběžně doplňuje oblaka páry. Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Enceladus je hlavním dodavatelem materiálu pro nejvzdálenější Saturnův prstenec E.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Tsunami_a.jpg
Síla tsunami nevychází jen ze samotné vody. Profesor Heinrich Bahlburg z Geologicko-paleontologického ústavu Münsterské University řekl, že mohutnost, výšku vln a intenzitu, se kterou se valí na pobřeží a pláže, rozhodujícím způsobem ovlivňuje množství usazenin, které voda s sebou strhne z mořského dna.
František Martinek Sluneční soustava

Vodní led v marťanském kráteru

krater_led.jpg
Publikovanou fotografii pořídila 2. 2. 2005 kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera), která se nachází na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Bílá skvrna představuje vodní led, nacházející se na dně bezejmenného kráteru poblíž severního pólu planety Mars. Informoval o tom v Kolíně nad Rýnem vedoucí Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutschen Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kde se provádí analýza dat přicházejících z paluby kosmické sondy.
Jiří Borovička Úkazy

TP72: I letos nás v srpnu čekají Perseidy

V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy.
Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 40 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 72 z 1. srpna 2005

Veselý Jan Sluneční soustava

Další "desátá planeta"

2003ub313.jpg
"Je určitě větší než Pluto," řekl Dr. Mike Brown z Caltechu, když oznámil objev nové "planety" sluneční soustavy. Tým amerických astronomů, který se zabývá vyhledáváním těles Kuiperova pásu, oznámil několik takových objevů současně, takže vznikl mírný zmatek (viz předchozí novinka). Tedy pro pořádek: Jde o těleso označené 2003 UB313, které je v současnosti 97 krát dále od Slunce než Země, o jeho rozměrech víme jen to, že je určitě větší než Pluto a pravděpodobně menší než náš Měsíc. Tým Dr. Browna jej poprvé vyfotografoval 31. října 2003 Oschinovým teleskopem na observatoři Mt. Palomar (viz obrázek). Objev byl zveřejněn až nyní nikoli proto, že by jej astronomové chtěli tajit, ale jednoduše proto, že těleso na původních snímcích prostě přehlédli a našli jej až při druhé analýze v lednu letošního roku. Nejzajímavější však není jeho rekordní vzdálenost a velikost, ale jeho klasifikace. Ač se to zdá zvláštní, rozhoduje se o tom, zda má Slunce planet osm nebo deset (jedenáct, dvanáct, ...)!
Libor Lenža Sluneční soustava

Nově objevené těleso za Neptunem

kuiper_belt.jpg
Vzdálené a temné hlubiny okraje planetární soustavy skrývají ještě nejedno překvapení. Dnešní astronomové však popravdě řečeno mají určitou představu o tom, co mohou v těchto nehostinných mrazivých pustinách najít. Konec minulého století přinesl objevy řady těles nacházejících se v těchto nehostinných pustinách. Jejich dráhy se nacházejí za drahou planety Neptun resp. planety Pluto. Před několika dny byla zveřejněna informace o objektu, jehož velikost je srovnatelná s nejmenší planetou naší planetární soustavy, s Plutem.
Tisková zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR
Libor Lenža Sluneční soustava

Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

Enceladus_PIA06250-br500.jpg
Meziplanetární výzkumná sonda Cassini získala nové, detailní snímky povrchu jižní polární oblasti Saturnova měsíce Enceladus. Získané údaje ukazují výrazné geologické útvary a snad nejmladší terén, který byl na měsíci objeven. Tato oblast s velmi složitým vývojem a historií se nachází na nejjasnějším a nejbělejším měsíci Saturnu. Pořízené snímky jsou velmi cenným materiálem ke studiu geologických a povrchových procesů na ledových tělesech.
Libor Lenža Kosmonautika

Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

STS114CAS.jpg
Raketoplán Discovery včera (26. 7. 2005) úspěšně odstartoval vstříc zcela jasné floridské obloze a navázal na přerušené lety amerických raketoplánů, které byly po havárii Columbie v únoru 2003 zcela zastaveny. První pokus o start byl přerušen z důvodů problémů s vadným čidlem stavu paliva v externí nádrži. Tentokrát proběhlo odpočítávání zcela bez problémů a ve 14:39 světového času (16:39 SELČ) se sestava odpoutala od startovní rampy 39B.

V průběhu 11 denní mise bude sedmičlenná posádky Discovery zkoušet nové postupy inspekce a kontroly ochranného tepelného systému raketoplánu. Důležitým posláním mise je zásobení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) potřebným materiálem.

Zdeněk Bardon Ostatní

Slunce dalekohledem Coronado PST

PST_22072005_14_A.jpg
Rádi bychom se s Vámi podělili o výsledek prvního našeho pokusu vyfotografovat sluneční protuberance dalekohledem Coronado PST. Ačkoli prezentovaný snímek (zatím - doufejme) nedosahuje zcela úrovně nejlepších fotografií, publikovaných ve Sky&Telescope apod., my, autoři snímku, jsme s výsledkem spokojeni. Přinejmenším už jenom vzhledem k podmínkám, za jakých obrázek vznikal: Ve středu 20. července 2005 totiž souvislá vrstva rychle letící nízké oblačnosti nad oblastí západních Čech (Hnačov, okr. Klatovy) dávala pramalou naději byť i jen na kousek modré oblohy.
1 …430 431 432 433 434 435 436 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »