Astronomové nyní informují o zjasňující se kometě ATLAS (C/2019 Y4), která v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už většími binokuláry jako mlhavá skvrna v souhvězdí Velké medvědice. Pokud svůj trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima a od poloviny května na večerní obloze jednou z nejjasnějších komet, které jsme mohli v posledních desetiletích pozorovat. Zajímavostí také je, že kometa ATLAS je s velkou pravděpodobností fragmentem „Velké komety 1844“, která dosáhla 1. hvězdné velikosti.
Na základě měření izotopů železa vědci z University of Copenhagen prokázali, že se naše planeta ve skutečnosti zformovala mnohem rychleji, než jsme se doposud domnívali. Tento objev poskytuje nový pohled na formování planet a na pravděpodobnost výskytu vody a života kdekoliv ve vesmíru. Předchůdce naší planety, tzv. proto-Země, se zformovala během časového rozpětí přibližně 5 miliónů roků. Prokázaly to nové studie uskutečněné na Centre for Star and Planet Formation (StarPlan) at the Globe Institute na University of Copenhagen.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější noční stranu, kde z ní kondenzují kapky kapalného kovu.
V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.
V současné situaci, kdy děti zůstávají doma, lze předpokládat, že kromě výuky budou hledat i možnosti zábavy v čase odpočinku. Pokud jste zavítali na astronomický portál, možná tu i vy hledáte nějaké tipy pro naše malé vesmírné výzkumníky. Akademie věd ČR se podílela už na řadě aktivit a materiálů, a tak se rozhodla shrnout rodičům tipy na různé domácí pokusy, e-zdroje, elektronické verze časopisů, online výstavy a podobně. Najdete je na sociálních sítích AV ČR pod hashtagem #veda_na_doma. Akademie věd sdružuje více než padesátku vědeckých pracovišť a každé z nich má co nabídnout. V pondělí dokonce proběhla na Facebooku online „přednáška“ Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Před třemi roky upozornili astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty ASU na novou větev meteorického roje Taurid, v níž se mohou nacházet stometrová tělesa na dráze potenciálně kolizní se Zemí. Zaznamenané případy bolidů byly podrobeny podrobné analýze fragmentace a bylo odvozeno, že celkově jsou Tauridy velmi křehkými tělesy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.
Príbehy o vzdialených planétach ho priviedli k astronómii. Uchvátilo ho poznanie, že aj sám môže skonštruovať ďalekohľad. Hoci vyštudoval astronómiu, vzdal sa vedeckej kariéry a začal zhotovovať teleskopy. Nespokojnosť s výsledkom ho neustále poháňala ďalej, túžil vytvoriť dokonalý prístroj. Najprv len na fotografovanie oblohy, neskôr na hľadanie komét. A dokázal to. Objaviteľ prvej medzihviezdnej kométy, Genadij Borisov.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020
obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Na základě dat z evropské kosmické observatoře XMM-Newton a rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory společně s pozemními radioteleskopy v Austrálii a Indii astronomové zaregistrovali důsledek nejsilnější doposud pozorované exploze ve vesmíru. Mohutný výbuch se odehrál v kupě galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophuichus), což je uskupení několika tisíc galaxií ve vzdálenosti zhruba 390 miliónů světelných roků od Země. Exploze byla zhruba pětkrát větší než dosavadní zaznamenaný rekord, pozorovaný v kupě galaxií MS 0735.6+7421.
Je vám mezi 15-26 lety? Nemáte ještě žádné plány na léto? Zajímá Vás astronomie, fyzika, chemie či jiné přírodní vědy? Pak už nemusíte vymýšlet žádné jiné plány a můžete se vydat na šestnáctidenní akci, kde se dozvíte to, na co ve škole nezbyl čas, kde budete moci pomocí dalekohledu prozkoumat noční oblohu a kde budete moci poznat fyziku na vlastní kůži! Že vás to začíná zajímat víc a víc? Pojďte tedy zjistit, na co všechno se můžete těšit!
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.
Zajímají Vás hvězdy svítící na nebi? Fotografujete rádi noční oblohu? Zúčastněte se soutěže prostřednictvím INSTAGRAMU, a to v termínu od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020.
Zahrajme si na dávné objevitele. Na ty, kteří sebrali odvahu a vypluli na širý oceán, aby jako první spatřili dosud neznámé krajiny. Vše, co uvidíte, je výsledkem lidského studia vesmíru. Žádné pověry, ale věda v té nejryzejší podobě! Od března v brněnském planetáriu.
Skupina astronomů z Institute of Astronomy, University of Cambridge, UK, objevila exoplanetu K2-18b, která je téměř devětkrát hmotnější než Země a obíhá kolem červeného trpaslíka K2-18. Planeta může být potenciálně obyvatelná. K2-18 je hvězdou spektrální třídy M, od Země ji dělí vzdálenost 111 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lva. Hvězda je známá rovněž pod označením EPIC 201912552 a ve svém okolí hostí dvě planety: kromě K2-18b a ještě K2-18c.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2020. Měsíc bude mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. Od druhé poloviny týdne můžeme večer sledovat komety nerušené měsíčním svitem. K ISS míří poslední klasická nákladní loď Dragon. Sonda OSIRIS-Rex si blíže prohlédla místo budoucího odběru vzorků z planetky Bennu. Před 185 lety se narodil Giovanni Schiaparelli, který nechtěně rozšířil špatně převzatý pojem canali na povrchu Marsu.
Astronom Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je pracovníkem Astronomické ústavu AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty, a tak je zřejmé, o čem bude v naší besedě řeč. Zaměříme se na malá tělesa Sluneční soustavy.
Galina Motorina ze Slunečního oddělení ASU vedla práci, v níž se spolupracovníky ze zahraničí studovala jednu z mnoha slunečních erupcí. Tento vybraný exemplář tzv. „chladné erupce“ vykazoval všechny znaky pro podporu jednoho z modelů vysvětlujících přerozdělování energie v erupci. Numerický model pak jejich závěry bezezbytku potvrdil.
Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.
