Zajímavé snímky průletu okolo Titanu
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Obr. 1 | Obr. 2 | Obr. 3 | Obr. 4 |
Popis obrázků naleznete v článku.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Obr. 1 | Obr. 2 | Obr. 3 | Obr. 4 |
Popis obrázků naleznete v článku.
Jak uspět v době rozvíjejících se automatických přehlídek oblohy? Má ještě význam pozorování proměnných hvězd amatéry? Nahradí přehlídky i CCD pozorovatele? Co vlastně přehlídky umí? Jaká jsou jejich omezení? Jak být lepší než ony?
Podle stále ještě předběžných rozborů z úvodní prohlídky snímků odeslaných sondou Cassini z blízkého průletu okolo měsíce Titan vyplývají následující zjištění.
Informace o zatmění Měsíce naleznete v několika článcích na astro.cz:
Tiskové prohlášení ČAS č.67 (MS Word)
Zatmění Měsíce 28. října - minutu po minutě
"Sváteční" úplné zatmění Měsíce 28. října 2004
Zatmění z boku
Přímé přenosy (pokud víte o jiném, dejte vědět)
KVT
EAI
HaP Mikuláše Koperníka v Brně
![]() |
![]() |
Pražské Dejvice jsou u nás populární jednak kvůli Yo-Yo Bandu, který se tam svého času seznámil s jednou nejhezčí holkou, jednak kvůli Jiřímu Suchému, jenž tam ještě o něco dříve zakoupil sedm prken žehlicích. V týdnu 20 - 25 září 2004 však získaly evropskou proslulost díky společné konferenci německé Astronomische Gesselschaft (AG) a České astronomické společnosti (ČAS), což je v historii obou společností vůbec poprvé.
![]() |
Takováto tělesa zatím ještě nikdy astronomové nepozorovali přímo. Avšak vědci jsou přesvědčeni, že pouze přítomnost těchto temných komet v našem kosmickém okolí může uspokojivě vysvětlit dávnou astronomickou záhadu: proč pozorujeme pouze nepatrnou část komet, jejichž existenci předpokládají dosavadní teorie?
Štědrost roku 2004 na astronomické úkazy je vskutku jedinečná. Mohli jsme spatřit jedno úplné zatmění Měsíce, nejednu okem viditelnou kometu, přes sluneční disk nám po dlouhých 122 letech opět přešla planeta Venuše a mnoho dalšího. Celou tuto pestrou nabídku úkazů hodných široké veřejnosti patrně završí blížící se další úplné zatmění Měsíce. Nastává sice v časných ranních hodinách, ale shodou okolností zrovna ve všeobecně volný den - ve čtvrtek 28. října, kdy celý národ slaví 86 let od založení první Československé republiky (tedy od roku 1918).
![]() |
![]() |
![]() |
Když na nějakém obraze, fotografii nebo ve skutečnosti spatříme srpek Měsíce, lze relatiivně snadno poznat, zda se jedná o měsíční fázi, nebo zda je to úplněk, okusovaný zatměním. Pomiňme vodítka jako je umístění Měsíce na obloze nebo barevné ladění celého úkazu, které může být ovlivněno meteorologickými jevy. Stačí prozkoumat vnitřní hranici srpku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve