Uplynulo 95 let od narození profesora Vladimíra Kopala, průkopníka mezinárodního kosmického práva a politiky

V pondělí 14. srpna si připomínáme nedožité 95. narozeniny profesora Vladimíra Kopala, československého a českého právníka, světového průkopníka mezinárodního kosmického práva, který působil i pět let v řídící politické funkci v Organizaci spojených národů.

33. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 8. do 20. 8. 2023. Měsíc bude v novu. Saturn už je vidět i po setmění, ale ideální podmínky viditelnosti velkých planet jsou nad ránem. Doznívá aktivita meteorického roje Perseid. Kometa C/2023 E1 (ATLAS) zůstává jedinou jasnější na obloze. K Měsíci se vydala sonda Luna 25, poslední taková mise je z roku 1976. Nosič Super Heavy ve verzi B9 prodělal úspěšný statický zážeh včetně testu vodního systému orbitální rampy.

Astronomická expedice 2023

Lidé řvoucí „stóóóp“, půlnoční svačinka, bez které se neobejde žádný pozorovatel, „bastlení“ všeho druhu, hledání řešení problémů, o kterých člověk ani neví, že je potřeba je řešit, bučení nedaleko se pasoucích krav, chodící duše doufající ve spánek po 10 po sobě jdoucích propozorovaných nocích, to je Astronomická expedice. Už přes šest desetiletí slouží Astronomická expedice jako místo setkávání a spolupráce mladých astronomů, jako prostor pro volnočasové vzdělávání a sdílení nadšení pro vesmír a fyziku. Letní škola astronomie tak legendární, že po bývalé paní kuchařce byla pojmenována i planetka! Letos je to navíc třetí rok této události na novém místě, které je ušito expedici na míru. I letošní program je nabitý přednáškami předních českých astronomů, z nichž mnozí zde svou kariéru začínali. A mnoho dalších ji tu začíná právě teď.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 299 z 10. 8. 2023

Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos

Astrofyzikální PRogresy z Opavy: Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je porozumění vzniku a vývoji těchto binárních systémů, v budoucnu přispěje k popisu chování látky v okolí černých děr a pomůže tak lépe identifikovat i dále zkoumat například prstence hmoty v okolí černých děr, jejichž snímky nám v minulých letech přinesl projekt Event Horizon Telescope. Svému výzkumu se přitom Zuzana Turoňová věnuje ve spolupráci s vědci na proslulé vědecké základně Los Alamos ve Spojených státech, v jejíž blízkosti proběhl 16. července 1945 pod vedením Roberta Oppenheimera první test atomové bomby.

Meteorický roj Perseid vrcholí o víkendové noci z 12. na 13. srpna. Podmínky budou ideální!

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane o víkendové noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Po Měsíci červem nebo jetpackem?

Apollo 11 přistálo na Měsíci dne 20. července 1969. Přípravy a plánování ovšem běžely dlouhé roky. Během nich přistálo na stole spoustu nápadů na přístroje, vozítka a další propriety, které by objevování Měsíce pomohly. Některé byly skvělé, některé ovšem dost absurdní a moc nepomohla ani skutečnost, že ještě nebylo zcela známé měsíční prostředí. Mnohé návrhy tak vypadaly, jako by vypadly ze starých sci-fi příběhů.

Záhadná exoplaneta vypadá při každém pozorování jinak

Hubbleův kosmický dalekohled se v nedávné době zaměřil na červeného trpaslíka s názvem AU Microscopii. Jedná se o mladou hvězdu, která vznikla před přibližně 23 miliony let. Je tedy zhruba 200krát mladší než naše Slunce. Od Země ji dělí jen 32 světelných let. Objektem zájmu vědců se však v tomto případě nestala samotná hvězda, ale jedna z exoplanet, které kolem ní obíhají. Konkrétně ta, která obíhá této hvězdě nejblíže, AU Mic b. Z měření změn jasnosti mateřské hvězdy o ní dokázali astronomové zjistit velmi zajímavé informace.

32. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.

ČAM za červenec 2023: Ou4 - Obří oliheň

Titul Česká astrofotografie měsíce za júl 2023

získala snímka „Ou4 – Obří oliheň “, ktorej autorom je David Zimák

Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).

Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě přišel v rámci úspěšného projektu CREDO na velmi zajímavou věc: Existuje zřetelný vztah mezi globální seismickou aktivitou a změnami v intenzitě kosmického záření zaznamenanými na povrchu naší planety. Pozorování kosmického záření tak potenciálně pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi.

Výzkumy v ASU AV ČR (249): Pochází proklamovaný interstelární bolid skutečně z mezihvězdného prostoru?

V loňském roce vzbudila rozruch v komunitě odborníků na meziplanetární hmotu studie označující jeden z bolidů zaznamenaných americkou vládní detekční sítí za těleso z mezihvězdného prostoru. Peter Brown z University of Western Ontario a Jiří Borovička z ASU tuto událost zevrubně přezkoumali a zabývají se otázkou, zda domněle mezihvězdné těleso skutečně přiletělo z galaktických dálav.

Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského roku rychlostí 6,15 kilometrů za sekundu. O necelé tři měsíce později (19. 12. 2022) byl na systém již poněkolikáté namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který zachytil balvany, jež byly vlivem kolize nejspíše setřeseny z povrchu měsíce.

Snímek odhalující tajemství zrodu planet

Působivý záběr, který zveřejnila Evropská jižní observatoř ESO, přináší důležité stopy vedoucí k odpovědi na otázku, jak by se mohly formovat planety o hmotnosti Jupiteru. V blízkosti mladé hvězdy vědci objevili rozsáhlé shluky prachu, které by se mohly zhroutit vlastní gravitací a vytvořit obří planety. Snímek vznikl kombinací dat pořízených pomocí dalekohledu VLT a radioteleskopu ALMA.

Znovunalezená kometa s českou stopou

Kometa je tvor velice prchavý. V blízkosti Slunce se její jádro zahřeje a konečně může být nalezeno. Pak se ale vzdálí a na dlouhá léta zmizí z našeho dohledu. Ne vždy se pak při dalším návratu naskytnou ideální podmínky pro její znovunalezení a nebo není dostatečně dobře známa její dráha. A tady je prostor pro amatérské hvězdáře a další astronomy, kteří mohou za jistých podmínek předběhnout i velké automatické přehlídky oblohy a najít kometu, která je v ideálním případě přibližně v té části oblohy, kde astronom doufá, že by měla být. Je to činnost pro trpělivé, protože velké přehlídkové dalekohledy ve světě řadu takových těles spatří již dlouhé měsíce předtím, než jsou v dosahu menších dalekohledů. Jsou však místa na obloze, kam se tak dobře nepodívají a to především za soumraku nebo nízko nad obzorem. A tak je šance, že kometu znovunaleznete, mnohem větší.

31. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 7. do 6. 8. 2023. Měsíc bude v úplňku. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno a na denní obloze s opatrností Venuše. Výrazná aktivita Slunce pokračuje. Měsíc v sobotu ráno zakryje slabší hvězdy v souhvězdí Ryb. Falcon 9 startoval z rampy SLC-40 v rozestupu zhruba 4 dní a Falcon Heavy vynesl dosud nejtěžší komerční družici. K ISS má být vynesena nákladní loď Cygnus. Před 205 lety se narodila astronomka Maria Mitchellová, která objevila v roce 1847 jasnou kometu.

Jasný bolid na odpolední obloze 24. července 2023 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na Slovensku

V pondělí odpoledne 24. července jsme získali osobní svědectví o detonaci, která byla slyšet v okolí Rimavské Soboty přibližně v 15:23 letního času. Tou dobou bylo na většině našeho území oblačno až zataženo a na mnoha místech pršelo. To je zřejmě důvod, proč nám nepřišlo žádné hlášení o pozorování bolidu. Fotografické kamery bolidové sítě provozované naším ústavem přes den oblohu nefotí, nicméně na stanicích naší bolidové sítě máme instalované také doplňkové videokamery a ty jsou v provozu i ve dne.

Má tato exoplaneta sourozence na stejné oběžné dráze?

Astronomové využívající data z radioteleskopu ALMA objevili v okolí vzdálené hvězdy útvar, který se pravděpodobně pohybuje po stejné oběžné dráze, jako již dříve nalezená extrasolární planeta. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o oblak drobnějších těles související s procesem vzniku další planety. Pokud by se tato domněnka potvrdila, půjde o dosud nejpřesvědčivější důkaz, že dvě planety mohou sdílet jednu oběžnou dráhu.

Vychází Astropis 136 – pravidelné číslo

Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie.

Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.

Výzkumy v ASU AV ČR (248): Trojrozměrný model pro hvězdné populace tří galaxií

Charakterizace trojrozměrného rozložení látky a hvězd ve vzdálených galaxií je jedním z důležitých cílů galaktického výzkumu. Pierre Vermot a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinuli novou metodiku, která umožňuje solidně modelovat vlastnosti vzdálených galaxií na základě pozemních pozorování. 

Vědci získali v Austrálii unikátní obrazy sluneční koróny

Nádherné snímky bílé sluneční koróny i zcela jedinečné obrazy záření iontů železa a argonu. Z obrovského množství dat se po týdnech práce matematika Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně vylouply jedinečné fotografie letošního úplného zatmění Slunce. Úkaz se odehrál 20. dubna 2023 nad západním pobřežím Austrálie, kam za ním vyrazil i mezinárodní vědecký tým složený z brněnských matematiků a astrofyziků z Havajské univerzity.