Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Úkazy

Jak velký byl Tunguzský meteorit?

Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy Montoya
Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy Montoya
Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.
Petr Horálek Úkazy

Na štědrodenní ranní obloze Měsíc zakryje Mars

Mars a Měsíc
Mars a Měsíc
V pondělí 24. prosince ráno budeme, pokud to umožní počasí, svědky výjimečného úkazu. Měsíc, který právě na vánoční ráno dosáhne fáze úplňku, se při svém pohybu na hvězdném pozadí setká s rudou planetou Mars a z našeho území budeme moci pozorovat i vzácný zákryt.

redakce Ostatní

Právě vyšla kniha Stručná historie času

Obal knihy Stručná historie času.
Obal knihy Stručná historie času.
Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking, v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Co se stane astronautovi v černé díře?
Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
Další informace o publikaci na http://www.nva.cz.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Epoxi poletí ke kometě Hartley 2

mise Epoxi
mise Epoxi
NASA schválila nový cíl mise Epoxi - 11. října 2010 přelet kolem komety Hartley 2. Byla vybraná místo komety Boethin, která se astronomům ztratila. Pravděpodobně se rozpadla na příliš malé fragmenty, které jsou „neviditelné“.
František Martinek Kosmonautika

GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Astronomové hledají galaktické teenagery

sig07-026_small.jpg
V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.
Pavel Příhoda Úkazy

Vánoční nebe ovládá Mars

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 105 z 18. prosince 2007

Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.

Michal Václavík Ostatní

Ohlédnutí za Setkáním českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu

První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.
První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.
V úterý 27. listopadu 2007 se konalo v zasedacím sále Ministerstva kultury České republiky unikátní Setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu [1]. Organizaci a záštitu nad celou akcí mělo Národní technické muzeum a již předem musím poznamenat že šlo o setkání velmi podařené. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi téměř 80 pozvanými účastníky a mohl si tak vychutnat setkání s významnými vědci jak z České republiky, tak i ze Slovenska.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.
Petr Horálek Úkazy

Z pátka na sobotu nás překvapí meteorický roj Geminidy

Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.
Geminida z roku 2006.
Autor: Brian Emfinger.
V noci 14./15. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Geminidy patří k nejaktivnějším rojům v roce a pokud na daný rok není předpovězen nějaký meteorický déšť, či zvýšená aktivita jiného roje, jsou Geminidy na druhém místě (hned po lednových Quadrantidách). Jejich ZHR (zenitová hodinová frekvence) dosahuje kolem 110 meteorů, někdy i více.

František Martinek Hvězdy

Hvězda nejpodobnější Slunci objevena

Poloha hvězdy HIP 56948, která je nejpodobnější Slunci.
Poloha hvězdy HIP 56948, která je nejpodobnější Slunci.
Peruánští astronomové Jorge Melendez (Australian National University) a Ivan Ramirez (University of Texas, Austin) ohlásili objev hvězdy „nejpodobnější Slunci“. Její průměr, hmotnost, teplota a chemické složení se parametrům Slunce velmi podobají. K pozorování použili dalekohled Harlan J. Smith Telescope o průměru 2,7 m na McDonald Observatory. Jejich objev napovídá, že chemické složení Slunce není zcela unikátní, jak se někdy dříve soudilo.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 4/2007 a Vánoční nadílka Astropisu!

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 14 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

Vánoční nadílka Astropisu!
Hledáte vhodný vánoční dárek? Za cenu běžného předplatného nyní můžete navíc dostat pěkný barevný dárkový certifikát vystavený speciálně na jméno obdarovaného, který mu potom dáte pod stromeček.
A co víc, nyní také každý nový předplatitel (tedy takový, který vloni Astropis neodebíral a nyní začne) obdrží zdarma Hvězdářský kalendář 2008. Akce platí do 31. ledna nebo do vyčerpání (omezených!) zásob. (Kalendář obdržíte k obyčejnému i dárkovému předplatnému).



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »