< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Vyskočil Kosmonautika

Rosetta se blíží

15_flyearth_L,2.jpg
Sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko proletí 4. března během gravitačního manévru v těsné blízkosti naší Země. Zajímá Vás, jak sonda vypadá při pohledu ze Země? Připomínáme, že ESA při této příležitosti vyhlásila soutěž, podrobnosti v článku Vyfotografujte Rosettu!.
František Martinek Hvězdy

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).
František Martinek Kosmonautika

Japonské plány pro oblast kosmonautiky

H2A.jpg
Dne 26. 2. 2005 uskutečnilo Japonsko úspěšný start své nosné rakety H-2A. Start se uskutečnil z kosmodromu Tanegashima Space Center. Na geostacionární dráhu byla dopravena družice MTSAT-1R. Družice má dva hlavní úkoly: pomáhat při řízení letového provozu a pořizovat snímky v infračerveném a viditelném světle pro meteorologické účely. Jednalo se o první start japonské rakety od listopadu 2003, kdy došlo k havárii startující rakety. Zajímavé jsou další plány pro oblast pilotovaných letů v Japonsku.
František Martinek Ostatní

Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., v listopadu téhož roku se konal ustavující sněm VAS. Organizace sdružuje fyzické i právnické osoby, jež mají zájem podílet se na činnosti VAS aktivitami vedoucími k naplnění cílů sdružení. V letošním roce vstoupila VAS do desátého roku své existence. A protože se koncem loňského roku uskutečnil již V. sněm Valašské astronomické společnosti, využívám této příležitosti k představení VAS široké veřejnosti.
Pavel Koten Multimédia

Vyfotografujte Rosettu!

15_flyearth_L,2.jpg
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

sonda Cassini
sonda Cassini
Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jména pro nové Saturnovy měsíce

pia06115.jpg
Sonda Cassini objevila u Saturnu 6 nových měsíců. Celkem má nyní Saturn 37 měsíců. Dva vloni objevené mezi oběžnými dráhami měsíců Mimas a Enceladus byly pojmenovány Methone a Pallene. V řecké mytologii byly Methone a Pallene dvě ze 7 krásných dcer obra Alkyonea.
František Martinek Kosmonautika

Čína se připravuje na výzkum Měsíce

Change_1.jpg
Hu Hao, ředitel Technického střediska pro výzkum Měsíce prohlásil, že není přesná dříve publikovaná zpráva, podle níž je hlavním cílem čínského výzkumu Měsíce získání zdrojů izotopu helia-3. Čínský program výzkumu Měsíce si klade mnohostranné vědecké cíle.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 1/2005

Astropis
Astropis
Právě vyšlo letošní první číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vstupuje již do svého 12. ročníku, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Najser: Charles Messier - katalog mlhovin a hvězdokup
  • M. Prouza: Nejenergetičtější fotony
  • V. Kopecký: Přistání na Titanu
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů I.
Michal Švanda Sluneční soustava

Přímé pozorování 3-D magnetické rekonexe v zemské magnetosféře

Předpokládá se, že magnetická rekonexe je v zemské magnetopauze nejefektivnější mechanismus umožňující průnik materiálu přicházejícího od Slunce skrz magnetický deštník. Již dříve byly pozorovány některé geometrické vlastnosti penetrujících plazmatických struktur (transientů) a prostorově ohraničených rekonexí, ale jejich principy nebyly spolehlivě vysvětleny především kvůli vysoké rychlosti magnetopauzy a protože byla k dispozici data vždy jen z jedné družice. 8. října 2004 byla v časopise Geophysical Research Letters publikována případová studie založená na vícebodovém měření získaném během mise Cluster. Vědci dostali poprvé příležitost trojrozměrně přímo pozorovat topologii magnetického pole v magnetopauze a její změny, vedoucí k rekonexi ve více místech, kterou lze vysvětlit pozorované geometrické vlastnosti.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zamrzlé moře na Marsu

Mars.jpg
Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Hledání gravitačních vln z domova

Už vás omrzelo analyzovat na svém domácím počítači rádiové signály a hledat v nich stopy mimozemských civilizací? Nyní se můžete zapojit do projektu Einstein@Home, jehož cílem je hledání gravitačních vln, které předpověděl Albert Einstein v teorii obecné relativity. Stejně jako v případě SETI@Home se jedná o program, který využívá volné kapacity počítačů k analýze dat získaných detektory gravitačních vln.
Petr Sobotka Hvězdy

Hvězdný kolotoč

Nová ultrafialová pozorování ukázala, že v naší galaxii existuje hvězda, která se otáčí 200krát rychleji než naše Slunce.

redakce Ostatní

astro.cz hacknut

V průběhu víkendu došlo k hacknutí serveru astro.cz. Všechny stránky byly nahrazeny textem "simiens crew". Stránky jsou opět dostupné. Pokud narazíte na problematickou či nedostupnou stránku, dejte nám prosím vědět na adresu info@astro.cz.
1 …421 422 423 424 425 426 427 …518

19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS).

Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.

Další informace »