Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.František MartinekKosmonautika
Na zbytek se mi zeptejte. Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.Tomáš MetelkaSluneční soustava
Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).Tomáš MetelkaÚkazy
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.Ivo MíčekOstatní
Přistávací sonda Huygens, která nyní obíhá okolo Saturnu na palubě sondy Cassini, je v pořádku. Minulý týden, v úterý 14. září úspěšně prošla svojí patnáctou kontrolou v průběhu letu. Tato letová kontrolní procedura byla předposlední před plánovaným oddělením obou sond v prosinci tohoto roku. Proto byly, na rozdíl od předchozích letových kontrol, zahrnuty i některé další specifické aktivity nutné pro přípravu k oddělení obou sond.Tomáš MetelkaOstatní
Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.Tomáš MetelkaVzdálený vesmír
Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.Tomáš MetelkaHvězdy
Už více než 400 let profesionální i amatérští astronomové pozorují dlouhoperiodické proměnné typu Mira Ceti. Hvězdy tohoto typu, označované často jako Miridy, patří k pomalu pulzujícím hvězdám. Periody světelných změn leží v rozmezí od 80 dní do asi 4 roků. Nejčastěji ale pulzují v intervalu od 200 do 400 dní. Amplitudy světelných změn jsou větší než 3 magnitudy a někdy dosahují až 10 magnitud. Prototypem tohoto typu hvězd je Omikron Ceti, zvaná Mira, s periodou 332 dní a změnou hvězdné velikostí mezi 2 až 10 magnitudou. U některých hvězd tohoto typu se pozorovala i nevysvětlitelná krátkodobá vzplanutí.František MartinekKosmonautika
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.Karel MokrýKosmonautika
Australští astronomové oznámili ve čtvrtek 16.9. svůj záměr postavit v Antarktidě první skutečnou stálou astronomickou observatoř. Ta by podle nich mohla produkovat snímky téměř stejné kvality, jako dnes poskytuje Hublův teleskop. Výhodou projektu by ale měl být jen zlomek nákladů spojených se stavbou takového zařízení. Michael Ashley, vedoucí astronom na Universitě Nového Jižní Walesu, řekl že byli inspirováni úspěšným testem projektu Dome C (Kopule C), francouzsko-italské základny umístěné vysoko na antarktické plošině, kde již byla úspěšně vykonána řada astrofyzikálních experimentů i astronomických pozorování.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2004 RNDr. Zdeňka Ceplechu, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne při zahájení česko německé vědecké konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ na ČVUT , Thákurova 7, Praha 6 v úterý 21. září 2004 v 9 hodin. Laureátská přednáška „Momentky meteorů“ bude pro veřejnost přednesena 23. září 2004 v rámci doprovodného programu mezinárodní konference (viz níže).
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2004 Ing. Janu Tichou, ředitelku Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2004 byla udělena Ing. Janě Tiché za její přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne 23. září 2004 v Praze. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška „Balvany, vlasatice a KLENOT“ přístupná veřejnosti (viz níže).
na doprovodný program společné konference České astronomické společnosti a Astronomische Gesellschaft (astronomická společnost německy mluvících zemí) „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“, který se koná v Praze v budově Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v místnosti 206 v českém jazyce a je přístupný odborné i široké veřejnosti. Vstup volný.Tomáš MetelkaOstatní
Puma byla pro Inky tak důležitým zvířetem, že podle ní vystavěli své hlavní město. Cusco bylo postaveno tak, aby vypadalo jako tmavá puma, temnotou zformované souhvězdí v Mléčné dráze, které podle svého výzkumu odhalil italský profesor Giulio Magli z katedry matematiky Milánské technické univerzity. Nedávno jej zveřejnil na fyzikální webové stránce arXiv , kterou spravuje Cornellova univerzita v Ithace, stát New York.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
