Články

01.05.2005 21:45 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 18. týdnu (2. - 8.5 2005)

Přehled astronomických úkazů na 18. týden (2.5.-8.5.2005).

29.04.2005 13:22 František Martinek Ostatní

Slavnostní otevření areálu historického objektu Ballnerovy hvězdárny

Hvězdárně Valašské Meziříčí se po více jak desetiletém úsilí podařilo dokončit rekonstrukci historického objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 a jejího areálu. U příležitosti otevření této významné technické a kulturní památky pro veřejnost jsme připravili na čtvrtek 12. května 2005 netradiční slavnostní akci s bohatým programem.

29.04.2005 11:51 Miroslava Hromadová Úkazy

Velká sluneční skvrna

Dne 25. dubna 2005 se na okraji slunečního disku objevila mimořádně velká sluneční skvrna. Tato skvrna, která se zatím zvětšila 3krát a má velmi dynamický vývoj, má označení 756 a její průměr odpovídá asi 5 průměrům Země (tj. více než 50.000 km). Snímek sluneční fotosféry pořídila sonda SOHO 29. dubna 2005 v 00:00 UT (02:00 SELČ).

28.04.2005 18:02 František Martinek Sluneční soustava

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

28.04.2005 13:05 Petr Kubala Úkazy

Zatmění Slunce ve Střední Americe

V pátek 8.dubna proběhlo v Americe a Pacifiku tzv. hybridní zatmění Slunce. Úplné zatmění mohlo být viděno pouze z moře. Ve státech Kolumbie, Venezuela, Kostarika a Panama mohli lidé spatřit prstencové zatmění. Částečné zatmění pak bylo viditelné ve velké části Jižní Ameriky, v Mexiku a jižních státech USA.

27.04.2005 17:49 Karel Mokrý Ostatní

Atlas oblohy do 7mag

Na astro.cz běží mirror atlasu do sedmé magnitudy. Atlas využijete při hledání objektů s triedrem a menšími přístroji, případně jako první stupeň podrobných vyhledávacích mapek. Jednotlivé listy je možné stáhnout ve formátu pdf v barevné a černobílé verzi.
Stránky jsou v angličtině, pokud máte zájem spolupracovat na přeložení, ozvěte se na info@astro.cz

27.04.2005 14:19 redakce Ostatní

AsU AV ČR: výběrové řízení

Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje výběrové řízení na přijetí správce Linuxových systémů. Jedná se především o správu nově instalovaného Clusteru - 32 procesorů (systém, software, poradenská činnost) a správu dalších PC.

27.04.2005 09:51 František Martinek Kosmonautika

Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 15. narozeniny

Hubblův kosmický dalekohled (Hubble Space Telescope - HST) byl dopraven na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery. Jedná se o projekt NASA, na němž spolupracovali také evropští vědci. Před několika dny tedy oslavil 15. výročí vypuštění do vesmíru.

26.04.2005 10:06 František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.

26.04.2005 09:24 redakce Ostatní

Slavnostní setkání k 110 výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena

Slavnostní setkání k 110 výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena se koná pod záštitou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara CSc. v sobotu 30. dubna 2005 v Žamberku.

25.04.2005 12:10 František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.

25.04.2005 10:24 redakce Ostatní

Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2005

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.

27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku

Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz

25.04.2005 07:17 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 17. týdnu (25.4 dubna - 1.5 2005)

Přehled astronomických úkazů na 17. týden (25.4.-1.5.2005).

22.04.2005 15:00 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Ledovec B-15A narazil do Drygalského jazyka

Vědci i veřejnost se konečně dočkali - na Antarktidě do sebe narazila dvě obří ledová tělesa. Nešlo však o přímý náraz, ale pouze o jakési "otření" a navíc s tříměsíčním zpožděním.

22.04.2005 14:06 František Martinek Ostatní

Ruská astroložka žaluje NASA

Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.

22.04.2005 12:24 František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.

22.04.2005 08:23 Miroslava Hromadová Úkazy

Jasný objekt na noční obloze

Vždy, když je planeta Jupiter pozorovatelná na večerní, popř. ranní obloze, zvýší se počet dotazů na pracovníky hvězdáren: "Co to tam večer svítí? Je to Venuše?"

21.04.2005 16:25 František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

20.04.2005 12:47 František Martinek Sluneční soustava

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.

19.04.2005 16:08 František Martinek Kosmonautika

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)

Vyhledávání v článcích