Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
Článek je převzat z časopisu Astropis.
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.
 |
 |
 |
 |
 |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)