Astrofotograf roku 2005
![]() |
![]() |
Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově přijme asistenta(ku)-pozorovatele(ku) do slunečního oddělení. Požadujeme ukončené středoškolské vzdělání, dobrou uživatelskou znalost výpočetní techniky a zájem o astronomii. Nabízíme možnost dalšího zvyšování kvalifikace, práci v příjemném kolektivu a prostředí, eventuelně i ubytování.
20.1.2005: "Nabídka již neplatí, konkurz uzavřen."
Kontakt: msobotka@asu.cas.cz

Přehled astronomických úkazů na 2. týden (10.1.-16.1.2005).
V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě je ke svému startu připravena sonda Deep Impact. Jejím úkolem je průzkum komety 9P/Tempel pomocí speciálního zařízení, takzvaného impaktoru (od anglického impact - dopad, srážka), které dopadne na povrch jádra. Ve vytvořeném kráteru bude možné zkoumat látku, která nikdy nebyla vystavena přímému slunečnímu svitu a která tak může poskytnout odpovědi na některé otázky spojené s ranou fází vývoje sluneční soustavy.



![]() |

Nad postiženými oblastmi prolétávají různé umělé družice Země, určené ke snímkování zemského povrchu. Některé fotografie těchto oblastí si můžete prohlédnout například na následujících internetových adresách:

Fotogalerie komety C/2004 Q2 Machholz. Máte její fotografie? Pošlete nám je na info@astro.cz Uvádějte prosím místo pořízení, použitý přístroj a expozici.
![]() |
Přehled astronomických úkazů na 1. týden (3.1.-9.1.2004).
Redakce: omlouváme se za nezveřejnění přehledu astronomických úkazů za poslední týden loňského roku. Došlo k chybě v komunikaci s autorem.


K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

![]() |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4