Spirit - místo dopadu a přistání
![]() |
![]() |
Tuto otázku si snad každý den a možná i každou minutu položí alespoň jeden člověk na naší planetě: "Má smysl investovat ohromující miliardy dolarů do výzkumu malých kousků Měsíce či Marsu, když je v dnešním světě tolik bídy? Nebylo by vhodnější řešit spíše své vlastní problémy a teprve pak se věnovat vznešenému výzkumu nekonečně vzdálených galaxií?"
![]() |
Hvězdárna v Rokycanech, HaP Plzeň a Pedagogická fakulta ZČU pořádají Astronomický seminář učitelů fyziky. Cílem semináře je seznámit učitele s novinkami v astronomii, kosmologii, kosmonautice a trochu jim tento obor přiblížit.
Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.
Večer 22. ledna Kamil Hornoch objevil další novu v M31. Jedná se o první letošní novu objevenou v této galaxii. Od posledního objevu uplynulo 30 dní. Celkově se jedná o devátou extragalaktickou novu objevenou z ČR.
Zdroj: >> Latest News From Spirit and Opportunity
![]() |
V 12:34 UT se na dobu deseti minut podařilo obnovit spojení se Spiritem. Signál zachytila stanice DSN (Deep Space Network) poblíž Madridu. Data byla přenášena rychlostí 10 bitů za vteřinu.
Sesterská sonda Opportunity se blíží k Marsu. K plánovanému přistání by mělo dojít v neděli ráno v 5:05 UTC.
Zdroj: NASA
Odborníci NASA publikovali závěry z prvního průzkumu vzorku půdy, který uskutečnil robot SPIRIT. Některé výsledky jsou přinejmenším zajímavé. Tak například bylo zjištěno, že marťanská půda obsahuje velké množství železa a křemíku, v menším množství byla nalezena síra, vápník, nikl a chlór. Složení je charakteristické pro místa na Marsu, kde přistály i dřívější sondy, avšak je to rozdílný obsah, než mají pozemské horniny. Měření probíhala pomocí zařízení Alpha Particle X-Ray Spectrometer.
Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Alex Lobel z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, informovala na 203. setkání vědců American Astronomical Society v Atlantě o pozorování procesů v atmosféře obří hvězdy Betelgeuse pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST). Podařilo se přímo pozorovat žhavé plyny, které jsou vyvrhovány z bouřící hvězdné atmosféry na obrovské vzdálenosti, mnohem větší než bylo zatím pozorováno u jiných hvězd.
![]() |
Astrofyzik Jiří Grygar považuje za zásadní pro budoucnost vesmíru prozkoumat skrytou energii a skrytou hmotu.
V únoru 2003 zveřejnili američtí odborníci první výsledky dvou opakovaných přehlídek celé oblohy, které vykonala americká kosmická sonda Wilkinson. Tato data o stáří a struktuře vesmíru posloužila ke zpřesnění znalostí o tom, jak dlouho kosmos existuje. Dnes s chybou pouhých dvou procent víme, že vesmír je stár třináct celých a sedm desetin miliardy let.
Celý rozhovor je dostupný na stránkách BBC. Rozhovor je na stránkách i ve fomátu mp3.
![]() |
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové