Nejhmotnější dvojhvězda WR20a
![]() |
![]() |
Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni60, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe60, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.
![]() |
Evropský tým objevil (a studoval) dvě nově objevené exoplanety. Obě planety byly nalezeny díky přehlídce OGLE. Objev těchto planet ztrojnásobil počet exoplanet objevených metodou přechodu. Nyní známe tři takto objevené objekty. Zdvojnásobil se i počet planet se známou hmotností a poloměrem - nyní známe čtyři takové objekty.
8. června 2004 si bude moci každý vyzkoušet metodu přechodů v praxi. Venuše bude přecházet před Slunečním diskem. Zúčastněte se projektu VT 2004
![]() |
![]() |
Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.
Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2
![]() |
dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.
O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.
![]() |
![]() |
Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- Canopus (α Carinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.V České republice, která je jedním ze spolupořádajících států projektu Venus Transit 2004, se ve dnech 7. - 9. května 2004 uskutečnila mezinárodní konference pozorovatelů přechodu Venuše před Sluncem 8. června 2004.
![]() |
Měsíc, který se poměrně rychle pohybuje po obloze od západu směrem k východu, čas od času zakryje některou jasnější hvězdu. Poměrně zřídkavým jevem jsou však zákryty planet Měsícem. Dne 21. 5. 2004 jeden takový úkaz nastane. Měsíc zakryje jasnou planetu Venuši, která je v současné době večernicí. Vzhledem k tomu, že se úkaz bude odehrávat v odpoledních hodinách (v době od 13:26 do 14:50 SELČ), bude pozorovatelný pouze pomocí dalekohledu. Časové údaje platí pro Valašské Meziříčí. V jiných částech České republiky se okamžik začátku a konce úkazu může lišit až o několik minut.


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.