Na stránkách Astronomického deníku si můžete poslechnout záznam z tiskové konference, která se 10. března uskutečnila na brněnské hvězdárně u příležitosti 25. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Vzácné události se zúčastnila celá řada pozoruhodných osobností, především pak Ivan Bella, Alexej Alexandrovič Gubarev,Valerij Ivanovič Tokarev, Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek, Mark Liberzon a Vladimír Sokolov.
Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.
 |
Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.
V rámci solidarity s partnery International Space Stasion změnila ESA program letů evropských kosmonautů. ESA souhlasla s šestiměsíčním odkladem dvou letů evropských kosmonautů. Lety se měly uskutečnit v dubnu a říjnu 2003 pomocí ruských lodí Sojuz.
Astronomický časopis Perseus se specializuje na obor Proměnných hvězd. Vychází 6x ročně o rozsahu cca 40 stran a vydává ho Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Členům Sekce je zdarma rozesílán poštou. Všechna dosud vydaná čísla si můžete stáhnout na adrese http://var.astro.cz/brno. Nyní je k dispozici naskenované i poslední číslo (6/2002), které přináší například informace Dr. V. Šimona o dvou zajímavých rentgenových dvojhvězdách či přehledový článek Doc. Z. Mikuláška o záhadě slunečních neutrin. Přímý odkaz na číslo 6/2002 je zde (PDF, 2.9 MB) |  |
Na serveru NASA můžete shlédnout vidozáznam (formát Real Media) z kabiny reketoplánu Columbia.
Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu. Speciál S1/2003 je věnován impaktnímu kráteru Steinheim.Může vám sloužit jako průvodce, který vás seznámí s touto pozoruhodnoupamátkou na dávnou kosmickou katastrofu.U příležitosti začátku března - měsíce Internetu připravilaObservatoř Kleť do provozu nový Internetový portáltýkající se zajímavých objektů naší oblohy - komet.Těšíme se na shledanou s Vámi na www.komety.cz.
Poznámka redakce: Díky spolupráci správce www.komety.cz je možné články nalézt i pomocí astronomickém rozcestníku www.astro.cz/cz/overview/
 |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY, věnovaný především tragické události havárie raketoplánu Columbia.
Je to již celých 25 dní co se kosmonautika zachvěla, strnula a na chvíli zemřela. Je to již 25 dní co zemřelo sedm astronautů a mnoho iluzí. Je to 25 dlouhých dní, co se mnoho lidí dnem i nocí snaží přijít na to, co se vlastně v několika tragických minutách první únorové soboty stalo. Je ještě příliš brzo na jakékoliv závěry - ale podívejme se přesto, co již víme, nebo co si myslíme, že víme.
Podrobné informace (pdf)
Program semináře
Přihláška Při registraci účastníků bude vybírán konferenční poplatek 100 Kč.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4