NASA/JPL-Caltech Autor: NASA/JPL-CaltechProč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jak to, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce „honí“ za objevy nových obyvatelných světů, jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?
Bolid Autor: meteorsUANecelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.
Ilustrace hvězdné kolize Autor: Dana BerryJedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.
Každý den dopadnou na zem desítku tun materiálu z kosmu. Drtivá většina z těchto tělísek zůstává astronomy neodhalena, tělíska větší pak vyvolávají známé meteory – průletové jasnění, při němž se původní tělísko vypaří. Jasnějším meteorům se říká bolidy a jen ta nejjasnější a největší tělesa mají šanci proniknout vzdušným obalem a dostat se tak k přímému výzkumu z rukou vědců. Hlavním zdrojem pro prachová zrna (meteoroidy) jsou komety, z nichž se uvolňují při sublimaci povrchového ledu. Davida Čapka z AsÚ zajímalo, jakým způsobem větší prachová zrna, která by v zemské atmosféře vyvolala jasné bolidy, po opuštění komety rotují.
Dne 9. 12. 2014 nad Českem přelétl jasný bolid. Dle výpočtů byla reálná šance, aby jeho úlomky dopadly na zemský povrch. Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností (JAS) uspořádala expedici za nalezením jeho úlomků. Expedice vedená Janem Kondziolkou a Milošem Podařilem se konala v sobotu 20. 12., tedy 11 dnů po pádu meteoritu (časová prodleva byla dána také tím, že profesionální astronomové neuveřejnili ihned souřadnice místa pádu).
Na začátku roku 2015 nás přivítá jeden z největších meteorických rojů – Kvadrantidy. Kvadrantidy jsou známé svým velmi ostrým maximem (obvykle trvání kolem 4 hodin) a i přes rušení Měsícem je tento rok maximum ve velmi příznivém čase, kdy se již bude radiant roje (bod ze kterého meteory jakoby vylétávají) nacházet poměrně vysoko nad obzorem. Maximum tohoto roje bude ve 3h ráno 4. ledna 2015. Meteory tohoto roje se pohybují poměrně rychle a během hodiny jich vzhledem k rušení Měsícem můžeme vidět kolem 40.
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) čtenářská galerie Autor: Marián MičúchAustralský amatérský astronom Terry Lovejoy má asi čich na zajímavé komety. Po objevu mimořádně jasné jižní komety C/2011 W3 (Lovejoy) jsme mohli loni obdivovat i pouhým okem viditelnou kometku C/2013 R1 (Lovejoy). Kdo mohl očekávat, že o rok později tu budeme mít další “Vánoční kometu Lovejoy”? Otevíráme proto další čtenářskou galerii a přejeme především v lednu po úplňku spoustu jasných nocí strávených s kometkou opět viditelnou i pouhým okem.
Snímek sluneční erupce pořízený v měkké rentgenové oblasti. Tato erupce se zažehla v září 2005 a byla fotografována americkou družicí TRACE. Patrné jsou poerupční smyčky, podél nichž se šíří svazky elektronů a při svém brždění vydávají rentgenové záření Autor: NASA/LMSALSluneční erupce jsou jedním z nejvýraznějších projevů sluneční aktivity. Jejich výzkumu je věnováno značné úsilí, neboť jevy v nich probíhající i s nimi spojené ovlivňují široký meziplanetární prostor a dopadají i na život člověka, především na technologická zařízení umístěná na Zemi i na oběžné dráze. Fyzikálně realistický popis jevů probíhajících při erupci je tedy prvním krokem pro plné pochopení těchto jevů. Michal Varady z AsÚ a jeho kolegové se zabývali jedním z nesouladů mezi předpověďmi současného modelu erupcí s pozorováními.
C/2014 E2 (Jacques) 9. 8. 2014 Autor: Martin GembecJe tu opět konec roku a s ním i tradiční kometární bilance. Rok 2013 byl na hezké vlasatice vskutku bohatý a čekalo se, že se letos
podobné žně již neuskuteční. Jak to nakonec dopadlo?
Bolid Autor: Jakub KoukalV prvním dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON a MeteorsUA v únoru roku 2014. Druhý díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí UKMON, CEMeNt a BRAMON během „Velké jarní díry“, tedy během období s nejnižší celkovou meteorickou aktivitou v průběhu roku.
Meteorit z 9. prosince 2014. Autor: AsÚ AVČR.Zveřejňujeme fotografii nalezeného meteoritu z pádu bolidu 9. prosince 2014, kterou nám poskytl Astronomický ústav AV ČR. Nálezová hmotnost meteoritu byla 5,93 gramu. Jedná se o chondrit, typ L, předběžně vyšší stupeň 3 (bude upřesněno dalším měřením). Stal se tak 23. meteoritem s rodokmenem na světě. Děkujeme veřejnosti za spolupráci!
Astronomové, a to zejména ti, kteří se specializují na komety, musí mít nyní žně. Kometa 15P/Finlay se dostala do outburstu a stala se tím pádem snadno viditelnou i ve větších binokulárech, hlavní publicita ale připadá na kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta totiž už od svého srpnového objevu překonává jedno očekávání za druhým. Nyní je při jasnosti okolo 6 mag v místech s velmi tmavou oblohou na jižní polokouli viditelná velmi slabě i pouhým okem, radovat se ale mohou i seveřané. Právě v těchto dnech totiž nadchází začátek pozorovacího období komety také pro ně.
Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona) Autor: ESAVýzkum komety 69P/Churyumov-Gerasimenko přinesl po prvním překvapivém výsledku ohledně tvrdosti povrchu již druhé překvapení – izotopické složení vody.
Mimořádný bolid z 9. prosince 2014 Autor: www.zeremevesmir.czV úterý 9. prosince 2014 podvečer prolétl nad Českou republikou mimořádně jasný bolid, který zřejmě celý v atmosféře nezanikl. Vypadá to, že jeho zbytky dopadly na území okresu Žďár nad Sázavou.
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian PeachKometa Q2 Lovejoy se ukázala být díky své dráze nadějnou kometou pro pozorovatele na severní polokouli, protože se v prosinci měla z jižní oblohy přesunout na tu naši severní. V původních odhadech se jen očekávala další nadějná kometa objevená známým lovcem jasnějších komet Terrym Lovejoyem z Austrálie. Na podzim se ukázalo, že kometa je až o tři magnitudy jasnější, než se původně očekávalo. To začalo vést k myšlenkám, zda nakonec nebude kometa viditelná i pouhým okem. Těm učinila přítrž sama kometa, když mezi 12. a 14. prosincem nečekaně rychle zjasnila a začala být bez obtíží viditelná pouhým okem.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: www.plasma-universe.comZemská magnetosféra je velkým rejdištěm elektricky nabitých částic, z nichž převážná část se sem dostává od Slunce prostřednictvím slunečního větru. Výstižný popis jejich pohybů má důležité aplikace pro pochopení dění v geomagnetických bouřích, jimiž jsou ovlivněny i lidské technologie. Marek Vandas z AsÚ publikoval práci, v níž představuje analytický model speciální konfigurace magnetických polí, jenž je použitelný pro popis Birkelandových proudů.
Spatřili jste velmi jasný meteor, jinak též bolid, podobně jako 9. 12. 2014? Pak je tu pro vás velmi jednoduchý a intuitivní způsob pro nahlášení této události, který vznikl v kooperaci AMS (American Meteor Society), IMO (International Meteor Organization) a sítě EDMONd. Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak se může i hlášení laické veřejnosti bez širších astronomických znalostí, stát velmi cenným pro studium těchto výjimečných úkazů.
Geminidy Autor: Erno BerkoJiž jen pár dní a čeká nás jeden z nejhezčích a nejspolehlivějších meteorických rojů roku. V případě jasného počasí tento roj pozorovatele nikdy nezklame. Geminidy také vykazují vysoké zastoupení bolidů (meteory jasnější jak Venuše)! Geminidy jsou aktivní od 4. do 17. prosince. Maximum roje letos nastává 14. prosince ve 13 h SEČ a ZHR (zenitální korigovaná hodinová frekvence) je 120 meteorů. Geminidy patří spíše k pomalejším meteorům, vstupní rychlost částic vstupujících do atmosféry je kolem 34 km/s.
Phoenicidy Autor: BRAMONV článku o předpovězeném outburstu Phoenicid byla detailně popsána předpověď japonského astronoma Mikiyi Sata, která se týkala přdpokládané vysoké aktivity tohoto roje v letošním roce. S týdenním odstupem od této události je možné prezentovat předběžné výsledky pozorovací kampaně zaměřené na tento neobvyklý meteorický roj.
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONd Autor: Jakub KoukalV úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
