Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Sylvie Gorková Sluneční soustava

Pozorování velké sluneční skvrny NOAA 12192 z hvězdárny Valašské Meziříčí

Skvrna v AR 12192 Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Skvrna v AR 12192
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Pozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo, a tak když se v druhé polovině října na Slunci objevila velká skvrna s označením NOAA 12192, nemohli jsme si ani my její pozorování nechat ujít. A to i přesto, že pozorovací podmínky nám příliš nepřály, a to zejména kvůli vysoké oblačnosti a špatným seeingem.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Leonidy 2014 aneb dlouhé čekání na kometu Tempel-Tuttle

Leonidy Autor: unknown
Leonidy
Autor: unknown
V nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů – Leonidy. Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17. na 18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.

Dušan Majer Sluneční soustava

Událost roku: přistání na kometě

Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P Autor: ESA/Martin Gembec
Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P
Autor: ESA/Martin Gembec
12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.

Portál astro.cz si klade za cíl celou událost propagovat co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto si můžete nechat článek na webu kosmonautix.cz otevřený a vše se vám bude pravidelně aktualizovat. U nás pak budeme zprávy také zveřejňovat a zůstanou archivní vzpomínkou na tuto hisotrickou událost.

Článek byl průběžně aktualizován, poslední aktualizace: 22:00 SEČ.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (18): Detailní modely gravitačního pole Země

Model gravitačního pole Země (3D model) a výšky geoidu vypočtený z pohybů družice CHAMP v roce 2003 Autor: Astronomický ústav AV ČR
Model gravitačního pole Země (3D model) a výšky geoidu vypočtený z pohybů družice CHAMP v roce 2003
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Gravitační síla je základní silou řídící pohyb těles ve vesmíru. Jednoduchý popis známý ze střední školy jako Newtonův zákon všeobecné gravitace však pro přesný popis například oběžných drah umělých družic Země nestačí. Země není z jejich pohledu hmotným bodem, proto je zapotřebí co nejpřesněji znát charakter gravitačního pole Země. To nelze přesně měřit, avšak lze využít přesné znalosti drah umělých družic na nízké oběžné dráze a tvar gravitačního pole Země vypočítat. Přesně tím ze zabývá tým vedený Alešem Bezděkem z AsÚ.
Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (17): Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn

(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČR
(Popiska obrázku v závěru článku)
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Sluneční skvrny jsou nejvýznamějšími projevy sluneční aktivity, tedy neustálých proměn povrchového mangetického pole Slunce. Po právu jsou tedy cílem dalších a dalších odborných studií, neboť jsou i přes staletí trvající výzkum stále zahaleny několika tajemstvími. Otázky jejich vzniku nebo hloubkové struktury tak zůstávají nezodpovězeny. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení AsÚ se věnoval studiu struktur, které svým vzhledem připomínají penumbru vyvinutých slunečních skvrn, ovšem s žádnou skvrnou nejsou přímo propojeny. Takové struktury si vysloužily označení osiřelá penumbra.
František Martinek Sluneční soustava

Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno

V roce 2006 vypustila NASA kosmickou sondu s názvem New Horizons k (trpasličí) planetě Pluto. Po průletu kolem cílového tělesa a jeho soustavy měsíců bude sonda směřovat do oblasti Kuiperova pásu s cílem zkoumat alespoň jeden objekt v tomto prostoru. Protože velké pozemní dalekohledy neobjevily v roce 2011 žádné těleso v předpokládaném směru letu sondy, byl na pomoc přizván Hubblův kosmický teleskop HST.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Videopozorování meteorů - 3. díl (Od vzniku databáze EDMOND až po připojení brazilské sítě)

Gmap Autor: Jakub Koukal
Gmap
Autor: Jakub Koukal
Na konci minulého článku jsme mluvili o vzniku nadnárodní síťě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network) v listopadu 2011. V té době EDMONd obsahoval sítě CEMeNt (česko-slovenská amatérská síť, SVMN (slovenská profesionální síť), HMN (maďarská amatérská síť), PFN (polská amatérská síť a ITMN (italská amatérská síť).

Nyní se podíváme na další vývoj v letech 2012 a 2013. Toto období začíná vznikem databáze EDMOND na počátku roku 2012 a končí připojením brazilské sítě (BRAMON) na konci roku 2013.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Blíží se Orionidy

Orionidy Autor: NASA
Orionidy
Autor: NASA
Po zklamání z Drakonid, u kterých byla pro letošní rok předpovězena zvýšená aktivita, která se však nakonec neuskutečnila, se můžeme těšit na pravidelný podzimní roj – Orionidy. Aktivita tohoto roje začíná kolem 15. října a končí 29., maximum pak připadá na 21. října. Meteory vylétávají ze známého zimního souhvězdí Orion, za hodinu jich můžeme vidět 15 – 20. Výhodou je, že letos nebude pozorování rušit svit Měsíce, který bude pár dní před novem.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (14): Bílá erupce pozorovaná spektrografem IRIS

(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČR
(Popiska obrázku v závěru článku)
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Vznik tzv. bílých slunečních erupcí, tedy takových, které se projevují zjasněním v široké oblasti spektra, není stále ještě uspokojivě vysvětlen. Není zřejmé, jak souvisí výskyt bílé erupce s jinými vlastnostmi (např. intenzitou rentgenové emise) erupcí, a dokonce není uspokojivě ani vysvětleno, v jaké oblasti sluneční atmosféry vlastně vzniká ona širokopásmová emise. Petr Heinzel a Lucia Kleint využili výjimečných pozorování z kosmického spektrografu IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) a publikovali zevrubnou analýzu zvýšení úrovně Balmerovského kontinua v blízké ultrafialové oblasti spektra.
Martin Gembec Sluneční soustava

Měření jádra komety 67P

3D model jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
3D model jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Sonda Rosetta přináší nejen zajímavé snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na světě je mnoho dalších měření. Jak je kometa velká, jak se otáčí, jakou má hustotu, jaké uvolňuje plyny a podobně. Níže uvedené výsledky jsou pouze první zpracovaná data a podle dalších měření se mohou dále vyvíjet.

Jakub Koukal Sluneční soustava

Drakonidy 2014

Drakonidy 2011 Autor: AGO
Drakonidy 2011
Autor: AGO
Po očekávaném (a pozorovaném) outburstu meteorického roje Drakonid v roce 2011 a po pozorování neočekávaného outburstu tohoto roje v roce 2012 byla uveřejněna předpověď aktivity Drakonid na rok 2014. V roce 2013 vykazoval tento roj nízkou aktivitu, nebylo jej možné odlišit od sporadického pozadí.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Neutuchající boj o Mars aneb nové sondy u planety

Sonda Maven u Marsu Autor: Nasa
Sonda Maven u Marsu
Autor: Nasa
Jen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy na AsÚ AV ČR (12): Protony slunečního větru ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky od Slunce

(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: NASA
(Popiska obrázku v závěru článku)
Autor: NASA
Slunce nejenže řídí pohyb naší planety prostřednictvím své gravitace, ale zaplavuje meziplanetární prostor neustálým proudem nabitých částic. Tento jev nazýváme slunečním větrem a jeho výzkumem ze zabývají i pracovníci AsÚ. P. Hellinger a P. Trávníček se ve své práci nedávno publikované v Astrophysical Journal Letters zabývali statistickými vlastnostmi částic slunečního větru ve vzdálenosti 1 AU od Slunce (t. j. na úrovní oběžné dráhy Země) a porovnávali je s teoretickými modely.
Jakub Koukal Sluneční soustava

Testování systému NFC pro záznam slabých meteorů

NFC Autor: Jakub Koukal
NFC
Autor: Jakub Koukal
Běžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů.Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Spíše výjimečně jsou pak schopné zaznamenat i meteory slabší, nicméně účinnost systémů pak drasticky klesá (pro meteory kolem +2,5 mag je to pouze kolem 10% - tedy průměrně každý desátý meteor této hvězdné velikosti je systémem zachycen). Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností. Tento koncept ovšem narážel na překážky v podobě malé dostupnosti požadovaných typů objektivů, případně na jejich neúměrnou cenu – videometeorové sítě EDMONd i BRAMON jsou od počátku koncipovány jako amatérské, proto je důraz kladen na co nejlepší finanční dostupnost veškerých komponent systémů.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy na AsÚ AV ČR (11): Komplikovaná rotace planetky Apophis ovlivňuje její let Sluneční soustavou

Tvar planetky Apophis rekonstruovaný z světelné křivky získané při pozorovací kampani organizované P. Pravcem z AsÚ.  Autor: Astronomický ústav AV ČR
Tvar planetky Apophis rekonstruovaný z světelné křivky získané při pozorovací kampani organizované P. Pravcem z AsÚ.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Málokterý zájemce o astronomii doposud neslyšel o planetce Apophis. Těleso s rozměrem asi 300 metrů na blízkozemní dráze bylo objeveno v roce 2004 a už o půl roku později na Turínské škále (Torino scale) rizika srážky se Zemí získalo čtvrtý stupeň (což je nejvyšší kdy dosažený), neboť podle předběžné dráhy byla pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2029 odhadnuta až na 1:37. Po upřesnění dráhy byla sice srážka v roce 2029 vyloučena, ale i tak proletí planetka 13. dubna 2029 velmi těsně kolem Země. Jak se bude jeho dráha vyvíjet dále je otázkou, neboť na ni mají vliv nejrůznější slabé efekty. Petr Pravec z AsÚ koordinoval rozsáhlý mezinárodní tým, který studoval rotaci tohoto asteroidu analýzou fotometrických pozorování získaných pozemními dalekohledy v mezinárodní kampani. Tým získal robustní údaje o typu a rychlosti rotace tohoto tělesa, což bude využitelné pro přesnější předpovědi budoucího vývoje dráhy planetky ve Sluneční soustavě.
Jakub Koukal Sluneční soustava

Perseidy 2014 - výsledky pozorovací kampaně

Perseida v Pegasu 12. 8. 2013 Autor: Aleš Majer
Perseida v Pegasu 12. 8. 2013
Autor: Aleš Majer
Prázdninové měsíce již skončily a s nimi i aktivita nejznámějšího meteorické roje - Perseid. V článku si ukážeme, jakých výsledků během pozorovacích kampaní tohoto roje v roce 2014 dosáhli pozorovatelé z celého světa. Výsledky jsou přehledně rozděleny podle techniky, kterou bylo pozorování pořízeno, na část věnovanou vizuálnímu, radarovému, video a spektroskopickému pozorování.

František Martinek Sluneční soustava

Nitro Měsíce je stále žhavé

Nitro Měsíce je pravděpodobně ještě žhavé Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Nitro Měsíce je pravděpodobně ještě žhavé
Autor: National Astronomical Observatory of Japan
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Východ Měsíce den před úplňkem.

Další informace »