mise JUICE, představa malíře Autor: ESA/AOES„Všechny tyto světy jsou vaše, kromě Europy. Nepokoušejte se tam přistát“, prohlásil Arthur C. Clarke ve své známé tetralogii Vesmírná Odysea. Je to však opravdu tak? Měli bychom se výzkumu Europy vyvarovat nebo to platí spíše pro jiné měsíce? Měsíc Europa je přece úžasné místo. Pod jeho povrchem je pravděpodobně obrovský oceán, ve kterém by mohl existovat život.
Rosetta Autor: NASAI když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
Radiation Belt Storm Probes (RBSP), Van Allenovy sondy Autor: NASADva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například elektronům s vysokou energií, aby dosáhly naší planety.
Schéma modelu mohutné sluneční erupce podle P. Gallaghera Autor: P. GallagherSluneční erupce je explosivní proces ve sluneční atmosféře, který vzniká rychlou přeměnou magnetické energie v okolí slunečních skvrn na ohřev a pohyby plasmatu, urychlování částic a záření v širokém oboru spektra od radiových vln, přes optické, rengenové až po gama záření. V některých případech energie, uvolněná v těchto stelárních erupcích, podstatně převyšuje energii maximálních pozorovaných slunečních erupcí. Tyto erupce, které jsou tisíc a více krát mohutnější, než dosud pozorované nejmohutnější erupce na Slunci, se nazývají supererupce.
Blanpain Autor: BMOPo negativním pozorování outburstu Drakonid v říjnu letošního roku se blíží další předpovězená sprška nepravidelného meteorického roje – Phoenicid. Předpověď vychází z práce Mikiyi Sata a Jun-ichi Watanabeho, která byla publikována v roce 2010 a která předpokládá možnost návratu tohoto meteorického roje v letech 2008, 2014 a 2019. A právě rok 2014 je zde prezentován jako největší možnost pro pozorování Phoenicid, přičemž jediný outburst byl doposud pozorován v roce 1956.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRStudium asteroidů je jedním ze dvou hlavních proudů činnosti Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ. Cílem výzkumu je mimo jiné zjistit o planetkách co možná nejvíce informací a to co možná nejpřesněji. To umožňuje zabývat se nejen samotnými tělesy, ale například sledovat i vývoj jejich drah, což je důležitým pozorovacím údajem pro studium různých negravitačních procesů, které ovlivňují pohyb těchto těles Sluneční soustavou. P. Scheirich vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který si kladl za cíl co nejpřesněji popsat složky dvojplanetky 1996 FG3 a jejich vzájemný orbitální pohyb.
Přístroje na Philae Autor: ESA/ATG medialabProtože Philae přistál v tak nešťastně zastíněné lokalitě, je nyní vyloučeno, aby fungoval jinak, než na baterie. Výdrž baterie byla udávána kolem 62 až 64 hodin. To znamená, že modulu zbývá pátek, noc na sobotu a maximálně ještě sobota na provedení vědeckých experimentů a snad ještě poslání jejich výsledků na Zemi. Jaký je současný stav sondy a bude ještě v budoucnu fungovat?
15. 11. ve 21:00 SEČ přidán skutečný stav věcí kolem přístroje MUPUS
Skvrna v AR 12192 Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíPozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo, a tak když se v druhé polovině října na Slunci objevila velká skvrna s označením NOAA 12192, nemohli jsme si ani my její pozorování nechat ujít. A to i přesto, že pozorovací podmínky nám příliš nepřály, a to zejména kvůli vysoké oblačnosti a špatným seeingem.
Leonidy Autor: unknownV nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů – Leonidy. Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17. na 18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.
Rosetta - philae 12. 11. 2014 přistání na kometě 67P Autor: ESA/Martin Gembec12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.
Portál astro.cz si klade za cíl celou událost propagovat co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto si můžete nechat článek na webu kosmonautix.cz otevřený a vše se vám bude pravidelně aktualizovat. U nás pak budeme zprávy také zveřejňovat a zůstanou archivní vzpomínkou na tuto hisotrickou událost.
Článek byl průběžně aktualizován, poslední aktualizace: 22:00 SEČ.
Model gravitačního pole Země (3D model) a výšky geoidu vypočtený z pohybů družice CHAMP v roce 2003 Autor: Astronomický ústav AV ČRGravitační síla je základní silou řídící pohyb těles ve vesmíru. Jednoduchý popis známý ze střední školy jako Newtonův zákon všeobecné gravitace však pro přesný popis například oběžných drah umělých družic Země nestačí. Země není z jejich pohledu hmotným bodem, proto je zapotřebí co nejpřesněji znát charakter gravitačního pole Země. To nelze přesně měřit, avšak lze využít přesné znalosti drah umělých družic na nízké oběžné dráze a tvar gravitačního pole Země vypočítat. Přesně tím ze zabývá tým vedený Alešem Bezděkem z AsÚ.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRSluneční skvrny jsou nejvýznamějšími projevy sluneční aktivity, tedy neustálých proměn povrchového mangetického pole Slunce. Po právu jsou tedy cílem dalších a dalších odborných studií, neboť jsou i přes staletí trvající výzkum stále zahaleny několika tajemstvími. Otázky jejich vzniku nebo hloubkové struktury tak zůstávají nezodpovězeny. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení AsÚ se věnoval studiu struktur, které svým vzhledem připomínají penumbru vyvinutých slunečních skvrn, ovšem s žádnou skvrnou nejsou přímo propojeny. Takové struktury si vysloužily označení osiřelá penumbra.
Bolid Autor: Jakub KoukalStále se rozšiřující pokrytí Evropy a Jižní Ameriky sítí videokamer pro sledování meteorů s sebou přináší kromě nárůstu celkového počtu zaznamenaných meteorů také vzrůstající počet zachycených velmi jasných meteorů (bolidů).
V roce 2006 vypustila NASA kosmickou sondu s názvem New Horizons k (trpasličí) planetě Pluto. Po průletu kolem cílového tělesa a jeho soustavy měsíců bude sonda směřovat do oblasti Kuiperova pásu s cílem zkoumat alespoň jeden objekt v tomto prostoru. Protože velké pozemní dalekohledy neobjevily v roce 2011 žádné těleso v předpokládaném směru letu sondy, byl na pomoc přizván Hubblův kosmický teleskop HST.
Gmap Autor: Jakub KoukalNa konci minulého článku jsme mluvili o vzniku nadnárodní síťě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network) v listopadu 2011. V té době EDMONd obsahoval sítě CEMeNt (česko-slovenská amatérská síť, SVMN (slovenská profesionální síť), HMN (maďarská amatérská síť), PFN (polská amatérská síť a ITMN (italská amatérská síť).
Nyní se podíváme na další vývoj v letech 2012 a 2013. Toto období začíná vznikem databáze EDMOND na počátku roku 2012 a končí připojením brazilské sítě (BRAMON) na konci roku 2013.
Orionidy Autor: NASAPo zklamání z Drakonid, u kterých byla pro letošní rok předpovězena zvýšená aktivita, která se však nakonec neuskutečnila, se můžeme těšit na pravidelný podzimní roj – Orionidy. Aktivita tohoto roje začíná kolem 15. října a končí 29., maximum pak připadá na 21. října. Meteory vylétávají ze známého zimního souhvězdí Orion, za hodinu jich můžeme vidět 15 – 20. Výhodou je, že letos nebude pozorování rušit svit Měsíce, který bude pár dní před novem.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRVznik tzv. bílých slunečních erupcí, tedy takových, které se projevují zjasněním v široké oblasti spektra, není stále ještě uspokojivě vysvětlen. Není zřejmé, jak souvisí výskyt bílé erupce s jinými vlastnostmi (např. intenzitou rentgenové emise) erupcí, a dokonce není uspokojivě ani vysvětleno, v jaké oblasti sluneční atmosféry vlastně vzniká ona širokopásmová emise. Petr Heinzel a Lucia Kleint využili výjimečných pozorování z kosmického spektrografu IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) a publikovali zevrubnou analýzu zvýšení úrovně Balmerovského kontinua v blízké ultrafialové oblasti spektra.
3D model jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA Sonda Rosetta přináší nejen zajímavé snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na světě je mnoho dalších měření. Jak je kometa velká, jak se otáčí, jakou má hustotu, jaké uvolňuje plyny a podobně. Níže uvedené výsledky jsou pouze první zpracovaná data a podle dalších měření se mohou dále vyvíjet.
Drakonidy 2011 Autor: AGOPo očekávaném (a pozorovaném) outburstu meteorického roje Drakonid v roce 2011 a po pozorování neočekávaného outburstu tohoto roje v roce 2012 byla uveřejněna předpověď aktivity Drakonid na rok 2014. V roce 2013 vykazoval tento roj nízkou aktivitu, nebylo jej možné odlišit od sporadického pozadí.
Sonda Maven u Marsu Autor: NasaJen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
