Kráter Kertesz na Merkuru ze sondy MESSENGER, šikmý pohled Autor: NASA/JHU APL/Carnegie Institution of WashingtonNejmenší, nejbližší Slunci a stále tajemná, taková je planeta Merkur. Sonda MESSENGER americké NASA odvádí u Merkuru skvělou práci, a to přesto, že její mise zde již trvá třikrát déle, než se původně předpokládalo.
Jak to tak bývá, zaznamenává při tom tato sonda mnoho záhad, které sice způsobují odborníkům bezesné noci, ale jejichž odhalování posouvá hranice našeho poznání stále dál.
Skvrna v AR 2079 7. června 2014, ořez Autor: Maxim UsatovStřední Evropu okupuje výběžek mohutné tlakové výše a to je příznakem nejen vysokých teplot, ale také klidné atmosféry nad našimi hlavami. To se příznivě projevuje na pozorování večerních planet, ale také při pozorování Slunce. Byly okamžiky, kdy byl vzduch zcela klidný a obraz se i několik sekund prakticky nehýbal. Jak vypadají výsledky amatérů, kteří se na povrch Slunce v posledních dnech zaměřili?
Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014 Autor: NASAVíce než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.
Jádro komety 209P/LINEAR osahané radioteleskopem Arecibo Autor: Arecibo Observatory/NASA/Ellen Howell, Patrick TaylorKomety se do blízkosti Země nedostávají zase až tak často, nadto aby se staly cílem radarového výzkumu. Nyní se tak ale stalo a můžeme přinést radarové snímky jádra komety 209P/LINEAR.
chromosféra Autor: Petr KomárekV sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky v Pardubicích vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění jednoho z prvních solárně vědeckých programů, který vznikl právě v Pardubicích.
Camelopardalida Autor: P. Zoladek Díky kometě 209P/LINEAR bylo možné v květnu pozorovat nový meteorický roj. Tato kometa, která byla objevena 3. února 2004, se totiž 29. května bude nacházet v dosud nejbližší zaznamenané vzdálenosti od Země a to 0,0554 AU, tedy asi na 8 miliónů km. V noci 23./24. 5. 2014 pak prošla Země blízko uzlu dráhy této komety. Tento nový roj dostal název Camelopardalidy (Camelopardalids), podle souhvězdí Žirafy, ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.
Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Perseida 12. 8. 2012 ve 2:54 SELČ, výřez Autor: Martin GembecPředstavme si, že jsme v roli astronoma, který umí předpovědět, kdy se Země střetne s prachovou vlečkou uvolněnou z nějaké komety a ono se tak skutečně stane. Nebo si představme stovky lidí, kteří se v předpovězeném čase dívají na oblohu a někdo nevidí nic, jiný několik meteorů, ale déšť se nedostaví. Dá se to brát jako radostný okamžik, nebo neúspěch? Takové byly letošní Camelopardalidy.
Venus Express míří do atmosféry Venuše Autor: ESAJediná oběžnice Venuše, evropská sonda Venus Express, brzy ukončí své zkoumání planety. Sonda už přesluhuje a dochází jí palivo ke korekcím dráhy, ale ještě než úplně skončí, vyzkouší se vlastnosti atmosféry pro brždění budoucích kosmických sond a jejich případné navedení na kruhovější dráhu s menší spotřebou paliva. Využila by se k tomu atmosféra Venuše a právě toto je posledním velkým úkolem sondy pro nadcházející léto.
Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin GembecV období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.
Geminida Autor: Roman Piffl V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.
čisté solární panely Opportunity sol 3611-3613 Autor: NASA/JPL-CaltechPoslední týdny zastihly „nestárnoucí“ vozítko Opportunity v dobré kondici. Solární panely jsou ve výborném stavu, vozítko stoupá po hřebeni, který tvoří okraj velkého kráteru Endeavour, a my se můžeme těšit na další výzkumy.
Nejstudenější hnědý trpaslík v podání výtvarníka Autor: Penn State University/NASA/JPL-CaltechPomocí dvou kosmických observatoří NASA, a to Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a Spitzer Space Telescope, objevili astronomové, jak se zdá, nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka – velmi slabý, hvězdě podobný objekt – jehož teplota je překvapivě nízká. Odpovídá zhruba teplotě povrchu v oblasti severního pólu planety Země.
Kometa 209P/LINEAR 14. 4. 2014, 2m Liverpool Telescope Autor: E. Guido, N. Howes, M. Nicolini, B. Mueller, N. SamarasinhaPřekvapení komety 209P/Linear
Objekt označovaný astronomy jako 209P/LINEAR je periodickou kometou objevenou 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth
Asteroid Research (LINEAR), na snímcích pořízených pomocí reflektoru o průměru zrcadla 1 metr. Výše uvedené trvalé číslo vlasatice
dostala 12. prosince 2008 poté, co byla přesně stanovena její dráha ve sluneční soustavě. Kometa projde poměrně blízko Země, ale
nebude zřejmě příliš jasná. Přesto má pro nás možná přichystáno ještě jedno překvapení - silnou meteorickou spršku.
ETAds all sky Autor: NASAJiž několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane v úterý 6. 5. kolem 9 h SELČ. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před a po maximu, ovšem nejlepší příležitost bude právě v noci z 5. na 6. května mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Díky vhodné fázi Měsíce, který se bude nacházet před první čtvrtí, jsou podmínky ke sledování roje letos ideální.
Radarový snímek povrchu Venuše pořízený sondou Magellan Autor: NASA/JPLKolem planet ve Sluneční soustavě obíhají v některých případech až desítky známých měsíců. Většina z nich je bez jakékoliv atmosféry (jako například náš Měsíc), některé mají dokonce vlastní hustou atmosféru (Saturnův měsíc Titan). Nejvíce měsíců obíhá kolem dvou největších planet – Jupitera a Saturnu – zatímco kolem Marsu krouží dva malé satelity připomínající asteroidy. Ale jak je to s Venuší, která je stejně velká jako Země?
Radiové odezvy od denního bolidu 31.3.2014 Autor: Marcel BělíkVečer 31. března 2014 prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.
Marsovská Eifflevka ořez Autor: NASA/JPL-CaltechČasto se setkávám se zajímavými a obvykle i vtipnými narážkami na vzhled kamenů v okolí vozítek Curiosity nebo Opportunity na povrchu Marsu. Občas už to tak úsměvné není, když v tom někdo opravdu vidí výtvory mimozemšťanů, ale pokud to máme brát jako zajímavost a odlehčení, pak stojí za to se porozhlédnout.
Planeta Merkur v nepravých barvách Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of WashingtonPlanetu Merkur je obtížné jasně definovat. Podle nových výzkumů to vypadá, že stopy vulkanických explozí na jejím povrchu zrovna nesouhlasí s teorií jejího vzniku. Nejnovější objevy dokonce zvyšují šance, že se Merkur mohl vytvořit ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke Slunci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
