Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREONe, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.
Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Autor: NASAPředstavte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.
Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin GembecSobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.
Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.
Země a Venuše prošly odlišným vývojem Autor: Jeremy LeconteMám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.
Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity Autor: NASAUž několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
Údajné meteority a zranění, které měly způsobit Autor: YouTube/Niall Bradley/CBS12Koncem listopadu 2013 se v médiích objevila zpráva, že meteorit zasáhl malého chlapce. Podle ní k události došlo v obci Loxahatchee, která se nachází v jihovýchodní části amerického státu Florida. Sedmiletý Steven Lippard si zde právě hrál na příjezdové cestě před domem se svou novou krabicí s nářadím, když jej něco udeřilo do hlavy. Začal silně plakat a jeho otec Wayne zjistil, že má ošklivou ránu na hlavě, která naštěstí příliš nekrvácela. Chlapec se brzy uklidnil a chtěl si jít zase hrát, ale otec jej raději vzal do nemocnice na ošetření a pozorování. Nechtěl poranění hlavy zanedbat, protože Steven trpí jistou formou autismu. Lékař ránu vydesinfikoval a stáhl třemi malými sponkami.
Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy. Zánik komety započal již před průletem kolem Slunce a již delší dobu měli astronomové varovné signály o jejím špatném stavu. Rozpad je ovšem dobrým znamením pro vědce, protože díky němu lze zjistit klíčové informace o historii naší Sluneční soustavy a původní látky, ze které byla vytvořena. Výrazný úspěch slavila i pozorovací kampaň NASA, která přes sociální média vytvořila vysoce přínosnou spolupráci s amatérskými zájemci o astronomii. Ti dostali výraznou šanci přispět k jejímu výzkumu a ve spolupráci s NASA získali mnoho cenných dat.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 195 z 1. 12. 2013.
Zbytky komety ISON stále přežívají. Autor: SOHO, NASA/ESA.To se tedy dějou věci. Ještě včera večer by vám 9 z 10 astronomů tvrdilo, že kometa ISON je nenávratně ztracena. Teď už těch 9 astronomů raději mlčí a ten optimistický desátý si těžce prohrabuje šediny. Co to vlastně z komety ISON přežilo? Drolící se materiál s chutí nevzdat to bez boje? A máme obnovit naděje pro pozorování či fotografování komety za pár dní na ranní obloze?
Přeživší duch komety ISON. Autor: NASA/ESA.Tak jako se ve Svěrákově klasice nevyplácí olizovat promrzlé zábradlí, bylo otázkou času, která další vlasatice si odskáče nepohodlné olizování horkého Slunce. Musí na to mít pořádnou kuráž a pevnost, patřičné štěstí, aby ten risk přežila. No a avizovaná kometa ISON byla právě tím posledním "testérem". Jak jste viděli sami, pokud jste bedlivě a úpěnlivě sledovali, dopadlo to, jak to dopadlo, a jsme rádi i za to málo skrze snímky z družic monitorujících Slunce. Čeho jsme tedy byli svědky?
Poslednní ranní snímek komety ISON. Autor: Juan Carlos Casado.Ačkoliv ještě před několika dny byla kometa ISON víceméně zárukou kometárního divadla, v tuto chvíli se již vědci pomalu přiklánějí k nejpesimističtějším scénářům. Je patrné, že kometa přestala zjasňovat a došel jí dech. To je v této chvíli - dva dny před průletem přísluním - známkou značné ztráty aktivního materiálu a bohužel nenávratného "poškození" jádra. Kometa nás tedy očekávaným divadlem nejspíš nepoctí. Obloha však nabízí do jisté míry adekvátní náhradu v podobě stabilní a poměrně jasné komety C/2013 R1 Lovejoy...
Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy. Autor: Juan Carlos Casado.Od 21. listopadu začíná přibližně devítidenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.
kometa ISON dalekohledem TRAPPIST na La Silla - eso-potw1346 Autor: TRAPPIST/E. Jehin/ESOESO - snímek týdne (046/2013): Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí belgického národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce.
Snímek koróny při zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek (Hvězdárna v Úpici) a J. Sládeček.Díky úspěšnému pozorování hybridního zatmění Slunce v Ugandě se podařilo expedici úpické hvězdárny získat hodnotný vědecký materiál. Během mimořádně krátkého zákrytu Slunce Měsícem byly pozorovány a zaznamenány jevy, které poslouží k potvrzení či rozšíření nových teorií o dějích zejména ve sluneční chromosféře a koróně. Vzácné hybridní zatmění Slunce 3. listopadu 2013 nastalo během vysoké sluneční aktivity a poprvé v novodobé historii za pokročilé digitální a výpočetní techniky, která umožnila děje velmi podrobně analyzovat. Expedice úpické hvězdárny byla součástí jednoho ze čtyř mezinárodních týmů koordinovaných prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Institute of Astronomy na Univerzitě na Havaji.
Kometa ISON 12. listopadu. Autor: Michael Jäger.Dlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima.
Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) 12.11.2013 Autor: Martin GembecČasto zmiňovaná kometa C/2012 S1 (ISON) zdaleka není tou nejhezčí, která je nyní na obloze vidět. Tou je kometa C/2013 R1 (Lovejoy). Další komety na ranní obloze se však nechtějí zahanbit a buď se zjasnily, nebo se právě zjasňují. Proč je Lovejoy tak jasná a ISON stále ne a ne ji dohnat?
HST pořídil snímky zajímavé planetky P/2013 P5 Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.
Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013 Autor: BBCV prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února letošního roku vyvolal celosvětovou pozornost a řada vědeckých týmů nyní tuto vzácnou událost analyzuje. Čeští astronomové se jí věnují od samého počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. V novém článku dráhu a rychlost tělesa dále zpřesňují, studují jeho brzdění a rozpady v atmosféře a také vývoj prachové stopy, která po průletu bolidu v atmosféře zůstala. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039 (1999 NC43), což je velká blízkozemní planetka o průměru přes 2 km. Ve spolupráci s kanadskými astronomy, kteří jsou spoluautory článku, bylo ukázáno, že je jen nepatrná pravděpodobnost (1:10 000), že blízká shoda dráhy s takto velkou planetkou je čistě náhodná. Je tedy pravděpodobné, že Čeljabinská planetka a planetka 86039 byly kdysi součástí jednoho tělesa.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 6. 11. 2013
Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA, ESAProfesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.
Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877. Autor: Antonín HušekAčkoli Slunce je nepochybně v okolí maxima své aktivity, až do října byla letošní aktivita až neobvykle nízká. Dokonce jsme zažili dny, kdy se skvrny daly hledat pod lupou. Nyní je situace zcela odlišná. Na povrchu Slunce se objevily dokonce dvě velké oblasti se skvrnami a také zde dochází k silným erupcím. Podobná situace tu naposledy byla snad jen v září 2011. Bude to mít následky na dění na Zemi?
Dr. James Rice Autor: Americké centrum v PrazeVe druhé polovině září navštívil Českou republiku na pozvání Akademie věd ČR a Velvyslanectví USA v Praze jeden z předních planetárních geologů NASA, doktor James Rice, který se zabývá hlavně studiem Marsu pomocí roverů, které se prohání jeho rudými pouštěmi, a tak vlastně skládá současný obrázek lidstva o Rudé planetě. Před přednáškou Dr. Rice na Hvězdárně a planetáriu v Brně redakce astro.cz zneužila jeho volné chvíle a požádala jej o zasvěcené odpovědi na některé zajímavé otázky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
