Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin GembecSobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.
Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.
Země a Venuše prošly odlišným vývojem Autor: Jeremy LeconteMám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.
Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity Autor: NASAUž několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
Údajné meteority a zranění, které měly způsobit Autor: YouTube/Niall Bradley/CBS12Koncem listopadu 2013 se v médiích objevila zpráva, že meteorit zasáhl malého chlapce. Podle ní k události došlo v obci Loxahatchee, která se nachází v jihovýchodní části amerického státu Florida. Sedmiletý Steven Lippard si zde právě hrál na příjezdové cestě před domem se svou novou krabicí s nářadím, když jej něco udeřilo do hlavy. Začal silně plakat a jeho otec Wayne zjistil, že má ošklivou ránu na hlavě, která naštěstí příliš nekrvácela. Chlapec se brzy uklidnil a chtěl si jít zase hrát, ale otec jej raději vzal do nemocnice na ošetření a pozorování. Nechtěl poranění hlavy zanedbat, protože Steven trpí jistou formou autismu. Lékař ránu vydesinfikoval a stáhl třemi malými sponkami.
Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy. Zánik komety započal již před průletem kolem Slunce a již delší dobu měli astronomové varovné signály o jejím špatném stavu. Rozpad je ovšem dobrým znamením pro vědce, protože díky němu lze zjistit klíčové informace o historii naší Sluneční soustavy a původní látky, ze které byla vytvořena. Výrazný úspěch slavila i pozorovací kampaň NASA, která přes sociální média vytvořila vysoce přínosnou spolupráci s amatérskými zájemci o astronomii. Ti dostali výraznou šanci přispět k jejímu výzkumu a ve spolupráci s NASA získali mnoho cenných dat.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 195 z 1. 12. 2013.
Zbytky komety ISON stále přežívají. Autor: SOHO, NASA/ESA.To se tedy dějou věci. Ještě včera večer by vám 9 z 10 astronomů tvrdilo, že kometa ISON je nenávratně ztracena. Teď už těch 9 astronomů raději mlčí a ten optimistický desátý si těžce prohrabuje šediny. Co to vlastně z komety ISON přežilo? Drolící se materiál s chutí nevzdat to bez boje? A máme obnovit naděje pro pozorování či fotografování komety za pár dní na ranní obloze?
Přeživší duch komety ISON. Autor: NASA/ESA.Tak jako se ve Svěrákově klasice nevyplácí olizovat promrzlé zábradlí, bylo otázkou času, která další vlasatice si odskáče nepohodlné olizování horkého Slunce. Musí na to mít pořádnou kuráž a pevnost, patřičné štěstí, aby ten risk přežila. No a avizovaná kometa ISON byla právě tím posledním "testérem". Jak jste viděli sami, pokud jste bedlivě a úpěnlivě sledovali, dopadlo to, jak to dopadlo, a jsme rádi i za to málo skrze snímky z družic monitorujících Slunce. Čeho jsme tedy byli svědky?
Poslednní ranní snímek komety ISON. Autor: Juan Carlos Casado.Ačkoliv ještě před několika dny byla kometa ISON víceméně zárukou kometárního divadla, v tuto chvíli se již vědci pomalu přiklánějí k nejpesimističtějším scénářům. Je patrné, že kometa přestala zjasňovat a došel jí dech. To je v této chvíli - dva dny před průletem přísluním - známkou značné ztráty aktivního materiálu a bohužel nenávratného "poškození" jádra. Kometa nás tedy očekávaným divadlem nejspíš nepoctí. Obloha však nabízí do jisté míry adekvátní náhradu v podobě stabilní a poměrně jasné komety C/2013 R1 Lovejoy...
Kometa ISON nad Kanárskými ostrovy. Autor: Juan Carlos Casado.Od 21. listopadu začíná přibližně devítidenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.
kometa ISON dalekohledem TRAPPIST na La Silla - eso-potw1346 Autor: TRAPPIST/E. Jehin/ESOESO - snímek týdne (046/2013): Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí belgického národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce.
Snímek koróny při zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek (Hvězdárna v Úpici) a J. Sládeček.Díky úspěšnému pozorování hybridního zatmění Slunce v Ugandě se podařilo expedici úpické hvězdárny získat hodnotný vědecký materiál. Během mimořádně krátkého zákrytu Slunce Měsícem byly pozorovány a zaznamenány jevy, které poslouží k potvrzení či rozšíření nových teorií o dějích zejména ve sluneční chromosféře a koróně. Vzácné hybridní zatmění Slunce 3. listopadu 2013 nastalo během vysoké sluneční aktivity a poprvé v novodobé historii za pokročilé digitální a výpočetní techniky, která umožnila děje velmi podrobně analyzovat. Expedice úpické hvězdárny byla součástí jednoho ze čtyř mezinárodních týmů koordinovaných prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Institute of Astronomy na Univerzitě na Havaji.
Kometa ISON 12. listopadu. Autor: Michael Jäger.Dlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima.
Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) 12.11.2013 Autor: Martin GembecČasto zmiňovaná kometa C/2012 S1 (ISON) zdaleka není tou nejhezčí, která je nyní na obloze vidět. Tou je kometa C/2013 R1 (Lovejoy). Další komety na ranní obloze se však nechtějí zahanbit a buď se zjasnily, nebo se právě zjasňují. Proč je Lovejoy tak jasná a ISON stále ne a ne ji dohnat?
HST pořídil snímky zajímavé planetky P/2013 P5 Autor: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA)Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.
Meteorit Čebarkul, největší úlomek z bolidu Čeljabinsk ze 14. února 2013 Autor: BBCV prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února letošního roku vyvolal celosvětovou pozornost a řada vědeckých týmů nyní tuto vzácnou událost analyzuje. Čeští astronomové se jí věnují od samého počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. V novém článku dráhu a rychlost tělesa dále zpřesňují, studují jeho brzdění a rozpady v atmosféře a také vývoj prachové stopy, která po průletu bolidu v atmosféře zůstala. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039 (1999 NC43), což je velká blízkozemní planetka o průměru přes 2 km. Ve spolupráci s kanadskými astronomy, kteří jsou spoluautory článku, bylo ukázáno, že je jen nepatrná pravděpodobnost (1:10 000), že blízká shoda dráhy s takto velkou planetkou je čistě náhodná. Je tedy pravděpodobné, že Čeljabinská planetka a planetka 86039 byly kdysi součástí jednoho tělesa.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 6. 11. 2013
Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA, ESAProfesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.
Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877. Autor: Antonín HušekAčkoli Slunce je nepochybně v okolí maxima své aktivity, až do října byla letošní aktivita až neobvykle nízká. Dokonce jsme zažili dny, kdy se skvrny daly hledat pod lupou. Nyní je situace zcela odlišná. Na povrchu Slunce se objevily dokonce dvě velké oblasti se skvrnami a také zde dochází k silným erupcím. Podobná situace tu naposledy byla snad jen v září 2011. Bude to mít následky na dění na Zemi?
Dr. James Rice Autor: Americké centrum v PrazeVe druhé polovině září navštívil Českou republiku na pozvání Akademie věd ČR a Velvyslanectví USA v Praze jeden z předních planetárních geologů NASA, doktor James Rice, který se zabývá hlavně studiem Marsu pomocí roverů, které se prohání jeho rudými pouštěmi, a tak vlastně skládá současný obrázek lidstva o Rudé planetě. Před přednáškou Dr. Rice na Hvězdárně a planetáriu v Brně redakce astro.cz zneužila jeho volné chvíle a požádala jej o zasvěcené odpovědi na některé zajímavé otázky.
Planeta Saturn na snímku ze sondy Cassini Autor: NASAObří plynné planety Sluneční soustavy stále ještě před astronomy ukrývají mnohá tajemství. Z nedávno publikované vědecké práce planetologů vyplývá, že hluboko v atmosférách obřích planet Jupiter a Saturn se mohou nacházet velké kusy diamantů vznášející se v tekutém fluidu z vodíku a hélia.
Vylovená část Čeljabinského meteoritu Autor: http://news.yahoo.com
Ihned poté, co nad Čeljabinskou oblastí 15. února 2013 proletěl mimořádně jasný bolid a způsobil značné škody, se začalo spekulovat, zda jeho části dopadly na zemský povrch. Tato otázka byla zodpovězena velmi brzy, protože téměř vzápětí se začaly nacházet fragmenty meteoritu a stále přibývaly další. Bylo nasbíráno velké množství úlomků o celkové hmotnosti kolem 350 kg, ale nebyl mezi nimi žádný opravdu velký kus. Později provedené výpočty, na kterých se podíleli i čeští astronomové, ukázaly, že během letu se
sice původní těleso drobilo
na menší úlomky, ale jeho hlavní část zůstala zachována. Její hmotnost vědci odhadli na rozpětí 200 až 500 kg. Jako nejpravděpodobnější místo dopadu této části se ukázalo jezero Čebarkul, v jehož zamrzlém povrchu byl nalezen kráter o průměru asi osm metrů. První prozkoumání dna v okolí však nebylo úspěšné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
