Sluneční soustava Autor: GSUspořádání naší sluneční soustavy zná každý, učí se ho už děti ve škole. Jak vypadá okolí naší planety, zná díky obrázkům z Hublleova vesmírného dalekohledu a Internetu také téměř každý. Jsou však i další planetární systémy kolem vzdálených hvězd stejné či podobné tomu našemu? Nebo jsme ve vesmíru spíše výjimka?
Fotografie cílové komety, pořízená kamerou na Rosettě v neděli 3. srpna 2014. Dobře je zde patrné dvojité jádro objektu. Autor: ESAPo více než deseti letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stane ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – na ní přistane! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014
Perseidy Autor: Jakub KoukalPo roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12. na 13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a čtvrtou ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.
Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Název roje je odvozen od souhvězdí Perseus, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky její rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.
Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta Autor: ESAAby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.
Van Allen Autor: NASAJednou z velkých, nezodpovězených otázek pro vědce stále zůstává, co vytváří dva gigantické koláče radiace obklopující Zemi, které nazýváme Van Allenovy radiační pásy. Tyto pásy jsou oblastí v okolí planety, ve které se shromažďují energeticky nabité částice pocházející ze slunečního větru, které zachycuje magnetické pole Země. Nazývají se podle objevitele vnitřního pásu, profesora Van Allena – později byl také objeven i vnější pás.
Vypočtené heliocentrické trajektorie sedmi možných těles z meteoritického proudu Příbram-Neuschwanstein (čárkovaně) spolu s trajektoriemi obou hlavních těles (nepřerušovaná čára). Překresleny jsou i oběžné trajektorie planet (tečkovaně) po Jupiter Autor: Observatoř Ondřejov7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko 11.7.2014 ze sondy Rosetta Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDASonda Rosetta je zase o něco blíže jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Detailnější snímky z 11. července přinesly velké překvapení. Vypadá to, že tu máme něco jako jádra dvě slepená uprostřed.
Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of NantesVědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.
CEMENT FOV 2010 Autor: Jakub KoukalV minulém článku jsme vás informovali o databázi drah meteoroidů EDMOND, o jejím počátku, použité technice a cílech této databáze. Zmínili jsme také zahájení spolupráce mezi jednotlivými národními sítěmi v červenci 2009 (výsledkem byla první dráha meteoroidu výměnou dat mezi stanicí Bratislava-Cukrová a AGO v Modre) a první seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů, který se konal v září 2009 na AGO FMFI UK Modre na Slovensku.
V dnešním pokračování našeho malého seriálu se podíváme na další etapu vývoje tohoto projektu a databáze. Soustředíme se na období let 2010 až 2011.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko z paluby sondy Rosetta 28. června. Autor: ESAV neděli 6. července odstartoval na časové ose poslední měsíc, jenž dělí vesmírné plavidlo agentury ESA od činu, který nemá v dějinách dobývání vesmíru obdoby: v duchu předzvěsti přistání na kometě se Rosetta stane umělou družicí komety Čurjumov-Gerasimenko a přinese obecně takové poznání těchto kosmických vlasatic, o jakém se lidem dosud nezdálo.
Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery NewsSaturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.
sol 613 Curiosity selfie detail Autor: NASA/JPL-Caltech687 pozemských dnů. To je doba, po kterou už je Curiosity na povrchu Marsu ke 24. červnu 2014. A hlásí úspěšně splněnou základní misi. Bylo někdy na povrchu Marsu prostředí vhodné pro mikrobiální život? Na tuto otázku už Curiosity odpověděla. A odpověď je kladná.
Titan Autor: NasaO Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami v atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – tedy okamžiku, v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity Autor: NASAPojízdná laboratoř Curiosity, kterou organizace NASA vyslala v roce 2012 na Mars, vyfotografovala planetu Merkur přecházející před kotoučem Slunce. Při pohledu z Marsu byla planeta viditelná jako slabá skvrna pohybující se napříč pozorovatelnou polokoulí Slunce.
New Horizons u KBO objektu, kresba Autor: JHUAPL/SwRIV létě bude sondě New Horizons zbývat už jen rok do setkání s Plutem. Všichni si přejí, aby toto setkání proběhlo podle plánu a získali jsme tak co nejvíce dat o objektu Kuiperova pásu planetek. Jenže v cestě nemusí být jen Pluto. Vědci intenzivně hledají další tělesa za Plutem poblíž plánované dráhy letu. A ta zatím nebyla nalezena. Na pomoc je nyní povolán Hubbleův vesmírný dalekohled a naděje sondy jsou upřeny už vlastně jenom na něj. Podívejme se na to detailněji, proč.
June Lyrids - ilustrační Autor: NASAMeteorická činnost v červnu je velmi nízká, přesto však i v tento měsíc můžeme spatřit meteory nejen sporadické, ale také ty náležející k nějakému meteorickému roji. V červnu mohou patřit k roji s poměrně nízkou aktivitou, který nazýváme Červnové Lyridy (june Lyrids, JLY).
Tento meteorický roj je aktivní od 12. do 19. června. V maximu, které nastává 16. 6., můžeme pozorovat až 10 meteorů za hodinu. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lyry, z blízkosti hvězdy Kappa Lyrae.
Červnové Lyridy jsou zvláštní hlavně proto, že se jedná o roj tzv. outburstový. To znamená, že jeho aktivita velmi kolísá.
Kráter Kertesz na Merkuru ze sondy MESSENGER, šikmý pohled Autor: NASA/JHU APL/Carnegie Institution of WashingtonNejmenší, nejbližší Slunci a stále tajemná, taková je planeta Merkur. Sonda MESSENGER americké NASA odvádí u Merkuru skvělou práci, a to přesto, že její mise zde již trvá třikrát déle, než se původně předpokládalo.
Jak to tak bývá, zaznamenává při tom tato sonda mnoho záhad, které sice způsobují odborníkům bezesné noci, ale jejichž odhalování posouvá hranice našeho poznání stále dál.
Skvrna v AR 2079 7. června 2014, ořez Autor: Maxim UsatovStřední Evropu okupuje výběžek mohutné tlakové výše a to je příznakem nejen vysokých teplot, ale také klidné atmosféry nad našimi hlavami. To se příznivě projevuje na pozorování večerních planet, ale také při pozorování Slunce. Byly okamžiky, kdy byl vzduch zcela klidný a obraz se i několik sekund prakticky nehýbal. Jak vypadají výsledky amatérů, kteří se na povrch Slunce v posledních dnech zaměřili?
Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014 Autor: NASAVíce než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
