Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.
kvasar HE0450-2958 - eso46/2009Co bylo dřív: supermasivní černé díry horečně hltající hmotu nebo obří galaxie v nichž sídlí? Z posledních mimořádných pozorování osamocené černé díry vyplývá úplně jiný scénář. Černé díry si mohou doslova 'postavit' svou vlastní galaxii. Mohlo by se tak jednat o dlouho hledaný klíč k otázce, proč galaxie s větším počtem hvězd mají hmotnější černé díry.
AXRO 2009Odborníci 9 zemí se sejdou 6. až 10. 12. v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro IXO - International X-ray Observatory - obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru.
cantaurus-a_ESO-NTTNová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope se zrcadlem o průměru 3,58 m) umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její "poslední chod" - zkroucenou menší spirální galaxii. Snímek také zachycuje tisíce hvězdokup roztroušených uvnitř galaxie jako zářící drahokamy.
eso-news 038-2009 - barnardova galaxieTisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2009): Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.
BASE - Bojnice Amateur Space EarNa túto detekciu, ale aj na mnohé ďalšie veľmi zaujímavé pozorovania, si musel počkať skoro celé tri roky. To je čas, po ktorý bol rádioteleskop BASE (Bojnice Amateur Space Ear) namierený proti oblohe.
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleSnímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Cosmology 7Není nám známo, ve kterém okamžiku naši předchůdci poprvé pohlédli k noční obloze. Ale již od dávných dob nás přitahuje krása a tajuplnost největšího nám známého objektu – vesmíru. A tak již od dob raných civilizací a kultur mnoho lidí, známých i navždy zapomenutých, studovalo zákony vesmíru prostředky v jejich době dostupnými. Historie nás učí o nebývalém rozkvětu astronomie ve staroegyptské, aztécké a mayské kultuře, v Persii i na Dálném východě. Učenci, kteří se věnovali celý život pozorování noční oblohy, dokázali neuvěřitelně přesně popsat souvislosti a interakce jim známých vesmírných jevů...
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.
Mlhovina Helix - detail pořízený dalekohledem SubaruMlhovina Helix (NGC 7293) není pouze nejzajímavější a nejkrásnější mlhovinou; je také nejbližší mlhovinou vzhledem k Zemi, od níž je vzdálena pouhých 710 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Nové fotografie, které byly pořízeny pomocí infračervené kamery na japonském dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,2 m a který se nachází na Havajských ostrovech, ukazují uvnitř mlhoviny desítky tisíc doposud nepozorovaných obřích "pulců" s ocásky, kteří mají tvar vzdáleně připomínající komety. Obrovské množství těchto útvarů vypadá, jako bychom na obří vesmírné obrazovce pozorovali úchvatný ohňostroj.
Vzdálená kupa galaxií J003550−431224Máme dobrou zprávu pro všechny kosmology. Byla dokončena dosud největší přehlídka oblohy hledající kupy galaxií. Je to zároveň dobrá zpráva i pro astrofyziky zabývající se vývojem galaxií. Sledování vzdálených kup až na samou hranici pozorovatelného vesmíru je důležité pro zlepšování našich představ o vývoji celého vesmíru.
Kulová hvězdokupa M3 Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.
Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
001 - 10 let 2Je to již 10 let, kdy máme možnost se prostřednictvím svých domácích počítačů připojit k vědeckému výzkumu v oblasti SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence). Za tuto dobu došlo k výraznému vývoji jak aplikace samotného projektu Seti@home, tak i velkému technologickému pokroku. Projekt Seti@home není v současné době zaměřen pouze na hledání mimozemských civilizací a je součástí obrovského systému, spojujícího více než 80 vědeckých projektů distribuovaných výpočtů systému BOINC, v různých oblastech vědy.
Kulová hvězdokupa NGC 6397 Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.
Vznik gama záblesku v představě malířeAstronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru - velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.
Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS. Mimořádně velké pusté oblasti ve vesmíru, na druhé straně obrovské koncentrace hmoty byly objeveny při novém průzkumu galaxií - při největší studii, jaká kdy byla realizována. Jedna z prázdných oblastí je tak velká, že je obtížné určit, kam až se rozkládá.
Galaxie Arp 274Během několika měsíců měli lidé jedinečnou příležitost zvolit program Hubblova vesmírného dalekohledu. NASA přišla s projektem, díky kterému mohla veřejnost svým hlasováním rozhodnout, na co se Hubblův dalekohled podívá. Aby tvůrci projektu usnadnili rozhodování a umožnili zapojení široké veřejnosti, zúžili výběr na šest objektů, z nichž každý byl velice zajímavý. Už od prvních dní soutěže jasně vedl šestý objekt a nakonec také vyhrál.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
