Emisní mlhovina RosettaNa fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).
Kulová hvězdokupa M4 Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.
Prvotní superhmotné černé díry ve vesmíru podle družice SpitzerAstronomové pravděpodobně objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.
Dne 19. února 2004 započalo beta testování projeku Einstein@home a tím přešel částečně i výzkum gravitačních vln ve vesmíru na naše domácí počítače. Proč zrovna Einstein@home a co vlastně hledáme?
Plejády překřížené ISS a meteorem
Představte si, že podle předpovědi má v určitý čas Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétnout přímo přes otevřenou hvězdokupu Plejády. A protože se věnujete astronomické fotografii, takovou věc si přeci nemůžete nechat ujít. Ve správnou dobu vezmete svůj fotoaparát, namíříte jej na danou část oblohy a začnete exponovat.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT identifikovali v cizí galaxii černou díru hvězdné hmotnosti, která je mnohem dále než všechny ostatní dosud známé objekty tohoto typu. Svou hmotností 15krát převyšuje Slunce a je tak druhou nehmotnější hvězdnou černou dírou, jaká byla zatím objevena. Objekt je navíc vázán v systému s další hmotnou hvězdou, která se v budoucnu také stane černou dírou.
Kulová hvězdokupa M 30Prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST astronomové odhalili v kulové hvězdokupě M 30 dva odlišné typy "omlazených" hvězd. Nové výzkumy ukázaly, že jak vzájemné kolize hvězd, tak i proces občas označovaný jako "vampýrismus", jsou zodpovědné za tuto kosmickou "plastickou operaci". Vědci rovněž objevili důkazy, že oba druhy tzv. modrých opozdilců vznikly během kritické dynamické události (známé jako "zhroucení jádra"), k němuž došlo v kulové hvězdokupě M 30 před několika miliardami roků.
Magellanův proud (vodíku)Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.
Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.
kvasar HE0450-2958 - eso46/2009Co bylo dřív: supermasivní černé díry horečně hltající hmotu nebo obří galaxie v nichž sídlí? Z posledních mimořádných pozorování osamocené černé díry vyplývá úplně jiný scénář. Černé díry si mohou doslova 'postavit' svou vlastní galaxii. Mohlo by se tak jednat o dlouho hledaný klíč k otázce, proč galaxie s větším počtem hvězd mají hmotnější černé díry.
AXRO 2009Odborníci 9 zemí se sejdou 6. až 10. 12. v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro IXO - International X-ray Observatory - obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru.
cantaurus-a_ESO-NTTNová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope se zrcadlem o průměru 3,58 m) umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její "poslední chod" - zkroucenou menší spirální galaxii. Snímek také zachycuje tisíce hvězdokup roztroušených uvnitř galaxie jako zářící drahokamy.
eso-news 038-2009 - barnardova galaxieTisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2009): Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.
BASE - Bojnice Amateur Space EarNa túto detekciu, ale aj na mnohé ďalšie veľmi zaujímavé pozorovania, si musel počkať skoro celé tri roky. To je čas, po ktorý bol rádioteleskop BASE (Bojnice Amateur Space Ear) namierený proti oblohe.
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleSnímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Cosmology 7Není nám známo, ve kterém okamžiku naši předchůdci poprvé pohlédli k noční obloze. Ale již od dávných dob nás přitahuje krása a tajuplnost největšího nám známého objektu – vesmíru. A tak již od dob raných civilizací a kultur mnoho lidí, známých i navždy zapomenutých, studovalo zákony vesmíru prostředky v jejich době dostupnými. Historie nás učí o nebývalém rozkvětu astronomie ve staroegyptské, aztécké a mayské kultuře, v Persii i na Dálném východě. Učenci, kteří se věnovali celý život pozorování noční oblohy, dokázali neuvěřitelně přesně popsat souvislosti a interakce jim známých vesmírných jevů...
Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.
Mlhovina Helix - detail pořízený dalekohledem SubaruMlhovina Helix (NGC 7293) není pouze nejzajímavější a nejkrásnější mlhovinou; je také nejbližší mlhovinou vzhledem k Zemi, od níž je vzdálena pouhých 710 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Nové fotografie, které byly pořízeny pomocí infračervené kamery na japonském dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,2 m a který se nachází na Havajských ostrovech, ukazují uvnitř mlhoviny desítky tisíc doposud nepozorovaných obřích "pulců" s ocásky, kteří mají tvar vzdáleně připomínající komety. Obrovské množství těchto útvarů vypadá, jako bychom na obří vesmírné obrazovce pozorovali úchvatný ohňostroj.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Dne 19. února 2004 započalo beta testování projeku Einstein@home a tím přešel částečně i výzkum gravitačních vln ve vesmíru na naše domácí počítače. Proč zrovna Einstein@home a co vlastně hledáme?
