Evropská jižní observatoř publikovala nový snímek hvězdného pole v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nebe je zde zaplaveno řadou jasných hvězd různých barev a velikostí. Některé z nich pozorujeme na pozadí temných oblaků prachu a plynu. Neobvyklou hvězdou je HD 87643 ve středu snímku, na kterou se zaměřily dalekohledy ESO, včetně interferometru VLTI. HD 87643 je obklopena rozsáhlou a velmi komplexní mlhovinou, jež vznikla při dřívějších výronech hmoty z hvězdy. Ukázalo se, že stálice má průvodce. Je možné, že mlhovina je stále doplňována novou hmotou, v důsledku vzájemných interakcí ve dvojhvězdě.
Mlhovina Helix - detail pořízený dalekohledem SubaruMlhovina Helix (NGC 7293) není pouze nejzajímavější a nejkrásnější mlhovinou; je také nejbližší mlhovinou vzhledem k Zemi, od níž je vzdálena pouhých 710 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Nové fotografie, které byly pořízeny pomocí infračervené kamery na japonském dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,2 m a který se nachází na Havajských ostrovech, ukazují uvnitř mlhoviny desítky tisíc doposud nepozorovaných obřích "pulců" s ocásky, kteří mají tvar vzdáleně připomínající komety. Obrovské množství těchto útvarů vypadá, jako bychom na obří vesmírné obrazovce pozorovali úchvatný ohňostroj.
Vzdálená kupa galaxií J003550−431224Máme dobrou zprávu pro všechny kosmology. Byla dokončena dosud největší přehlídka oblohy hledající kupy galaxií. Je to zároveň dobrá zpráva i pro astrofyziky zabývající se vývojem galaxií. Sledování vzdálených kup až na samou hranici pozorovatelného vesmíru je důležité pro zlepšování našich představ o vývoji celého vesmíru.
Kulová hvězdokupa M3 Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.
Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
001 - 10 let 2Je to již 10 let, kdy máme možnost se prostřednictvím svých domácích počítačů připojit k vědeckému výzkumu v oblasti SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence). Za tuto dobu došlo k výraznému vývoji jak aplikace samotného projektu Seti@home, tak i velkému technologickému pokroku. Projekt Seti@home není v současné době zaměřen pouze na hledání mimozemských civilizací a je součástí obrovského systému, spojujícího více než 80 vědeckých projektů distribuovaných výpočtů systému BOINC, v různých oblastech vědy.
Kulová hvězdokupa NGC 6397 Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.
Vznik gama záblesku v představě malířeAstronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru - velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.
Kupa galaxií MACSJ0717.5+3745S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.
Rozložení galaxií ve vesmíru podle projektu 6dFGS. Mimořádně velké pusté oblasti ve vesmíru, na druhé straně obrovské koncentrace hmoty byly objeveny při novém průzkumu galaxií - při největší studii, jaká kdy byla realizována. Jedna z prázdných oblastí je tak velká, že je obtížné určit, kam až se rozkládá.
Galaxie Arp 274Během několika měsíců měli lidé jedinečnou příležitost zvolit program Hubblova vesmírného dalekohledu. NASA přišla s projektem, díky kterému mohla veřejnost svým hlasováním rozhodnout, na co se Hubblův dalekohled podívá. Aby tvůrci projektu usnadnili rozhodování a umožnili zapojení široké veřejnosti, zúžili výběr na šest objektů, z nichž každý byl velice zajímavý. Už od prvních dní soutěže jasně vedl šestý objekt a nakonec také vyhrál.
Černou díru prozradí její vliv na okolí Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokážou vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.
Unikátní 3D pohled na galaxie.Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.
Část skupiny galaxií Hickson Compact Group 90.Tato fotografie, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope), zachycuje trojici galaxií, hrající zápas v gravitační přetahované, který může mít nakonec za následek jejich zánik jako jednotlivých objektů a splynutí v jeden celek.
Umělecká představa velkého třeskuZamýšlíte se nad tím jak vznikl vesmír? Jaké jsou současné znalosti o vzniku vesmíru? Až do jak krátkých časů je náš popis realistický a kde začíná fantazie? Nakolik umíme uměle připravit podmínky, které panovaly při Velkém třesku? Jak vznikala látka a struktury v současném vesmíru? A co vůbec nazýváme Velkým třeskem? Co přináší kosmologii teorie strun? Ekpyrotický model multiverza - novodobé scifi nebo reálný model vzniku světa?
Kulová hvězdokupa M2Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.
Mlhovina Helix.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí SwiftHned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal
být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud
zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více
o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.
Krabí mlhovinaKrabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
