Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



redakce II Vzdálený vesmír

Mlhovina Papillon by HST

Hubbleův kosmický dalekohled pohlédl do nitra oblasti tvořících se hvězd označené N159, nacházející se ve Velkém Magelanověmračnu ve vzdálenosti 170 000 světelných roků od nás. Prudké hvězdné větry z nově stvořených hvězd uvnitř mlhoviny vytvářejízáhyby, oblouky a vlákna v rozsáhlém oblaku o průměru přes 150 sv. r. HST v centru oblaku zářícího plynu a prachu rozlišiilmlhovinu tvaru motýla, pojmenovanou Papillon (franc. motýl) a ukázal ji astronomům s nevídanými detaily. Pravděpodobnýmvysvětlením pro její bipolární tvar je výtok plynu z masívní hvězdy skryté v centrální absorpční zóně. Tlak záření takové horké hvězdy dokáže zastavit pád hmoty na její povrch a naopak ji usměrní pryč od hvězdy ve dvou protilehlých směrech. Směr jezřejmě důsledkem existence hustého disku hmoty vytvořeného podél rovníku hvězdy.
Zdroj: STScI Press release PRC99-23 z 10. června.

redakce II Vzdálený vesmír

Hubbleova konstanta upřesněna

Včera oznámili členové klíčového týmu Hubbleova dalekohledu výsledky osmiletého úsilí vedoucího k zpřesnění základníchúdajů o vesmíru. Tým pozoroval 18 galaxií do vzdálenosti 65 miliónů světelných roků a objevil v nich téměř 800 cefeid, které slouží jako standardní svíčky pro měření vzdáleností ve vesmíru. To umožnilo stanovit hodnotu základní konstanty udávajícírychlost rozpínání vesmíru, tedy Hubbleovy konstanty, na hodnotu 70 km/s/Mpc s přesností 10%. Dosavadní hodnoty se pohybovaly v rozmezí 50 - 100 km/s/Mpc, tedy přesnost určení se mnohonásobně zvýšila. Kombinací této hodnoty s odhady hustoty vesmíru dostali vědci jeho stáří. Za předpokladu, že vesmír se nachází pod tzv. kritickou hustotou, je jeho stáří12 miliard let, což souhlasí se stářím nejstarších hvězd.
Zdroj: STScI Press release 99-19 z 25. května.

redakce II Vzdálený vesmír

HubbleConstant.com

HubbleConstant.com - záblesky záření gamma, rentgenové zářeníkup galaxií a pulsarů ve vzdálených galaxiích - každý z těchto zdrojů může být použit k odhalení tajemství rozměrů, stáří a budoucnosti vesmíru. Proto byla v NASA zřízena webovská stránka "HubbleConstant.com", která bude zdrojem čerstvýchinformací o kosmologických výzkumech a odkazů na klíčové vědecké zdroje.

redakce II Vzdálený vesmír

Další optický protějšek GRB

Pozorování gama-záblesku z 10. května se stalo excelentním příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského pólu. Následovalopřesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5 hodin pozdějinastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2mANTU (první část VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za 30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud detekovaným zábleskům.
Zdroj: ESO Press release ze dne 18. května.

redakce II Vzdálený vesmír

HST Top 10 gravitačních čoček

Astronomové ze Space Telescope Science Institute zveřejnili snímky 10 nejlepších kandidátů na gravitační čočky pořízených Kosmickým dalekohledem. Díky citlivosti a vysokému rozlišení HST můžeme sledovat slabé a vzdálené čočky,které by nemohly být detekovány pozemskými dalekohledy. HST odkryl exotické tvary, prstence, oblouky a kříže, které jsouoptickými klamy vyprodukovanými gravitačními čočkami, velmi hmotnými útvary, které umožňují nahlédnout do vzdálených částí vesmíru. Mezi desítkou kandidátů je i první čočka objevená HST v roce 1995. Tento kandidát byl nedávno potvrzenspektroskopicky s pomocí největších pozemských dalekohledů. Zjistilo se, že čočkou je eliptická galaxie vzdálená 7 miliard světelných roků, která sama zobrazuje kvasar, jehož vzdálenost je 11 miliard sv. r.
Zdroj: Space Telescope Science Institute PR99-18 ze 13. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Růžové černé díry

Skupina astronomů z Australian National University objevila černé díry, které září růžově. Tyto černé díry se nalézajíve vzdálenostech větších než 1 miliarda světelných let a k jejich pozorování byly použity největší australské dalekohledy. Samotnéčerné díry samozřejmě nemají růžovou barvu, ale růžově září plyn v jejich blízkém okolí. Objevitelé se domnívají, že tyto černédíry leží v jádrech galaxíí a za jejich barvu jsou odpovědné hvězdy a mezihvězdný materiál, které do nich padají. Takovými černými děrami jsou kvasary, ale doposud byly známy pouze modré kvasary. Vědci si zatím nejsou jisti, proč září zrovnarůžově.
Zdroj: Tisková zpráva university ze 6. května.

redakce II Vzdálený vesmír

Nový druh černých děr

Dva týmy astronomů z NASA a Carnegie Mellon University objevily nezávisle na sobě důkazy o existenci nového typu dosudneznámých černých děr. Tyto černé díry "střední hmotnosti" jsou 100 - 10 000 krát hmotnější než Slunce a zaujímají prostoro velikosti menší než je Měsíc. Dosud byly známy černé díry, které jsou pozůstatky hvězd o hmotnostech několikrát většíchnež je hmotnost Slunce a pak superhmotné černé díry o hmotnostech miliónů až miliard Sluncí, které vznikly v ranných stádiíchvesmíru z obřích plynových oblaků. Jeden tým studoval 39 blízkých galaxií, druhý galaxii M82. Oba detekovaly unikátnírentgenové záření, které podalo důkazy o existenci nové skupiny černých děr. Týmy pracovaly z daty pořízenými družicemiASCA a ROSAT.
Zdroj: NASA Space Science News z 13. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

Pozorování pozůstatků hypernov

Astronomové ze dvou amerických universit se domnívají, že poprvé pozorovali pozůstatky dosud pouze teoretických objektůzvaných hypernovy. Podle některých teorií by takové objekty mohly být odpovědné za mohutné jevy způsobující záblesky gamma záření. Dva pozůstatky hypernov byly objeveny v galaxii M101. Dosud byly považovány za pozůstatky exploze "obyčejných" supernov, ale detailní analýza rentgenového záření přicházejícího z nich ukázala, že byly vytvořeny při mnohemenergetičtějších procesech. Na základě jejich rozměrů, rychlosti rozpínání a charakteru rentgenového záření bylo odvozena energie potřebná k jejich vytvoření. Ukázalo se, že tato energie je minimálně o řád vyšší než energie uvolněná při výbuchuběžné supernovy.
Zdroj: Northwestern university news z 6. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

IR snímky galaxií z HST

Astronomové zveřejnili sérii šesti snímků pořízených infračervenou kamerou na Hubble Space Telescope (HST). Jsouna nich zachyceny spirální galaxie, v jejichž centrálních oblastech obklopených prachovými oblaky jsou pozorovány oblastitvorby nových hvězd. Snímky poskytují jak celkový pohled na některé galaxie, tak i detailní náhled do jader galaxií jiných. Ukazují také galaxie pod různých úhlem pohledu. Jsou na nich zdůrazněny oblasti žhavého vodíku, což je surový materiál pro vznik hvězd. Tyto galaxie jsou součastí přehlídky asi stovky spirálních galaxií, kterou HST provedl v průběhu loňského léta a podzimu. Snímky byly pořízeny na vlnových délkách mezi 1,4 a 1,9 mikrometru. Ukazují oblasti, které nejsou ve viditelném oboru spektra pozorovatelné.
Zdroj: STScI Press Release PRC99-10 z 18. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Budoucnost vesmíru podle ISO

Jak je známo, budoucnost vesmíru závisí na celkovém množství existující hmoty. Astronomové z ESA použili infračervenou družiciISO (Infrared Space Observatory) k určení zastoupení deuteria v aktivní oblasti tvořících se hvězd ležící v mlhovině v Orionu. Veškeré deuterium ve vesmíru vzniklo během několika sekund po Velkém třesku a jeho množství je přímoúměrné množství normální neboli baryonové hmoty ve vesmíru. Problém je v tom, že většina deuteria byla během vývojevesmíru zničena při termonukleárních reakcích ve hvězdách. Proto je obtížné jeho množství určit. Při zmiňovaném experimentu bylo určeno zastoupení molekuly HD. Ukázalo se, že na jeden atom deuteria připadá 100 000 atomů vodíku. Naměřenémnožství deuteria ukazuje, že množství normální hmoty je nedostatečné k zastavení rozpínání vesmíru.
Zdroj: ESA Information Note 03-99 z 5. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Galaktický kanibalismus by HST

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí Hubble Space Telescope (HST) systém hvězdokup, které byly vytvořenynebo snad osiřely při zničení jejich mateřské galaxie. V centrální oblasti eliptické galaxie NGC 1316 byly nalezeny maléa velmi slabé hvězdokupy, z nichž některé jsou tak malé, že jen stěží drží pohromadě díky vzájemné gravitaci jednotlivých členů. Takové hvězdokupy jsou běžné u spirálních galaxií jako je Mléčná dráha, ale velmi vzácné u eliptických galaxií. ŽeNGC 1316 pohltila celé galaxie, je patrné i podle chomáčů prachu připomínajících kouř. Předpokládá se, že jsouto pozůstatky galaxie, která se srazila s NGC 1316 a která ní byla pohlcena.
Zdroj: STScI Press Release z 18. února.

redakce II Vzdálený vesmír

Gamma-záblesk poprvé "živě"

Vůbec poprvé se podařilo astronomům získat snímky optického protějšku záblesku gamma záření. Stalo se tak u zábleskuz 23. ledna 1999. Záblesk byl jako obvykle detekován přístrojem BATSE na družici Compton GRO. Počítač okamžitě určilpřibližnou pozici zdroje a předal ji koordinované pozemské síti dalekohledů. Pouhých 22 sekund poté se jeden z dalekohledů této sítě, dalekohled ROTSE v Los Alamos, zaměřil na určenou pozici a detekoval zde novou jasnou hvězdu. Po dalších pětisekundách dosáhl záblesk svého maximu, které v optickém oboru činilo 9. magnitudy. Satelit Beppo-SAX určil přesnoupozici zdroje a následující noc byla z pozorování Keckova 10m dalekohledu určena vzdálenost zdroje, která činí 9 miliardsvětelných roků.
Zdroj: NASA Press Release 99-8 ze dne 27. ledna 1999.

redakce II Vzdálený vesmír

Detailní struktura galaxie M87

Pomocí rádiového dalekohledu VLA odhalili vědci poprvé v historii detaily větších struktur, které byly objeveny v galaxii M87už před půl stoletím. Analýza snímků ukazuje, že astronomové budou muset poopravit své představy ohledně toho, co způsobujeemise rentgenového zážení v jádrech mnoha galaktických kup. Na snímcích byly objeveny dva laloky tvaru bubliny o průměruvíce než 200 000 světelných roků, které vyzařují rádiové vlny. Tyto laloky leží uvnitř oblasti známé emisí rentgenového záření.Rádiové jety naznačují, že energie, dodávaná do oblasti z černé díry v jádře galaxie, převyšuje energii vyzářenou v rentgenovémoboru. Galaxie M87 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných roků a je největší ze stovek galaxií v kupě v Panně.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 7. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

Skrývají galaktičtí "duchové" temnou hmotu?

Galaktičtí "duchové" jsou galaxie, které obsahující velmi malé množství hvězd a jsou obklopeny hustým halem neviditelné hmoty. Po analýze 43 galaxií, které se i v těch nejvýkonějších dalekohledech jeví jako mlhavé obláčky, a ve skutečnosti obsahují vysokéhustoty hmoty, se astronom John Kormendy z Havajské university domnívá, že by právě takové galaxie mohly významně přispívatk dlouho hledané tzv. temné hmotě. Jeho závěry jsou v souladu s objevy týmu, který pomocí HST sledoval galaxii NGC5907.Tato galaxie je vzdálena 40 miliónů sv. r. a přesto v ní HST během 10h expozice nalezl jenom málo hvězd. Zdá se, že je zdevysoká koncentrace bílých trpaslíků.
Zdroj: Florida Today ze dne 8. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval Prstencovou mlhovinu

Hubbleův kosmický dalekohled poskytl dosud nejostřejší pohled na nejznámější planetární mlhovinu, mlhovinu M57, zvanou Prstencová mlhovina. Snímky odhalily, že "prstenec" je ve skutečnosti válcem plynu a pouze díky jehoorientaci vůči nám jej vidíme jako ovál. Podpořily tak novější hypotézu o tvaru planetárních mlhovin. Snímky také odhlalilymalá temná oblaka prachu uvnitř plynného prstence. Ty nebyly dosud pozorovány vůbec. Ukazuje se, že tato oblaka nejsourozloženy rovnoměrně v celé mlhovině, ale pouze na vnějším plášti válce. Mlhovina M57 se nachází ve vzdálenosti 2000 světelných roků a má průměr kolem jednoho světelného roku.
Zdroj: STScI Press Release ze dne 6. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

Hubble Deep Field South

Během desetidenního období v říjnu letošního roku pořídil Hubble Space Telescope (HST) další pohled do "hlubokéhovesmíru", tzv. Hubble Deep Field South. Tentokrát byl zaměřen na oblast v souhvězdí Tukan v blízkosti jižního nebeskéhopólu. Již dříve provedl HST takový pohled na část severní oblohy a i tentokrát se na snímku nachází obrovské množství dosudnepozorovaných galaxií. Vědci tak mají nyní k dispozici dva vzorky vzdáleného vesmíru pořízené v protilehlých částech oblohy. Takto podrobné mapování celé oblohy by trvalo 900 000 let. Na pořízení HDFS se podílely všechny přístoje na palubě dalekohledu.
Zdroj: STScI Press release 98-41 ze dne 23. listopadu.
redakce II Vzdálený vesmír

Vesmír se rozpíná pomaleji

Vesmír se rozpíná o něco pomaleji, než dosud vyplývalo z měření v rámci klíčového projektu Hubble Space Telescope(HST). Dobrou zprávou je, že tato nižší rychlost rozpínání (a nižší hustota vesmíru) je dostatečná, aby nejstarší hvězdy v kulových hvězdokupách nebyly starší než je stáří vesmíru, jak se dosud zdálo. Špatnou zprávou je, že toto všechno znamená potížepro favorizovanou teorii velkého třesku. K těmto výsledkům dospěl tým astronomů, kteří pomocí HST studovali kvasaroznačený PG 1115+080. Mezi námi a tímto kvasarem leží téměř přesně galaxie, která působí jako gravitační čočka, a která umožnila pozorovat celkem 5 infračervených obrazů kvasaru vzdáleného kolem 10 miliard světelných roků.
Zdroj: STSci Press Release No. 37 ze dne 26. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Želva na novém snímku HST

Hubble Space Telescope (HST) už v minulosti ukázal, že "pohřební rubáše" umírajících hvězd, tedy planetární mlhovinymohou mít nejrůznější podobu. Včera uvolněné snímky to jenom potvrzují. Je na nich zachycena planetární mlhovina NGC 6210,která má velmi bizardní tvar a kterou astronomové popisují jako "želvu polykající ulitu ústřice". První snímek pokrývá celoumlhovinu a ukazuje komplikovanou strukturu obklopující hvězdu, druhý snímek pak zobrazuje detailní pohled na blízké okolítéto hvězdy. Mlhovina NGC 6210 se nachází ve vzdálenosti 6 600 světelných roků od Země a její průměr je 1,6 světelnéhoroku.
Zdroj: STScI Press release no. 36 ze dne 22. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Vývoj protoplanetárního disku

Astronomové z University of Colorado pozorovali pomocí Hubble Space Telescope (HST) protoplanetární disky okolo tří blízkých hvězd nacházejících se v mlhovině v Orionu, která je od nás vzdálena 1500 světelných roků. HST pořídil snímky na různých vlnových délkách a z rozptylu záření na prachových částečkách disků odvodili vědci rozměry těchto prachovýchčástic. Zjistili, že částice, které mají v době vzniku disku rozměry kolem desetiny mikrometru, jsou v těchto discích asi 100x větší, tedy mají průměr kolem 10 mikrometrů. To by znamenalo první pozorování dosud chybějícího článku ve vývoji planetárních systémů, tj. článku mezi hvězdným prachem a formujícími se planetami.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 14. října.
redakce II Vzdálený vesmír

HST sledoval nejvzdálenější galaxie

Hubble Space Telescope (HST) sledoval nejvzdálenější galaxie, jaké byly dosud pozorovány. Snímek byl pořízenpřístrojem NICMOS v infračerveném oboru spektra a jsou na něm zachyceny galaxie vzdálené až 12 miliard světelných let.Objekty, které byly na snímku nalezeny, mohou být prvními fázemi tvorby galaxií ve vesmíru. Bohužel jsou tak slabé, že budepotřeba výkonnějšího dalekohledu pro jejich detailnější výzkum. Snímek zachycuje část tzv. Hubble Deep Field, což bylpohled do hlubokého vesmíru pořízený ve viditelném světle před několika lety. Při srovnání obou snímků bylo objeveno množstvínových objektů, které ve viditelném oboru nebyly pozorovatelné.
Zdroj: STScI Press Release No. 32 ze dne 8. října.


50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »