Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.
František Martinek Vzdálený vesmír

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).
František Martinek Vzdálený vesmír

Obrovská kolize galaxií

Gigantická srážka čtyř galaxií - kresba.
Gigantická srážka čtyř galaxií - kresba.
Čtyři galaxie se navzájem srážejí, přičemž se miliardy hvězd sloučí v jeden útvar při největší galaktické srážce, jaká kdy byla pozorována. Tato galaktická kolize, objevená astronomickou družicí Spitzer Space Telescope, povede nakonec ke splynutí hvězd v jednu monstrózní galaxii, jejíž hmotnost bude desetkrát větší než hmotnost naší Galaxie. Toto mimořádné pozorování poskytne astronomům zcela nový pohled na to, jak ve vesmíru vznikají ty nejhmotnější galaxie.
František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové pátrají po vyhozených supermasivních černých dírách

Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, unikající pryč z galaxie mimořádně vysokou rychlostí? Důkaz o rychlém úprku v důsledku obrovské mezigalaktické kolize? To je právě to, po čem astronomové Erin Bonning (Paris Observatory) a Gregory Shields a Sarah Salviander (The University of Texas at Austin) pátrají. Výsledky své práce prezentovali na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (Havajské ostrovy).
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxii M 81 sluší růžová

Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty

heic0709a_h.jpg
Díky HST tým astronomů poprvé uviděl „tajemný“ prstenec temné hmoty v kupě galaxií. Prstenec se vytvořil asi před 1 až 2 miliardami let při gigantické čelní srážce dvou masivních kup galaxií. Prstenec není normálně pozorovatelný, ale je výsledkem počítačového modelování napozorovaných dat a na snímek byl digitálně vložen (superponován). Objev bude publikovaný 1. června 2007 v Astrophysical Journal.
František Martinek Vzdálený vesmír

M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Americká astronomická observatoř GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003) oslavila čtyřleté výročí svého vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země pozorováním hvězd v jedné z nejteplejších galaxií s označením M 81.
František Martinek Vzdálený vesmír

Černé díry a vznik života ve vesmíru

Galaxie NGC 4051.
Galaxie NGC 4051.
Výsledky pozorování, uskutečněného pomocí kosmické observatoře XMM-Newton, jejímž provozovatelem je Evropská kosmická agentura ESA, vedou k závěru, že horký plyn vyvrhovaný supermasivními černými dírami může být tím hlavním faktorem, díky němuž se mohl ve vesmíru zrodit život.
František Martinek Vzdálený vesmír

Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické „projektily“ plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.
František Martinek Vzdálený vesmír

Planetární mlhovina NGC 2440

Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.


51. vesmírný týden 2025

51. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Magellanovy oblaky

Fotografováno v severním Chile poblíž hvězdárny Observatorio Cerro Mamalluca, fotoaparát Panasonic Lumix DMC FZ200 na stativu bez dalekohledu, clona 2,8, ISO 3200, exp. 15 sec, neupravováno. Nejsem astrofotograf, jedná se o amatérský pokus pořízený během cestování po Chile

Další informace »