Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Veselý Jan Vzdálený vesmír

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.
Jakub Trčka Vzdálený vesmír

Bude vytvořen lepší průvodce galaxií !

simHitchhiker3a-250.jpg
"Vesmír je veliký. Opravdu veliký. Jen nevěříme, jak je ohromně úžasný."
Dougles Adams, "Stopařův průvodce galaxií"

Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".

František Martinek Vzdálený vesmír

Objev "neviditelné" galaxie s vysokým obsahem kovů

Kovova_galaxie.jpg
Astronomové využili unikátní rozlišovací schopnosti, kterou disponuje spektrograf s vysokým rozlišením UVES (Ultra-violet and Visible Echelle Spectroghaph) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Objevili tak rozsáhlý oblak vodíku ve vzdáleném vesmíru, obsahující velké množství kovů. Tento objev může pomoci rozřešit problém chybějících kovů ve vesmíru a umožní "nahlédnout" do doby, kdy galaxie vznikaly.
František Martinek Vzdálený vesmír

Jak ukrást milión hvězd?

M12_1.jpg
Nedávná pozorování odhalila bouřlivou minulost kulové hvězdokupy M 12. Na základě pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO oznámil tým italských astronomů, že kulová hvězdokupa M 12 musela ztratit asi jeden milión málo hmotných hvězd při průchodech v blízkosti jádra naší Galaxie.
Michael Prouza Vzdálený vesmír

Český robotický teleskop FRAM objevil unikátní optický protějšek GRB

FRAM_GRB_all.jpg
Záblesky záření gama jsou projevem nejenergetičtějších známých explozí ve vesmíru. Zdroje těchto záblesků jsou pro nás stále záhadou, i když v posledním desetiletí se podařilo dosáhnout v jejich poznání značného pokroku. Český robotický teleskop FRAM, který je součástí mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině, objevil v úterý 17. ledna v 7:52 h středoevropského času velmi jasný optický protějšek záblesku záření gama.
František Martinek Vzdálený vesmír

Obrovská plynná superbublina v naší Galaxii

Superbubble.jpg
Astronomům, pracujícím na radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT), se podařilo objevit obří superbublinu plynného vodíku, "vyrůstající" přibližně 10 000 světelných let nad rovinu naší Galaxie. Domnívají se, že tento plyn mohl být vyvržen při explozích supernov a působením intenzivního tzv. hvězdného větru, vyzařovaného doposud nepozorovanou skupinou mladých hvězd v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie (viz obrázek).
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

orbits_stars.jpg
Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolní, protože mohou poprvé určit dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od obrovské černé díry v centru naší Galaxie.


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře z kopce nad obcí Neslovice - U zabitého

Další informace »