Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.
František Martinek Vzdálený vesmír

Klenot v souhvězdí Tukana

47_tucanae.jpg
Souhvězdí Tukana na jižní obloze je pravděpodobně nejvíce známé v souvislosti s faktem, že se v něm nachází Malý Magellanův oblak - jedna z nejbližších nepravidelných galaxií, doprovázející naši Galaxii. Avšak v tomto souhvězdí se také nachází famózní objekt, tvořený tisíci světelných zdrojů, jako nádherný mimořádně velký diamant na obloze: kulová hvězdokupa 47 Tucanae. Populárnější a známější než 47 Tuc je již jen kulová hvězdokupa Omega Centauri, která ji předčí co do velikosti i jasnosti. Fotografie kulové hvězdokupy 47 Tucanae byla pořízena přes tři různé filtry: U, R a v úzké oblasti kolem vlnové délky 485 nm. Celková doba expozice byla kratší než 5 minut.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Cesta od trpaslíků k obrům

galaxies.jpg
Astronomové Wyithe a Loeb našli důkaz, že v ranném vesmíru převládaly trpasličí galaxie. Ale UV záření v nich vznikajících hvězd jejich další tvorbu zastavilo a umožnilo formovaní jen takových galaktických obrů, jako je naše Galaxie (Mléčná dráha).
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.
Jakub Trčka Vzdálený vesmír

Bude vytvořen lepší průvodce galaxií !

simHitchhiker3a-250.jpg
"Vesmír je veliký. Opravdu veliký. Jen nevěříme, jak je ohromně úžasný."
Dougles Adams, "Stopařův průvodce galaxií"

Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".

František Martinek Vzdálený vesmír

Objev "neviditelné" galaxie s vysokým obsahem kovů

Kovova_galaxie.jpg
Astronomové využili unikátní rozlišovací schopnosti, kterou disponuje spektrograf s vysokým rozlišením UVES (Ultra-violet and Visible Echelle Spectroghaph) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Objevili tak rozsáhlý oblak vodíku ve vzdáleném vesmíru, obsahující velké množství kovů. Tento objev může pomoci rozřešit problém chybějících kovů ve vesmíru a umožní "nahlédnout" do doby, kdy galaxie vznikaly.
František Martinek Vzdálený vesmír

Jak ukrást milión hvězd?

M12_1.jpg
Nedávná pozorování odhalila bouřlivou minulost kulové hvězdokupy M 12. Na základě pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO oznámil tým italských astronomů, že kulová hvězdokupa M 12 musela ztratit asi jeden milión málo hmotných hvězd při průchodech v blízkosti jádra naší Galaxie.


51. vesmírný týden 2025

51. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře na Znojemsku

Další informace »