Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

M31.jpg
Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.
František Martinek Vzdálený vesmír

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

ATA.jpg
Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Spitzer a Hubble společně pozorovali Sombrero

m104_spitzer.jpg
Galaxii M 104 se říká Sombrero, podle jejího tvaru. Trochu připomíná mexický klobouk se širokým okrajem. Obrázek zveřejněný při příležitosti Dne Vesmíru (Space Day), který se dnes slaví v USA, je výsledkem společného pozorování dvou kosmických teleskopů. Hubblův teleskop fotografoval Sombrero ve viditelném světle, Spitzerův teleskop přidal pozorování v infračerveném záření.
František Martinek Vzdálený vesmír

Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty

Neviditelna_galaxie.jpg
Z jaké látky je složen vesmír? Pro člověka, který se nezabývá vědou, je to téměř zbytečná otázka. Avšak pro vědce je to smysluplná otázka, na kterou zatím chybí odpověď. Tedy alespoň zatím. Je tomu tak proto, že látka složená z baryonů (protony, elektrony, neutrony apod.), o které již ledacos víme a ze které jsme nakonec složeni i my samotní, představuje pouze 5 % látky ve vesmíru. Dalších 25 % představují částice neznámé povahy, tzv. temná hmota, která zatím nebyla pozorována. Zbývajících 70 % látky ve vesmíru tvoří neméně záhadná temná energie s těžko představitelným záporným tlakem.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Hledání gravitačních vln z domova

Už vás omrzelo analyzovat na svém domácím počítači rádiové signály a hledat v nich stopy mimozemských civilizací? Nyní se můžete zapojit do projektu Einstein@Home, jehož cílem je hledání gravitačních vln, které předpověděl Albert Einstein v teorii obecné relativity. Stejně jako v případě SETI@Home se jedná o program, který využívá volné kapacity počítačů k analýze dat získaných detektory gravitačních vln.
Libor Lenža Vzdálený vesmír

Rodiště nových hvězd - rodinný portrét

IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
IR snimek Trifid ze Spitzer Space Telescope
Snímky pořízené Spitzerovým kosmickým dalekohledem nám odhalují skryté stránky známé mlhoviny Trifid v souhvězdí Střelce. V místech známých mohutných vláken tmavého prachu, rozdělujících zářící mlhovinu na tři díly, ukazují infračervené snímky svítící oblasti nově se rodících hvězd.
František Martinek Vzdálený vesmír

HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

MMO-big.jpg
Astronomové objevili pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) populaci hvězdných "nemluvňat" (tedy velice mladých hvězd) v blízké galaxii Malé Magellanovo mračno, v tzv. satelitní galaxii Mléčné dráhy. Tato malá galaxie se nachází ve vzdálenosti 210 000 světelných let a je třetí nejbližší galaxií. Lze ji spatřit i pouhým okem v souhvězdí Tukana na jižní polokouli.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kolik je černých děr v naší Galaxii?

Galaxie_centrum.jpg
Astronomická družice Chandra X-ray Observatory je také využívána v rámci projektu monitorování oblasti v okolí mohutného rentgenového zdroje, který je označován jako Sagittarius A. Tímto zdrojem je supermasivní černá díra, která se nachází v centru naší Galaxie (její střed se pro pozemského pozorovatele promítá do souhvězdí Střelce).
František Martinek Vzdálený vesmír

Unikátní a velmi krásná galaxie NGC 1097

NGC1097.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) pořídili fotografii galaxie NGC 1097, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Od Země ji dělí vzdálenost 45 miliónů světelných let. Jedná se o poměrně jasnou spirální galaxii typu SBb, která je k nám natočena tak, že ji vidíme v celé její kráse. Její jasnost dosahuje 9,5 mag. V malém dalekohledu je vidět jako jasná oválná skvrna.
redakce Vzdálený vesmír

Přednáška: Jak vznikl vesmír?

Dne 21. 12. 2004 se v posluchárně M III Technické fakulty ČZU v Praze od 15:30 hodin uskuteční přednáška Dr. Pavla Voráčka (Lund University / Observatory, Švédsko) Jak vznikl vesmír?. Po přednášce bude diskuse k tématu.
František Martinek Vzdálený vesmír

Černé díry a záhadné záblesky záření gama

swift.jpg
V hlubinách pozorovatelné části vesmíru vzniká nová černá díra. Záblesky gama záření - jevy velice vzdálené od Země a nejmohutnější ze všech známých explozí - nejsou ničím jiným, než "křikem" nově zrozených černých děr. Alespoň to předpokládají někteří američtí astronomové.

Studiem vztahu mezi černými dírami a zářením gama se bude zabývat mezinárodní skupina vědců z USA, Itálie a Velké Británie, která bude využívat informace z astronomické družice SWIFT. Její start je naplánován na listopad letošního roku pomocí nosné rakety Delta II.

František Martinek Vzdálený vesmír

Unášení prostoročasu rotujícím tělesem potvrzeno!

Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mapa byla vypracována na základi údaju z družic GRACE. Vpravo dole fotografie družice LAGEOS.
Mezinárodní tým odborníků, složený z pracovníků NASA a amerických a italských univerzit, získala nedávno přímé důkazy, svědčící pro existenci jednoho z důsledků Einsteinovy teorie relativity - unášení prostoročasu rotující Zemí. Vědci ukončili dlouhodobou analýzu změn dráhy dvou geodynamických družic LAGEOS I a LAGEOS II, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v letech 1976 a 1992.
Jiří Grygar Vzdálený vesmír

Ohlédnutí za konferencí "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze"

Pražské Dejvice jsou u nás populární jednak kvůli Yo-Yo Bandu, který se tam svého času seznámil s jednou nejhezčí holkou, jednak kvůli Jiřímu Suchému, jenž tam ještě o něco dříve zakoupil sedm prken žehlicích. V týdnu 20 - 25 září 2004 však získaly evropskou proslulost díky společné konferenci německé Astronomische Gesselschaft (AG) a České astronomické společnosti (ČAS), což je v historii obou společností vůbec poprvé.

František Martinek Vzdálený vesmír

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.
Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.
redakce Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" probíhá právě v Praze

Česká astronomická společnost a německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft připravily na tento týden mezinárodní konferenci o galaktické a extragalaktické astronomii, které se účastní významní astronomové a astrofyzikové z řady evropských zemí a Spojených států. Na začátku konference zazněla přehledová přednáška nositele Nobelovy ceny Prof. Riccarda Giacconiho o počátcích a vývoji rentgenové astronomie, jejímž byl zakladatelem. Na konferenci probíhají paralelně semináře na různá témata, např. o exoplanetách, o srážkách galaxií a fyzice černých děr v jádrech galaxií. Kromě toho jsou v programu přehledové referáty, z nichž několik přednášejí také čeští astronomové, např. Prof. Jan Palouš a Dr. Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV. Program konference najdete na internetové adrese http://ag-cas.cuni.cz/


22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »