Vzdálený vesmír

24.06.2004 23:11 František Martinek Vzdálený vesmír

Záhadný plyn v centru naší Galaxie

Astronomická družice Chandra (start 23. 7. 1999), která detekuje vesmírné zdroje rentgenového záření, se zaměřila mj. na sledování centrální oblasti naší Galaxie. Pozorování trvalo nepřetržitě 170 hodin. Výsledkem experimentu je důkaz existence obrovského oblaku mimořádně horkého plynu v centru Mléčné dráhy.

14.06.2004 12:36 František Martinek Vzdálený vesmír

Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí

Americká astronomická družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer), která detekuje záření vesmírných objektů v oboru ultrafialového světla, vůbec poprvé v historii výzkumu vesmíru potvrdila přítomnost molekulárního dusíku v mezihvězdném prostředí.

12.06.2004 14:45 Jan Skalický Vzdálený vesmír

Gama záblesk "za humny"

Astronomové zjistili, že jeden z nejenergičtějších výbuchů ve vesmíru - gama záblesk (GRB) neminul ani naši Mléčnou dráhu. Stalo se to teprve před několika tisíci lety. Jako připomínku této exploze dnes na jejím místě pozorujeme zbytek supernovy. Ten nese označení W49B a leží ve vzdálenosti 35 000 světelných let.

04.06.2004 09:47 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Outsideři?

Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.

05.05.2004 09:04 František Martinek Vzdálený vesmír

Tři galaxie a kosmické tango

Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).

03.05.2004 10:51 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie

Centaurus A (NGC 5128) je velká eliptická galaxie, v jejímž nitru najdete supermasivní černou díru. Navíc je příkladem vesmírného kanibala: obrovská eliptická galaxie (na snímcích je světlá a velká) totiž v minulosti polapila mnohem menší a lehčí spirální galaxii, kterou roztrhala na kusy. Její zbytky teď v podobě temného pásu plynu a prachu "rozdělují" NGC 5128 na dvě části.

28.04.2004 09:08 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa

Omega Centauri (NGC 5139) je tak nápadná, že si ji lidé všimli už ve starověku, vždyť se o jejím zvláštním charakteru zmiňuje i Klaudius Ptolemaios. Její pravou podstatu však objevil až dvacetiletý Edmond Halley za pobytu na ostrově Svaté Heleny v letech 1676 a 1677, kde pracoval na famózním Katalogu jižních hvězd. V pamětech z roku 1715 doslova uvádí: "Čtvrtá byla objevena Dr. Edm. Halleym roku 1677, když pracoval na Katalogu jižních hvězd. Leží v Centaurovi, Ptolemaius ji popsal oepi thz tou uwtou ekfusewz pojmenoval in dorso Equino Nebula, a Bayer ω; jeví se mezi čtvrtou a pátou magnitudou; na svoji velikost má vcelku malý jas, a je bez výrazného zjasnění; v Anglii nikdy nevychází." Ostatně 14. dubna 1677 prošla Halleyova kometa jenom čtyři stupně od ω Centauri. Právě tehdy ji také Edmond Halley sledoval.

19.04.2004 13:50 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Velký a malý býk

Když se řekne podzim, vybaví se většině pozorovatelů souhvězdí Kasiopeji, Persea či Andromedy. Naopak letní oblohu v našich myslích reprezentuje souhvězdí Střelce, Štíra nebo Labutě. Typické obrazce a nebeské objekty má také obloha řekněme z padesátého stupně jižní zeměpisné šířky. V lednu najdete nízko nad jižním večerním obzorem Velký Magellanův oblak. O měsíc později jej vystřídá hvězda Canopus, s koncem léta a začátkem podzimu -- protinožci sice používají stejné měsíce, roční období však mají opačná -- se můžete podívat na tzv. Falešný kříž. Na dubnové obloze je hlavním objektem podivuhodná proměnná η Carinae, zatímco na květnové drobné souhvězdí Kříže. Červen, červenec a srpen má pro pozorovatele přichystanou dvojici jasných hvězd α a β Centauri, Jižní trojúhelník a Střelce. S příchodem jara se nad jihem setkáte s nejjasnější stálicí Páva pojmenovanou bez fantazie Páv, v listopadu s Malým Magellanovým oblakem a v prosinci nakonec s Achernarem z Eridana.

13.04.2004 16:28 František Martinek Vzdálený vesmír

Detektory gravitačních vln

Japonští fyzikové připravují výstavbu podzemního detektoru gravitačních vln. Jeho název je LCGT (Large-scale Cryogenic Gravitational wave Telescope). Nový detektor bude vybudován v hloubce 1000 m pod zemským povrchem ve stejné oblasti, kde se nachází i známý neutrinový detektor Super Kamiokande - v tunelu vytěžené důlní šachty. Dosavadní zkoušky, využívající malý laserový detektor gravitačních vln LISM (Laser Interferometer gravitational-wave Small observatory in a Mine) potvrdily, že v tomto místě pod zemí se neprojevily žádné vnější vlivy na provoz zařízení. Veškeré možné vlivy jsou v tomto prostředí dokonale odstíněny.

09.04.2004 09:12 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Neznámá historie Mléčné dráhy

Domov známe ze všech míst nejlépe. To ale nelze říci o Mléčné dráze - galaxii, ve které žijeme. Znalosti našich hvězdných sousedů (a okolí) byly po dlouhou dobu velmi nekompletní a zkreslené díky předpokladům o jejich chování. Hvězdy byly do pozorovacích programů zařazovány podle "zajímavosti". Informace o typických hvězdách tak zcela chyběly. Tento výběr vedl ke zkresleným představám o vývoji Galaxie.

29.03.2004 23:05 Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Světelná křivka dosvitu GRB 030329

Tento článek představuje podle dostupných publikací světelnou křivku nejjasnějšího optického dosvitu gama záblesku GRB 030329 - vybuchl přesně před rokem. Ukazuje se, že světelné změny tohoto jevu jsou velmi složité a probíhají na několika časových škálách.

23.03.2004 07:05 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

10.03.2004 19:58 František Martinek Vzdálený vesmír

Ultrahluboký pohled do vesmíru

Astronomové ze Space Telescope Science Institute (STSI) uveřejnili "nejhlubší" pohled do viditelného vesmíru, dosažený za existence lidstva. Snímek byl nazván HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Byl pořízen pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) během expozice trvající jeden milión sekund. Na snímku jsou zachyceny galaxie, které se objevily krátce po velkém třesku a kdy první hvězdy začaly "osvětlovat" vesmír. Fotografie může nabídnout nový pohled na to, jaké typy objektů existovaly ve vesmíru v jeho počátcích.

13.02.2004 12:11 František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzer Telescope objevil skupinu mladých hvězd

Skupinu nově zrozených hvězd objevil kosmický dalekohled NASA s názvem Spitzer Space Telescope (SST, původní označení SIRTF, start 25. 8. 2003). Tyto jasné mladé hvězdy byly objeveny v mlhovině NGC 7129, která svým tvarem a barvou připomíná růži. Spitzer Space Telescope tak všem zamilovaným posílá kosmickou růži ke dni svatého Valentýna. Mlhovina se skupinou mladých hvězd se nachází ve vzdálenosti 3 300 světelných let v souhvězdí Cephea.

13.02.2004 09:30 František Martinek Vzdálený vesmír

Zóna života v Mléčné dráze

Všichni lidé, které "trápí" otázka, jsme-li ve vesmíru sami, jistě s potěšením přijmou informaci, kterou publikovali počátkem letošního roku v časopise Science Charles Lineweaver z University of New South Wales, Yeshe Fenner a Brad Gibson z Swinburne University of Technology. Minimálně u 10% hvězd naší Galaxie může existovat život. Vzhledem k počtu hvězd v Galaxii se jedná o několik miliard vhodných hvězd.

23.01.2004 15:56 Jan Skalický Vzdálený vesmír

Kolize galaxií. Zánik i vznik!

Družice Chandra objevila zvýšené množství neonu, hořčíku a křemíku ve dvojici kolidujících galaxií, známých jako "Tykadla". Na tyto prvky narazila v rozsáhlých oblacích horkého plynu. Všdci se domnívají, že kdyby byl tento plyn chladný, mohlo by v těchto místech dojít k masívnímu vzniku nových hvězd a potažmo i planet. Tyto teorie nám mohou nastínit to, k čemu dojde v budoucnosti v naší galaxii, až se srazí s Velkou galaxií v Andromedě.

22.01.2004 15:20 Jan Skalický Vzdálený vesmír

Rentgenová bublina

Dalším skvělým úlovkem družice Chandra, která pracuje v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra je objev žhavé rozpínající se obálky, která vznikla po výbuchu hmotné hvězdy. Data z chandry v kombinaci s optickými a rádiovými pozorováními nám umožnila nádherný detailní pohled na zbytek po výbuchu supernovy označený jako N63A, který se nachází v blízkém Velkém Magelanově oblaku.

09.01.2004 10:50 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

26.12.2003 22:05 Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.

15.12.2003 13:34 Ondřej Pejcha Vzdálený vesmír

Největší planetární mlhovina na obloze

Sloan Digital Sky Survey (http://www.sdss.org) si dává za cíl vykonat přehlídku přibližně čtvrtiny oblohy se zaměřením na spektroskopický výzkum vzdálených galaxií a kvasarů. Jedinečná data však lze využít i ke spoustě původně neplánovaných objevů.