Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Jan Skalický Vzdálený vesmír

Rentgenová bublina

N63A
N63A
Dalším skvělým úlovkem družice Chandra, která pracuje v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra je objev žhavé rozpínající se obálky, která vznikla po výbuchu hmotné hvězdy. Data z chandry v kombinaci s optickými a rádiovými pozorováními nám umožnila nádherný detailní pohled na zbytek po výbuchu supernovy označený jako N63A, který se nachází v blízkém Velkém Magelanově oblaku.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nejbližší galaxie

trapsličí galaxie Canis Major
trapsličí galaxie Canis Major
Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.
Jan Skalický Vzdálený vesmír

Družice Integral objevuje skryté černé díry

integral2.jpg
Integral, výkonná sonda Evropské kosmické agentury (ESA) pracující v oblasti gamma záření objevila zřejmě nový druh kosmických objektů. Jde o binární systémy obsahující jako jednu ze složek buďto černou díru, nebo neutronovou hvězdu zakuklenou v hustém zámotku chladného plynu. Až do teď byly proto pro všechny dalekohledy neviditelné. Integral byl vypuštěn před rokem za účelem sledování nejenergičtějších dějů ve vesmíru a celý tento projekt byl připravován ve spolupráci s českými vědci.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

M86 - jak ji vidí Chandra

M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
Na složeném snímku M86 (rentgenové záření v modré, viditelné světlo v žluté) zobrazuje plyn unikající z galaxie a formující se do dlouhého "chvostu" táhnoucího se dvě stě tisíc světelných let. Eliptickou galaxii M86 nelezneme v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Galaxie se pohybuje rychlostí 4.8 milionu kilometrů za hodinu horkým plynem uvnitř kupy. Díky vysoké rychlosti dochází k odtrhávání plynu tvořícího zmiňovaný ohon.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

GRB: nabezpečí pro život?

Gamma ray burst
Gamma ray burst
průběh výbuchu GRB
Každý den je Země na několik vteřin vystavena gamma záření pocházejícímu z kataklyzmických exlozí ve vzdálených galaxiích. Tyto exploze podobné supernovám jsou známy jako GRB - Gamma Ray Burst. K pozorování (nejen) těchto jevů slouží observatoř ESA XMM-Newton.
Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem AGN Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Odlesky a vítr od černé díry

ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)
ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)

Snímek NGC 1068 vznikl složením rentgenového (zelená) a optického (červená) snímku této aktivní galaxie. Můžeme sledovat plyn unikající velkými rychlostmi z okolí centrální černé díry, ve vnitřních ramenech pozorujeme oblasti s právě vznikajícími hvězdami (tyto oblasti září v optickém i rentgenovém oboru).

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

XMM-Newton - pohled na vzdálený vesmír

Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Díky družici XMM-Newton jsme získali velmi dobrý přehled o "rentgenovém" vesmíru. XMM-Newton nám ukazuje nově zrozené kupy galaxií a celkovou strukturu vzdáleného vesmíru. Výzkum využívající dalších dalkohledů (CHFT, VLT) může určit zda se rychlost rozpínání vesmíru zrychluje či snižuje.

Přiložený snímek představuje obraz v optickém oboru (získaný CFHT) s vyznačenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton). Zdroj: ESA.

Pavel Koten Vzdálený vesmír

Spojitost mezi záblesky gama a hypernovami

Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Vesmírný "rozprašovač"

Heinze 3-1475
Heinze 3-1475
Na noční obloze můžeme sledovat mnoho zajímavých objektů, jejichž chování pro nás stále zůstává záhadou. Jedním z příkladů jsou výtrysky vycházející z planetárních mlhovin. Esovité výtrysky objektu Heinze 3-1475 patří mezi ty nejzajímavější.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Kolidující galaxie

NGC 1275
NGC 1275

Každému se čas od času stane, že dlouhou dobu pozoruje objekt a neví, jak vysvětlit zkoumaný děj. Pokud jste členem Hubble Heritage Team, můžete využít zdroje HST a jev objasnit. Přesně to se stalo se snímkem galaxie NGC 1275, známým také jako radiový zdroj Perseus A.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn u Neptuna

Další informace »