Temná energie = neutrino + acceleron
 |
Vzdálený vesmír
Nové výsledky Sloanovy digitální přehlídky oblohy a temná hmota
 |
Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry
 |
Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.
Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra
 |
Spitzer potvrzuje nejstarší galaxie
 |
Cesta ven z černé díry!
Černé díry, ony hrůzostrašné galaktické pasti, ze kterých dokonce nemůže uniknout ani světlo, nemusí být vždy destruktivní, alespoň ne podle nejnovější teorie kosmologa Stephena Hawkinga. Ten nyní vzkazuje, že se mýlil v klíčovém argumentu o chování černých děr, který prosazoval téměř 30 let.
Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek
 |
Opět jedna teorie k přepsání
Zdá se, že s příchodem nových pozorovacích přístrojů a metod se v astronomii rodí a budou rodit téměř zásadní objevy, když už ne jednou týdně, tak alespoň jednou měsíčně. A je jedno, zda se jedná o teleskopy pozemní, s adaptivní optikou nebo novými snímacími přístroji či přístroje umístěné v kosmu. Z času na čas, který bude stále kratší, se budou muset vydávat nové a nové učebnice, které budou nejen doplňovat, ale i často i popírat svá předchozí vydání.
Objeven dvojník naší Galaxie
Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.
Do roku 2020 vznikne nejdokonalejší 3D model naší galaxie
 |
Sjednocení temné hmoty a temné energie?
Představy o temné hmotě (skryté, nám neviditelné, hmotě, která obklopuje všechny galaxie) a temné energii (urychlující síle rozpínání vesmíru) mají ještě svá velká, neodhalená tajemství. Astronomové je objevili, ale nemají žádnou opravdu přesvědčivou představu o tom čím vlastně ve skutečnosti jsou. Nová teorie výzkumného pracovníka Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, teoretického fyzika Roberta Scherrera (na snímku), nabízí možná vysvětlení. Scherrer tvrdí, že temná hmota i temná energie jsou vlastně dvě stránky jedné a téže neznámé síly, nazvané "K-essence field" tedy něco jako "K-podstata prostoru". Za jistých podmínek by toto pole mělo mít odpudivou sílu temné energie a za jiných podmínek, by se shlukovalo a simulovalo tak efekt neviditelných částic.
Nejstarší a nejhmotnější černá díra
Mezinárodní tým astronomů našel na samých hranicích dnes pozorovaného vesmíru tak obrovskou a tak starou černou díru, že sami vědci si nejsou jistí, jak se vůbec mohla ve své době vyvinout.
Záhadný plyn v centru naší Galaxie
 |
Objeven molekulární dusík v mezihvězdném prostředí
 |
Gama záblesk "za humny"
 |
Na výletě u protinožců: Outsideři?
Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.
Tři galaxie a kosmické tango
 |
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Centaurus A (NGC 5128) je velká eliptická galaxie, v jejímž nitru najdete supermasivní černou díru. Navíc je příkladem vesmírného kanibala: obrovská eliptická galaxie (na snímcích je světlá a velká) totiž v minulosti polapila mnohem menší a lehčí spirální galaxii, kterou roztrhala na kusy. Její zbytky teď v podobě temného pásu plynu a prachu "rozdělují" NGC 5128 na dvě části.Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Omega Centauri (NGC 5139) je tak nápadná, že si ji lidé všimli už ve starověku, vždyť se o jejím zvláštním charakteru zmiňuje i Klaudius Ptolemaios. Její pravou podstatu však objevil až dvacetiletý Edmond Halley za pobytu na ostrově Svaté Heleny v letech 1676 a 1677, kde pracoval na famózním Katalogu jižních hvězd. V pamětech z roku 1715 doslova uvádí: "Čtvrtá byla objevena Dr. Edm. Halleym roku 1677, když pracoval na Katalogu jižních hvězd. Leží v Centaurovi, Ptolemaius ji popsal oepi thz tou uwtou ekfusewz pojmenoval in dorso Equino Nebula, a Bayer ω; jeví se mezi čtvrtou a pátou magnitudou; na svoji velikost má vcelku malý jas, a je bez výrazného zjasnění; v Anglii nikdy nevychází." Ostatně 14. dubna 1677 prošla Halleyova kometa jenom čtyři stupně od ω Centauri. Právě tehdy ji také Edmond Halley sledoval.Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Když se řekne podzim, vybaví se většině pozorovatelů souhvězdí Kasiopeji, Persea či Andromedy. Naopak letní oblohu v našich myslích reprezentuje souhvězdí Střelce, Štíra nebo Labutě. Typické obrazce a nebeské objekty má také obloha řekněme z padesátého stupně jižní zeměpisné šířky. V lednu najdete nízko nad jižním večerním obzorem Velký Magellanův oblak. O měsíc později jej vystřídá hvězda Canopus, s koncem léta a začátkem podzimu -- protinožci sice používají stejné měsíce, roční období však mají opačná -- se můžete podívat na tzv. Falešný kříž. Na dubnové obloze je hlavním objektem podivuhodná proměnná η Carinae, zatímco na květnové drobné souhvězdí Kříže. Červen, červenec a srpen má pro pozorovatele přichystanou dvojici jasných hvězd α a β Centauri, Jižní trojúhelník a Střelce. S příchodem jara se nad jihem setkáte s nejjasnější stálicí Páva pojmenovanou bez fantazie Páv, v listopadu s Malým Magellanovým oblakem a v prosinci nakonec s Achernarem z Eridana.
