Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nejbližší galaxie

trapsličí galaxie Canis Major
trapsličí galaxie Canis Major
Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.
Jan Skalický Vzdálený vesmír

Družice Integral objevuje skryté černé díry

integral2.jpg
Integral, výkonná sonda Evropské kosmické agentury (ESA) pracující v oblasti gamma záření objevila zřejmě nový druh kosmických objektů. Jde o binární systémy obsahující jako jednu ze složek buďto černou díru, nebo neutronovou hvězdu zakuklenou v hustém zámotku chladného plynu. Až do teď byly proto pro všechny dalekohledy neviditelné. Integral byl vypuštěn před rokem za účelem sledování nejenergičtějších dějů ve vesmíru a celý tento projekt byl připravován ve spolupráci s českými vědci.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

M86 - jak ji vidí Chandra

M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
M86 - slozeny snimek (rentgenove zareni - modra, opticke - cervena)
Na složeném snímku M86 (rentgenové záření v modré, viditelné světlo v žluté) zobrazuje plyn unikající z galaxie a formující se do dlouhého "chvostu" táhnoucího se dvě stě tisíc světelných let. Eliptickou galaxii M86 nelezneme v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Galaxie se pohybuje rychlostí 4.8 milionu kilometrů za hodinu horkým plynem uvnitř kupy. Díky vysoké rychlosti dochází k odtrhávání plynu tvořícího zmiňovaný ohon.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

GRB: nabezpečí pro život?

Gamma ray burst
Gamma ray burst
průběh výbuchu GRB
Každý den je Země na několik vteřin vystavena gamma záření pocházejícímu z kataklyzmických exlozí ve vzdálených galaxiích. Tyto exploze podobné supernovám jsou známy jako GRB - Gamma Ray Burst. K pozorování (nejen) těchto jevů slouží observatoř ESA XMM-Newton.
Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem AGN Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Odlesky a vítr od černé díry

ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)
ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)

Snímek NGC 1068 vznikl složením rentgenového (zelená) a optického (červená) snímku této aktivní galaxie. Můžeme sledovat plyn unikající velkými rychlostmi z okolí centrální černé díry, ve vnitřních ramenech pozorujeme oblasti s právě vznikajícími hvězdami (tyto oblasti září v optickém i rentgenovém oboru).

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

XMM-Newton - pohled na vzdálený vesmír

Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Díky družici XMM-Newton jsme získali velmi dobrý přehled o "rentgenovém" vesmíru. XMM-Newton nám ukazuje nově zrozené kupy galaxií a celkovou strukturu vzdáleného vesmíru. Výzkum využívající dalších dalkohledů (CHFT, VLT) může určit zda se rychlost rozpínání vesmíru zrychluje či snižuje.

Přiložený snímek představuje obraz v optickém oboru (získaný CFHT) s vyznačenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton). Zdroj: ESA.

Pavel Koten Vzdálený vesmír

Spojitost mezi záblesky gama a hypernovami

Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Vesmírný "rozprašovač"

Heinze 3-1475
Heinze 3-1475
Na noční obloze můžeme sledovat mnoho zajímavých objektů, jejichž chování pro nás stále zůstává záhadou. Jedním z příkladů jsou výtrysky vycházející z planetárních mlhovin. Esovité výtrysky objektu Heinze 3-1475 patří mezi ty nejzajímavější.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Kolidující galaxie

NGC 1275
NGC 1275

Každému se čas od času stane, že dlouhou dobu pozoruje objekt a neví, jak vysvětlit zkoumaný děj. Pokud jste členem Hubble Heritage Team, můžete využít zdroje HST a jev objasnit. Přesně to se stalo se snímkem galaxie NGC 1275, známým také jako radiový zdroj Perseus A.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »