Na složeném snímku M86 (rentgenové záření v modré, viditelné světlo v žluté) zobrazuje plyn unikající z galaxie a formující se do dlouhého "chvostu" táhnoucího se dvě stě tisíc světelných let. Eliptickou galaxii M86 nelezneme v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Galaxie se pohybuje rychlostí 4.8 milionu kilometrů za hodinu horkým plynem uvnitř kupy. Díky vysoké rychlosti dochází k odtrhávání plynu tvořícího zmiňovaný ohon.Karel MokrýVzdálený vesmír
Každý den je Země na několik vteřin vystavena gamma záření pocházejícímu z kataklyzmických exlozí ve vzdálených galaxiích. Tyto exploze podobné supernovám jsou známy jako GRB - Gamma Ray Burst. K pozorování (nejen) těchto jevů slouží observatoř ESA XMM-Newton.Petr SobotkaVzdálený vesmír
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!Petr SobotkaVzdálený vesmír
Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.Karel MokrýVzdálený vesmír
ngc 1068 slozeny snimek - rentgenove zareni (cervena), viditelne svetlo (zelena)
Snímek NGC 1068 vznikl složením rentgenového (zelená) a optického (červená) snímku této aktivní galaxie. Můžeme sledovat plyn unikající velkými rychlostmi z okolí centrální černé díry, ve vnitřních ramenech pozorujeme oblasti s právě vznikajícími hvězdami (tyto oblasti září v optickém i rentgenovém oboru).
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.Karel MokrýVzdálený vesmír
Snímek v optickém oboru (CFHT) s vyznaeenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton).
Díky družici XMM-Newton jsme získali velmi dobrý přehled o "rentgenovém" vesmíru. XMM-Newton nám ukazuje nově zrozené kupy galaxií a celkovou strukturu vzdáleného vesmíru. Výzkum využívající dalších dalkohledů (CHFT, VLT) může určit zda se rychlost rozpínání vesmíru zrychluje či snižuje.
Přiložený snímek představuje obraz v optickém oboru (získaný CFHT) s vyznačenými oblastmi jasnými v rentgenovém oboru (XMM-Newton). Zdroj: ESA.
Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.Karel MokrýVzdálený vesmír
Na noční obloze můžeme sledovat mnoho zajímavých objektů, jejichž chování pro nás stále zůstává záhadou. Jedním z příkladů jsou výtrysky vycházející z planetárních mlhovin. Esovité výtrysky objektu Heinze 3-1475 patří mezi ty nejzajímavější.Karel MokrýVzdálený vesmír
Každému se čas od času stane, že dlouhou dobu pozoruje objekt a neví, jak vysvětlit zkoumaný děj. Pokud jste členem Hubble Heritage Team, můžete využít zdroje HST a jev objasnit. Přesně to se stalo se snímkem galaxie NGC 1275, známým také jako radiový zdroj Perseus A.
V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.Petr SobotkaVzdálený vesmír
Astronomové našli dosud nejchladnější místo ve vesmíru. Je jím plyn unikající z hvězdy, která se nachází v závěrečné fázi svého života.Pavel KotenVzdálený vesmír
Je všeobecně známo, že asi jenom 4 procenta hmotnosti ve vesmíru tvoří normální neboli baryonová hmota. Celých 73% připadá na temnou energii a 23% na temnou hmotu. Ovšem i převážná část normální hmoty je našim pohledům do vesmíru skryta. Tedy až doposud byla.Karel MokrýVzdálený vesmír
Snímek pořízený rentgenovým teleskopem Chandra zobrazuje hvězdokupu NGC 346. Zřetelný útvar ve tvaru srdce je oblak o teplotě 8 milionů stupňů celsia. Pozorování v optickém a UV oboru naznačují, že se jedná o zbytek dávné supernovy.Karel MokrýVzdálený vesmír
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.Karel MokrýVzdálený vesmír
Ohromný výtrysk elementárních částic pohybujících se téměř rychlostí světla byly pozorovány u mnoha galaxií, ale vždy výhradně u eliptických galaxií, nebo u dvou splývajících galaxií. Pomocí HST, VLA (Very Large Array) a teleskopu Gemini astronomové objevili veliký výtrysk vycházející ze spirální galaxie.Ondřej PejchaVzdálený vesmír
Na Zemi se už jedné věci nemusíme bát. Nové výpočty totiž ukázaly, že vzdálenost nezbytná k tomu, aby výbuch supernovy zničil ozónovou vrstvu a většinu života, musí být mnohem menší.
Kolem třiceti velmi vzdálených kvasarů, které začaly zářit v době, kdy ve vesmíru končil "temný věk", objevili astronomové pomocí HST. V té době byl vesmír starý jenom 1 miliardu let.Karel MokrýVzdálený vesmír
Naši Galaxii obklopuje prstenec hvězd. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že na okraji se Galaxie postupně vytrácí. Objev "přízračného prstence" tuto doměnku vyvrací. Původ tohoto prstence je zatím neznámý. Je možné, že se jedná o zbytky jiné galaxie, která byla Mléčnou dráhou pohlcena. Nelze vyloučit, že prstenec vznikl současně s naší galaxií. Objev byl potvrzen nezávislou skupinou astronomů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!
Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.
