Vzdálený vesmír

Kde končí Galaxie?

Prstenec obklopující Galaxii

Gravitace se šíří rychlostí světla

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

Daleký infračervený pohled

Rychlá černá díra

Binární černá díra

Poprvé se podařilo pozorovat dvě supermasivní černé díry v jedé galaxii. Tyto dvě černé díry se obíhají a během několika set milionů let se spojí v jedinou. Tento objev ukazuje, že černé díry se mohou zvětšovat splynutím dvou menších děr. Spojení dvou černých děr by mělo být zaznamenáno budoucími detektory gravitačních vln umístěných ve vesmíru.

Vesmírný kolaps

Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.

Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.

Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.

Astronómovia objavili doteraz najmenšiu galaxiu

Pomocou Hubblovho vesmírneho teleskopu objavili astronómovia doteraz najmladšiu a najmenšiu galaxiu. Tento modrý trpaslík podporuje novú teóriu o vzniku vežkých a malých hviezdnych systémov, informoval The Astrophysical Journal.

Celý vesmír je popretkávaný sieťou galaxií, ktoré obklopujú nespočetné množstvo "dutých priestorov" - obrovských oblastí, v ktorých nie je skoro žiadna hmota. Ale aj z toho mála, ktoré neodčerpali príťažlivé sily vežkých galaxií, môžu vzniknúť hviezdy, potom hviezdokopy a dokonca aj galaxie.

Pokračování: SME

Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.

Vývoj výtrysku rentgenového záření

První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.

Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.

Černé díry v kulových hvězdokupách

Na základě posledních pozorování HST existují středně veliké černé díry. Byly nalezeny v centrech kulových hvězdokup. Dříve neobjevené černé díry poskytují důležitý článek ve znalostech o vývoji černých děr.

"Vesmírný hamburger"

Tento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.

Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.

Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Rentgenová observatoř Chandra objevila část mezigalaktické sítěz horkého plynu a tmavé hmoty, které obsahují většinu hmotyve vesmíru. K detekci použily čtyři nezávislé týmy dvě odlišné metody.

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Vesmír je možná starší, než jsme dříve předpokládali

Je možné, že vesmír je starší, než jsme si dříve mysleli. Vyplývá to z rozboru rentgenového záření kvasaru APM 8279+5255 s rudým posuvem z = 3.91 odpovídajícího vzdálenosti 13,5 miliardy světelných let. Ukazuje se, že obsahuje více kovů, než odpovídá mládí, v jakém jej pozorujeme.

Mladé hvězdy ve strarých galaxiích

Skupině evropských a amerických astronomů se díky kombinaci dat z Hubblova teleskopu a ESO VLT podařil nečekaný objev.

Astronomové identifikovali velké množství "mladých" hvězdných mračen starých pouze několik milionů let uvnitř "staré" eliptické galaxie (NGC 4365), pravděpodobně staré 12 milionů let. Je to poprvé, kdy bylo možné určit několik odlišných period formování hvězd v tak staré galaxii.

Eliptické galaxie - jako NGC 4365 - se předpokládala pouze jedna vlna formování hvězd. Tím se vysvětlovala neexistence hvězdných formací u eliptických galaxií. Použitím největších a nejlepších dalekohledů ve vesmíru a na Zemi se nyní podařilo prokázat opak. Tato nová informace pomůže porozumět ranné historii galaxií a obecné teorii formování hvězd ve vesmíru.

Zdroj: ESO Press Release 11/02

Černé díry v NGC 4697

Bodové zdroje jsou binární systémy černá díra-neutronová hvězda.Hmota vyvržená normální hvězdou je při pádu na černou díru ohřívána a emituje rentgenové záření.

Teleskop ESO objevil neobvykle vyhlížející objekt

Tento objekt byl nalezen náhodou při jiném výzkumu a poskytuje pozoruhodný pohled na to, jak pravděpodobně vypadalasluneční soustava v raném stadiu vývoje. Pro jeho neobvyklý vzhled jej astronomové nazvali "letající talíř".

Nový objekt se jeví jako ideální příklad velmi mladé hvězdy s diskem, ve kterém se formují nebo brzy budou formovat planety.Hvězda se nachází dostatečně daleko od jiných vyvíjejících se hvězd.Velké množství mladých hvězd, zvláště v hustých oblastech většinou díky prudkému hvězdnému větru ze sousedních masivních hvězd přichází o svůj prachový disk.

Hmota pozorovaného prachoplynového disku je minimálně dvojnásobek hmotnosti Jupitera s poloměrem přibližně pětkrát větším než oběžná dráha Neptunu.

Hvězda ve středu "létajícího talíře" vypadá předurčená k dlouhému životu v centru planetárního systému velmi podobného našemu.Tyto parametry jej zařazují mezi velmi zajímavé objekty k dalšímu studiu pomocí VLT a ostatních teleskopů.
Karel Mokrý zdroj www.eso.org

Nemrznoucí směs ve vesmíru