Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové pátrají po vyhozených supermasivních černých dírách

Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, unikající pryč z galaxie mimořádně vysokou rychlostí? Důkaz o rychlém úprku v důsledku obrovské mezigalaktické kolize? To je právě to, po čem astronomové Erin Bonning (Paris Observatory) a Gregory Shields a Sarah Salviander (The University of Texas at Austin) pátrají. Výsledky své práce prezentovali na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (Havajské ostrovy).
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxii M 81 sluší růžová

Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty

heic0709a_h.jpg
Díky HST tým astronomů poprvé uviděl „tajemný“ prstenec temné hmoty v kupě galaxií. Prstenec se vytvořil asi před 1 až 2 miliardami let při gigantické čelní srážce dvou masivních kup galaxií. Prstenec není normálně pozorovatelný, ale je výsledkem počítačového modelování napozorovaných dat a na snímek byl digitálně vložen (superponován). Objev bude publikovaný 1. června 2007 v Astrophysical Journal.
František Martinek Vzdálený vesmír

M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Americká astronomická observatoř GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003) oslavila čtyřleté výročí svého vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země pozorováním hvězd v jedné z nejteplejších galaxií s označením M 81.
František Martinek Vzdálený vesmír

Černé díry a vznik života ve vesmíru

Galaxie NGC 4051.
Galaxie NGC 4051.
Výsledky pozorování, uskutečněného pomocí kosmické observatoře XMM-Newton, jejímž provozovatelem je Evropská kosmická agentura ESA, vedou k závěru, že horký plyn vyvrhovaný supermasivními černými dírami může být tím hlavním faktorem, díky němuž se mohl ve vesmíru zrodit život.
František Martinek Vzdálený vesmír

Detailní pohled do mlhoviny v Orionu

Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.
Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické „projektily“ plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.
František Martinek Vzdálený vesmír

Planetární mlhovina NGC 2440

Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.
František Martinek Vzdálený vesmír

Srážka komet v srdci mlhoviny Helix

Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.
Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.
Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti „mrtvé“ hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází v centru snad nejčastěji fotografované mlhoviny Helix, svítícího oblaku plynů, který má podobu tajemného obřího oka.
František Martinek Vzdálený vesmír

HST představil seskupení různorodých galaxií

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).
Zdeněk Bardon Vzdálený vesmír

Mlhovina NGC 2237 Rosette

rosette_mosaic_07.jpg
Mlhovina NGC 2237 Rosette v souhvězdí Jednorožce je velmi velký objekt, který se bohužel nevejde na políčko CCD kamery ST-2000XM. Jedinou možností, jak získat fotografii mlhoviny celé, je použít metodu snímání po částech a ty pak poskládat jako mozaiku. Jednotlivé snímky musejí být nasnímány s přesahem, aby bylo možno jednotlivé části složit na sebe.
Zdeněk Bardon Vzdálený vesmír

První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

m42_hso.jpg
CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra v kulové hvězdokupě

blackhole_KH.jpg
Astronomové poprvé našli černou díru tam, kde by jen málokdo její existenci předpokládal - uvnitř kulové hvězdokupy. Tento objev má velké důsledky pro dynamiku kulových hvězdokup a také pro existenci nové třídy tzv. černých děr střední velikosti ("intermediate-mass" black holes).


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »