Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



redakce II Vzdálený vesmír

Budoucnost vesmíru podle ISO

Jak je známo, budoucnost vesmíru závisí na celkovém množství existující hmoty. Astronomové z ESA použili infračervenou družiciISO (Infrared Space Observatory) k určení zastoupení deuteria v aktivní oblasti tvořících se hvězd ležící v mlhovině v Orionu. Veškeré deuterium ve vesmíru vzniklo během několika sekund po Velkém třesku a jeho množství je přímoúměrné množství normální neboli baryonové hmoty ve vesmíru. Problém je v tom, že většina deuteria byla během vývojevesmíru zničena při termonukleárních reakcích ve hvězdách. Proto je obtížné jeho množství určit. Při zmiňovaném experimentu bylo určeno zastoupení molekuly HD. Ukázalo se, že na jeden atom deuteria připadá 100 000 atomů vodíku. Naměřenémnožství deuteria ukazuje, že množství normální hmoty je nedostatečné k zastavení rozpínání vesmíru.
Zdroj: ESA Information Note 03-99 z 5. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Galaktický kanibalismus by HST

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí Hubble Space Telescope (HST) systém hvězdokup, které byly vytvořenynebo snad osiřely při zničení jejich mateřské galaxie. V centrální oblasti eliptické galaxie NGC 1316 byly nalezeny maléa velmi slabé hvězdokupy, z nichž některé jsou tak malé, že jen stěží drží pohromadě díky vzájemné gravitaci jednotlivých členů. Takové hvězdokupy jsou běžné u spirálních galaxií jako je Mléčná dráha, ale velmi vzácné u eliptických galaxií. ŽeNGC 1316 pohltila celé galaxie, je patrné i podle chomáčů prachu připomínajících kouř. Předpokládá se, že jsouto pozůstatky galaxie, která se srazila s NGC 1316 a která ní byla pohlcena.
Zdroj: STScI Press Release z 18. února.

redakce II Vzdálený vesmír

Gamma-záblesk poprvé "živě"

Vůbec poprvé se podařilo astronomům získat snímky optického protějšku záblesku gamma záření. Stalo se tak u zábleskuz 23. ledna 1999. Záblesk byl jako obvykle detekován přístrojem BATSE na družici Compton GRO. Počítač okamžitě určilpřibližnou pozici zdroje a předal ji koordinované pozemské síti dalekohledů. Pouhých 22 sekund poté se jeden z dalekohledů této sítě, dalekohled ROTSE v Los Alamos, zaměřil na určenou pozici a detekoval zde novou jasnou hvězdu. Po dalších pětisekundách dosáhl záblesk svého maximu, které v optickém oboru činilo 9. magnitudy. Satelit Beppo-SAX určil přesnoupozici zdroje a následující noc byla z pozorování Keckova 10m dalekohledu určena vzdálenost zdroje, která činí 9 miliardsvětelných roků.
Zdroj: NASA Press Release 99-8 ze dne 27. ledna 1999.

redakce II Vzdálený vesmír

Detailní struktura galaxie M87

Pomocí rádiového dalekohledu VLA odhalili vědci poprvé v historii detaily větších struktur, které byly objeveny v galaxii M87už před půl stoletím. Analýza snímků ukazuje, že astronomové budou muset poopravit své představy ohledně toho, co způsobujeemise rentgenového zážení v jádrech mnoha galaktických kup. Na snímcích byly objeveny dva laloky tvaru bubliny o průměruvíce než 200 000 světelných roků, které vyzařují rádiové vlny. Tyto laloky leží uvnitř oblasti známé emisí rentgenového záření.Rádiové jety naznačují, že energie, dodávaná do oblasti z černé díry v jádře galaxie, převyšuje energii vyzářenou v rentgenovémoboru. Galaxie M87 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných roků a je největší ze stovek galaxií v kupě v Panně.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 7. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

Skrývají galaktičtí "duchové" temnou hmotu?

Galaktičtí "duchové" jsou galaxie, které obsahující velmi malé množství hvězd a jsou obklopeny hustým halem neviditelné hmoty. Po analýze 43 galaxií, které se i v těch nejvýkonějších dalekohledech jeví jako mlhavé obláčky, a ve skutečnosti obsahují vysokéhustoty hmoty, se astronom John Kormendy z Havajské university domnívá, že by právě takové galaxie mohly významně přispívatk dlouho hledané tzv. temné hmotě. Jeho závěry jsou v souladu s objevy týmu, který pomocí HST sledoval galaxii NGC5907.Tato galaxie je vzdálena 40 miliónů sv. r. a přesto v ní HST během 10h expozice nalezl jenom málo hvězd. Zdá se, že je zdevysoká koncentrace bílých trpaslíků.
Zdroj: Florida Today ze dne 8. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval Prstencovou mlhovinu

Hubbleův kosmický dalekohled poskytl dosud nejostřejší pohled na nejznámější planetární mlhovinu, mlhovinu M57, zvanou Prstencová mlhovina. Snímky odhalily, že "prstenec" je ve skutečnosti válcem plynu a pouze díky jehoorientaci vůči nám jej vidíme jako ovál. Podpořily tak novější hypotézu o tvaru planetárních mlhovin. Snímky také odhlalilymalá temná oblaka prachu uvnitř plynného prstence. Ty nebyly dosud pozorovány vůbec. Ukazuje se, že tato oblaka nejsourozloženy rovnoměrně v celé mlhovině, ale pouze na vnějším plášti válce. Mlhovina M57 se nachází ve vzdálenosti 2000 světelných roků a má průměr kolem jednoho světelného roku.
Zdroj: STScI Press Release ze dne 6. ledna.

redakce II Vzdálený vesmír

Hubble Deep Field South

Během desetidenního období v říjnu letošního roku pořídil Hubble Space Telescope (HST) další pohled do "hlubokéhovesmíru", tzv. Hubble Deep Field South. Tentokrát byl zaměřen na oblast v souhvězdí Tukan v blízkosti jižního nebeskéhopólu. Již dříve provedl HST takový pohled na část severní oblohy a i tentokrát se na snímku nachází obrovské množství dosudnepozorovaných galaxií. Vědci tak mají nyní k dispozici dva vzorky vzdáleného vesmíru pořízené v protilehlých částech oblohy. Takto podrobné mapování celé oblohy by trvalo 900 000 let. Na pořízení HDFS se podílely všechny přístoje na palubě dalekohledu.
Zdroj: STScI Press release 98-41 ze dne 23. listopadu.
redakce II Vzdálený vesmír

Vesmír se rozpíná pomaleji

Vesmír se rozpíná o něco pomaleji, než dosud vyplývalo z měření v rámci klíčového projektu Hubble Space Telescope(HST). Dobrou zprávou je, že tato nižší rychlost rozpínání (a nižší hustota vesmíru) je dostatečná, aby nejstarší hvězdy v kulových hvězdokupách nebyly starší než je stáří vesmíru, jak se dosud zdálo. Špatnou zprávou je, že toto všechno znamená potížepro favorizovanou teorii velkého třesku. K těmto výsledkům dospěl tým astronomů, kteří pomocí HST studovali kvasaroznačený PG 1115+080. Mezi námi a tímto kvasarem leží téměř přesně galaxie, která působí jako gravitační čočka, a která umožnila pozorovat celkem 5 infračervených obrazů kvasaru vzdáleného kolem 10 miliard světelných roků.
Zdroj: STSci Press Release No. 37 ze dne 26. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Želva na novém snímku HST

Hubble Space Telescope (HST) už v minulosti ukázal, že "pohřební rubáše" umírajících hvězd, tedy planetární mlhovinymohou mít nejrůznější podobu. Včera uvolněné snímky to jenom potvrzují. Je na nich zachycena planetární mlhovina NGC 6210,která má velmi bizardní tvar a kterou astronomové popisují jako "želvu polykající ulitu ústřice". První snímek pokrývá celoumlhovinu a ukazuje komplikovanou strukturu obklopující hvězdu, druhý snímek pak zobrazuje detailní pohled na blízké okolítéto hvězdy. Mlhovina NGC 6210 se nachází ve vzdálenosti 6 600 světelných roků od Země a její průměr je 1,6 světelnéhoroku.
Zdroj: STScI Press release no. 36 ze dne 22. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Vývoj protoplanetárního disku

Astronomové z University of Colorado pozorovali pomocí Hubble Space Telescope (HST) protoplanetární disky okolo tří blízkých hvězd nacházejících se v mlhovině v Orionu, která je od nás vzdálena 1500 světelných roků. HST pořídil snímky na různých vlnových délkách a z rozptylu záření na prachových částečkách disků odvodili vědci rozměry těchto prachovýchčástic. Zjistili, že částice, které mají v době vzniku disku rozměry kolem desetiny mikrometru, jsou v těchto discích asi 100x větší, tedy mají průměr kolem 10 mikrometrů. To by znamenalo první pozorování dosud chybějícího článku ve vývoji planetárních systémů, tj. článku mezi hvězdným prachem a formujícími se planetami.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 14. října.
redakce II Vzdálený vesmír

HST sledoval nejvzdálenější galaxie

Hubble Space Telescope (HST) sledoval nejvzdálenější galaxie, jaké byly dosud pozorovány. Snímek byl pořízenpřístrojem NICMOS v infračerveném oboru spektra a jsou na něm zachyceny galaxie vzdálené až 12 miliard světelných let.Objekty, které byly na snímku nalezeny, mohou být prvními fázemi tvorby galaxií ve vesmíru. Bohužel jsou tak slabé, že budepotřeba výkonnějšího dalekohledu pro jejich detailnější výzkum. Snímek zachycuje část tzv. Hubble Deep Field, což bylpohled do hlubokého vesmíru pořízený ve viditelném světle před několika lety. Při srovnání obou snímků bylo objeveno množstvínových objektů, které ve viditelném oboru nebyly pozorovatelné.
Zdroj: STScI Press Release No. 32 ze dne 8. října.
redakce II Vzdálený vesmír

Nové hledání mimozemské inteligence

Další pokus o zachycení signálů inteligentního života ve vesmíru byl zahájen tento týden pomocí obřího radioteleskopu v Arecibo na Portoriku. Tento nový pokus spočívá v "poslechu" rádiových signálů, které jsou emitovány na frekvencích blízkýmsložkám vody, tedy vodíku H a molekuly hydroxylu OH. Pás ve spektru, kde jsou tyto frekvence obsaženy, je relativně málo zašuměný a tedy je jedním z nejlepších pro vedení mezihvězdné komunikace. Díky své poloze blízko rovníku je radioteleskopv Arecibo schopen provést přehlídku celé oblohy během šesti měsíců.
Zdroj: Florida Today - Space On-line ze dne 7. 10.
redakce II Vzdálený vesmír

Mohutné vzplanutí gamma záření

Intenzivní vzplanutí gamma záření zasáhlo Zemi 27. srpna letošního roku. Stalo se tak na noční polokouli a záření ionizovalo atomy v horních vrstvách atmosféry na úroveň obvyklou pouze v denní době. Záblesk byl tam mohutný, že zahltil detektoryna minimálně sedmi družicích na oběžné dráze Země. Záblesk měkkého gamma záření pocházel z magnetaru SGR1900+14,který se nachází ve vzdálenosti 20 000 světelných roků od Slunce. Tento magnetar má nejsilnější magnetické pole ve vesmíru.
Zdroj: NASA Press Release 98-193 ze dne 29. září.
redakce II Vzdálený vesmír

Černá díra v jádru Galaxie

Astronomka Andrea Ghezová z Kalifornské university (UCLA) nalezla silné důkazy hovořící ve prospěch hypotéz o existenci supermasívní černé díry v centru naší Galaxie. S použitím 10m Keckova teleskopu na vrcholu Mauna Kea na Havaji sledovala v uplynulých letech pohyby 200 hvězd v těsné blízkosti galaktického středu. Dvacet z těchto hvězd, které jsou nejvíce ovlivněny gravitací centra galaxie, se pohybuje rychlostmi 10x vyššími než je pro hvězdy typické. Pro získánídat použila techniky tzv. "infračervené skvrnkové interferometrie". Tato metoda zlepšuje rozlišení přinejmenším 20x.
Zdroj: Tiskové zprávy UCLA ze dne 7. září..
redakce II Vzdálený vesmír

Vzdálené kupy galaxií z HST

Přehlídka kup galaxií, která byla provedena pomocí HST, odhalila objekty, které by mohly být nejvzdálenějšími galaktickýmikupami, které byly kdy pozorovány. Jestliže budou jejich vzdálenosti potvrzeny pomocí pozemských teleskopů, mohly bytyto kupy pomoci pochopit, jak se do nich zformovaly galaxie po Velkém třesku a také by mohly napovědět, jak sebude vesmír dále vyvíjet. Jestliže jsou opravdu tak vzdálené a hmotné, znamenalo by to, že hustota hmoty ve vesmíru není dostatečná pro zastavení jeho rozpínání. Asi 10 - 20 těchto galaktických kup leží ve vzdálenosti 7 miliard světelných let. Celkem bylo během 6 let trvající tzv. Medium Deep Survey objeveno 92 nových galaktických kup.
Zdroj: STScI Press Release 27-98 ze dne 27. srpna 1998.
redakce II Vzdálený vesmír

Komety u dvou blízkých hvězd

Dvě blízké hvězdy jeví znaky toho, že jsou průběžně bombardovány kometami, který by mohly býti stavebními blokytvořících se planet. Na setkání Americké astronomické společnosti to oznámili členové týmu z Kalifornské univerzity v Berkeley.Jedná se o 450 světelných roků vzdálené hvězdy označené HD85905 a HR10. U obou hvězd je zřejmé, že jsou obklopenydiskem prachu a plynu. Objev byl učiněn pomocí spektrografu s vysokým rozlišením umístněným na 1,5m dalekohledu na Cerro Tololo v Chile. Pozorování ukázala velké a rychlé změny množství vápníku a sodíku, které se zdají býti konzistentní s vypařováním kometám podobných objektů v atmosférách hvězd.
Zdroj: Tisková zpráva Kalifornské univerzity z 11. června.
redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval černou díru

Pomocí Hubble Space Telescope získali astronomové dosud nezaznamenaný pohled na nejbližší případ galaktického kanibalismu. Data ukazují na obří černou díru skrytou v jádře obří galaxie Centaurus A, vzdálené jen 10 milónů světelných roků, která spotřebovává hmota menší galaxie při okázalé srážce obou galaxií. Takovéto srážky byly běžnév počátečních fázích vývoje vesmíru, kdy se galaxie tvořily, dnes jsou již vzácné. Kolizi galaxií sprostředkovaly přístoje WFPC2 a NICMOS. Galaxie Centaurus A obsahuje nejbližší galaktické aktivní jádro a panuje přesvědčení,že je příkladem eliptické galaxie, která byla narušené nedávnou srážkou s malou spirální galaxií.
Zdroj: STScI Press Release 14-98
redakce II Vzdálený vesmír

Nejenergetičtější gamma záblesk

Satelity Beppo-SAX a Compton GRO zaregistrovaly 14. prosinceloňského roku největší gamma záblesk jaký byl kdy vůbec pozorován. Jednunebo dvě vteřiny byl tak zářivý jako vše ostatní v celé vesmíru, řekljeden z výzkumníků prof. George Djorgovski. Pomocí teleskopu Keck II bylaodhalena slabá galaxie, ze které záblesk pochází. Její rudý posuv z=3,4indikuje vzdálenost 12 miliard světelných let. Vzala-li se se v úvahu tatovzdálenost, zjistilo se, že záblek byl několiksetkrát energetičtější nežvýbuch supernovy. Hubble Space Telescope poté potvrdil, že zdroj zábleskuležel v zmíněné galaxii.
Zdroj: NASA Press Release 98-75
redakce II Vzdálený vesmír

Astronomové objevili oblast tvořících se planet

Astronomové pracující s teleskopem Keck II umístněným na Havajskýchostrovech jsou přesvědčeni, že získali důkazy o vznikající planetární soustavěokolo blízké hvězdy. Jedná se o hvězdu HR 4796 vzdálenou 200 svělelnýchlet a nacházející se v souhvězdí Centaurus. Na snímcích získaných kamerouMIRLIN citlivou v IR oboru spektra je viditelný disk, uvnitř kterého jeprázdná oblast, ze které materiál byl použit na tvorbu nových planet. Vědcijsou přesvědčeni, že se jedná o chybějící článek ve studiích o vzniku planetárníchsystémů.
Zdroj: MIRLINHR4796 home page
redakce II Vzdálený vesmír

Einsteinův prstenec poprvé pozorován

Další z efektů předpovězených Obecnou teorií relativity, tzv. "Einsteinůvprstenec" byl vůbec poprvé v historii pozorován pomocí Hubble Space Telescopea radioteleskopu MERLIN. Tento prstenec vznikne ve velmi vzácném případě,kdy se vzdálený objekt, galaxie působící jako gravitační čočka a pozorovatelnacházejí v jedné přímce. Rozměry tohoto útvaru na obloze jsou miniaturní- pouhá úhlová sekunda. Proto byl pozorován soustavou šesti radioteleskopůrozložených po území celé Anglie, které tvoří MERLIN. MERLIN má rozlišenílepší než 50 úhlových milisekund, což je o trochu více než rozlišení HST
Zdroj: Universityof Manchester Press Release



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »