Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Tomáš Hynek Vzdálený vesmír

NGC 7662 - Modrá sněhová koule

ngc7662_061117.jpg
V pátek večer jsem chtěl nasnímat nějakou malou ale jasnou planetární mlhovinu v plném rozlišení sestavy 12" dalekohledu Meade a kamery ST8XME, tedy v ohnisku 3 metry. Počasí mé záměry sice překazilo, ale stihl jsem pořídit alespoň 1 hodinu expozic přes filtr Clear v plném rozlišení kamery (zbývají tedy ještě udělat snímky v polovičním rozlišení přes filtry RGB a vše pak zkombinovat do výsledného LRGB obrázku). Zobrazené detaily jsou ale i přes ne úplně zdařilou pointaci celkem překvapivé! Sami se podívejte...
Vladimír Wagner Vzdálený vesmír

Temná hmota nebo modifikace gravitačních zákonů? Rozhodne hmotnost neutrina.

image001.jpg
V nedávné době proběhla i v českých mediích informace o pozorování, které by mohlo být jedním z klíčových při cestě ke konečnému prokázání existence temné hmoty a tedy potvrzení naší současné představy o tom, že větší část hmoty našeho vesmíru má pro nás zatím neznámou podstatu. Pokusil bych se zasadit tento objev do širšího kontextu a zmínit se ještě o jedné skulince, kterou by se modifikace gravitačních zákonů opět mohla vrátit do hry.

František Martinek Vzdálený vesmír

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.
František Martinek Vzdálený vesmír

Klenot v souhvězdí Tukana

47_tucanae.jpg
Souhvězdí Tukana na jižní obloze je pravděpodobně nejvíce známé v souvislosti s faktem, že se v něm nachází Malý Magellanův oblak - jedna z nejbližších nepravidelných galaxií, doprovázející naši Galaxii. Avšak v tomto souhvězdí se také nachází famózní objekt, tvořený tisíci světelných zdrojů, jako nádherný mimořádně velký diamant na obloze: kulová hvězdokupa 47 Tucanae. Populárnější a známější než 47 Tuc je již jen kulová hvězdokupa Omega Centauri, která ji předčí co do velikosti i jasnosti. Fotografie kulové hvězdokupy 47 Tucanae byla pořízena přes tři různé filtry: U, R a v úzké oblasti kolem vlnové délky 485 nm. Celková doba expozice byla kratší než 5 minut.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Cesta od trpaslíků k obrům

galaxies.jpg
Astronomové Wyithe a Loeb našli důkaz, že v ranném vesmíru převládaly trpasličí galaxie. Ale UV záření v nich vznikajících hvězd jejich další tvorbu zastavilo a umožnilo formovaní jen takových galaktických obrů, jako je naše Galaxie (Mléčná dráha).
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie si nasadily maškarní masku

NGC2207.jpg
Dvojice "tančících" galaxií, připravených na kosmický maškarní ples, se objevila na nových fotografiích, které byly pořízeny pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (start 25. 8. 2003). Na fotografii, pořízené v oboru infračerveného záření, lze při troše fantazie spatřit dvě studené modré oči, strnule zírající přes červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" představují ve skutečnosti jádra dvou splývajících galaxií, označených NGC 2207 a IC 2163, které se nedávno (před 40 milióny roků) setkaly a začaly kroužit navzájem kolem sebe ve víru kosmického tanga.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »