Část pozůstatku po explozi supernovy SN 1006.Velice křehká "stuha", složená z plynu, tajuplně pluje naší Galaxií. Jedná se o řízenou kosmickou loď cizí civilizace? Nebo snad o výtrysk z černé díry? Ve skutečnosti na této fotografii, pořízené kamerou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, je velmi tenká část pozůstatku po explozi supernovy, vytvořená při výbuchu hvězdy, k níž došlo před více než 1000 roky.
Pozorování kvasaru a určení poměru hmotnosti protonu a elektronu.Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel - poměr hmotnosti protonu a elektronu - má téměř přesně stejnou hodnotu v galaxii vzdálené 6 miliard světelných roků jako hodnota zjištěná v pozemských laboratořích: přibližně 1836,15.Věra BartákováVzdálený vesmír
Hvězdokupa M13Jednou z palčivých otázek současné astronomie je rozpor mezi stářím vesmíru a stářím kulových hvězdokup. Jen krátce připomeňme, že stáří vesmíru, určené z rychlosti jeho rozpínání, odpovídá 13,7 miliardám let. Kulové hvězdokupy jsou nejstarší objekty ve vesmíru. Jsou to shluky až miliónů hvězd, vzájemně gravitačně vázaných. Nacházíme je v kulové složce galaxií. Z jejich polohy a ze spektra hvězd, které se v nich nacházejí, soudíme, že všechny vznikly přibližně ve stejnou dobu (ze stejného oblaku plynu), před 9 - 14 miliardami let. Věk 14 miliard let odpovídá modelům vesmíru, který má hustotu látky mnohem menší než tzv. kritickou, v takovém případě by však stáří hvězdokup překračovalo stáří samotného vesmíru...
Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.
Část kupy galaxií Coma pohledem HST.Hubblův kosmický dalekohled (HST, NASA) zachytil nádherné seskupení velkého počtu galaxií, vytvářejících tzv. kupu galaxií Coma, jednu z nejhustších známých seskupení galaxií ve vesmíru.
Pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST byla vyfotografována velká část této kupy galaxií. Snímek zachycuje oblast o rozměru několika miliónů světelných roků. Kompletní kupa galaxií obsahuje tisíce galaxií v prostoru kulového tvaru o průměru více než 20 miliónů světelných let.
Současná představa vzhledu naší Galaxie.Sluneční soustava se nachází v Galaxii, označované také jako Mléčná dráha. Jedná se o seskupení zhruba 400 miliard hvězd včetně Slunce do objektu ve tvaru disku. Velké množství těchto hvězd a množství neproniknutelného mezihvězdného plynu je soustředěno do velkých oblouků, tzv. spirálních ramen, která se odvíjejí od galaktického centra směrem do vnějších oblastí.Tomáš MohlerVzdálený vesmír
S pomocí VLT změřili astronomové polohu a pohyb tisíce galaxií vzdáleného vesmíru. Na základě tohoto pozorování se tak otevřely dveře k poodhalení příčiny zrychlování expanze vesmíru a k lepšímu pochopení záhadné temné energie, jež se rozprostírá napříč celým vesmírem.
Měření rychlostí hvězd kolem středu naší Galaxie.Naše Galaxie má pouze poloviční hmotnost, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozorování. Nový objev souhlasí s výsledky dřívějších studií, z nichž vyplývá, že naše Galaxie je „štíhlejší“, než jsme si doposud mysleli, a to vzhledem ke slabšímu gravitační působení na blízké trpasličí galaxie.redakceVzdálený vesmír
Tým z České republiky se účastní projektu BEXUS vyhlášeným ESA na přelomu roku. Během letu stratosferického balónu BEXUS bude pomocí moderního detektoru poskytnutého UTEF ČVUT v Praze zaznamenávat kosmické záření.Martin PetrásekVzdálený vesmír
Dvojce galaxií pojmenovaná AntényDvojce galaxií pojmenovaná "Antény" patří mezi jedny z nejbližších srážejících se galaxií. Jde o dvě galaxie s označením NGC 4038 a NGC 4039, které se před několika stovkami milióny let začaly na cestě vesmírem prolínat. Na obloze tak vytvořili zajímavý útvar, který svými rozhozenými spirálními rameny připomíná antény. Vědci se ale dosud domnívali, že se Antény nacházejí mnohem dále. Nyní musí být jejich vzdálenost opravena z 65 na 45 miliónů světelných let. Jelikož fungovaly jako standardy galaktického vývoje v extragalaktické astrofyzice, má nové měření upřesňující jejich vzdálenost významný dopad. (Tip: Prohlédněte si přiložené video.)
Porovnání kompaktní galaxie s naší Galaxií.Představte si, že obdržíte zprávu o narození dítěte, jehož míry jsou: délka je 51 cm a hmotnost 82 kg. Po přečtení tohoto záhadného sdělení si okamžitě pomyslíte, že údaj o hmotnosti je tisková chyba či překlep.
Astronomové, pozorující galaxie ve vzdálených oblastech vesmíru, obdrželi podobně zmatené informace, když objevili 9 velmi mladých a kompaktních galaxií, jejichž hmotnosti byly určeny na 200 miliard hmotností Slunce. Tyto galaxie, každá o průměru pouhých 5000 světelných let, mají pouze zlomek rozměru dnešních „dospělých“ galaxií, avšak obsahují přibližně stejné množství hvězd. Každá z těchto galaxií by se mohla nacházet uvnitř centrální výduti například naší Galaxie.
Obr.3.: Zrcadlový dalekohled brněnské hvězdárny Devatenáctého března ráno v 7:12 h našeho času zaznamenala družice SWIFT (NASA) záblesk energetických fotonů gama. Tuto část oblohy právě sledovalo několik přehlídkových dalekohledů, které okamžitě zaznamenaly i protějšek záblesku ve viditelném oboru. Optický záblesk byl v maximu dokonce jasnější než šestá magnituda, takže poprvé v krátkých dějinách pozorování těchto tajemných jevů byl na noční obloze západní polokoule viditelný pouhým okem. Stal se tak na několik sekund nejvzdálenějším vesmírným jevem viditelným očima bez dalekohledu.
Umělecká představa gama záblesku. Vesmírné družice i pozemní dalekohledy detekovaly 19. března vzdálený záblesk gama záření. Dosáhl rekordní jasnosti. Kdyby se v tu chvíli někdo díval do souhvězdí Pastýře, mohl by ho vidět okem. O této významné události Petru Sobotkovi více prozradil Doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
George GamowV úterý 1. dubna tomu bude 60 let, co se zrodil jeden z nejznámějších pojmů současné astrofyziky. Termín velký třesk vznikl z anglického úsloví „Big Bang“ jako výraz opovržení nad bláznivou teorií vzniku vesmíru. Dnes je teorie velkého třesku všeobecně přijímána jako správná a podložena mnohými důkazy…
V1223 Sgr nejnovější mozaikaSPPH ČAS: Řada objektů astrofyziky vysokých energií je současně zdroji, často proměnnými, viditelného světla. Jejich výzkum ve viditelném světle je důležitý pro multispektrální analýzu a pochopení fyzikálních procesů ve zdrojích. Některé z objektů jsou opticky jasné a tedy přístupné i malým hvězdárnám a amatérským pozorovatelům, kteří tak mohou přispět k jejich výzkumu. Tento možný příspěvek podrobně diskutujeme v tomto článku.
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.
Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu je ve formě jetů vyvrhována do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie. Jeden z dosud nejlepších důkazů poskytla rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA).Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Družice Integral (ESA) objevila záhadný, asymetrický oblak antihmoty v centrálních oblastech Mléčné dráhy. Tento nečekaný objev může být novým klíčem k objasnění původ antihmoty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.
