Černou díru prozradí její vliv na okolí Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokážou vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.
Unikátní 3D pohled na galaxie.Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.
Část skupiny galaxií Hickson Compact Group 90.Tato fotografie, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope), zachycuje trojici galaxií, hrající zápas v gravitační přetahované, který může mít nakonec za následek jejich zánik jako jednotlivých objektů a splynutí v jeden celek.
Umělecká představa velkého třeskuZamýšlíte se nad tím jak vznikl vesmír? Jaké jsou současné znalosti o vzniku vesmíru? Až do jak krátkých časů je náš popis realistický a kde začíná fantazie? Nakolik umíme uměle připravit podmínky, které panovaly při Velkém třesku? Jak vznikala látka a struktury v současném vesmíru? A co vůbec nazýváme Velkým třeskem? Co přináší kosmologii teorie strun? Ekpyrotický model multiverza - novodobé scifi nebo reálný model vzniku světa?
Kulová hvězdokupa M2Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.
Mlhovina Helix.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí SwiftHned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal
být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud
zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více
o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.
Krabí mlhovinaKrabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.
Měření poloh hvězd kolem černé díry ve středu naší GalaxieEvropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu „Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center“. Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?
galaxie Centaurus ATisková zpráva Evropské jižní observatoře (003/2009): Astronomové získali nový pohled na aktivní galaxii Centaurus A. Na submilimetrových vlnových délkách se jim poprvé podařilo zobrazit jety a laloky materiálu vyvrhovaného centrální černou dírou. Nová data z přístroje Atacama Pathfinder Experiment (APEX), provozovaného Evropskou jižní observatoří, byla zkombinována se snímky ve viditelném oboru a také se záběry získanými na vlnových délkách rentgenového záření. Společně vytvořily úžasný obrázek.
Galaxie NGC 253Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2009): Astronomům se díky bystrému infračervenému zraku VLT podařilo odhalit početné hvězdné jesličky, mladé a hmotné oblasti zrodu hvězd v galaxii NGC 253. V jejím centru také pravděpodobně nachází obdobná supermasivní černá díra, jakou známe z naší vlastní Galaxie.
Struktura naší Galaxie.Připoutejte se - letíme rychleji, máme vyšší hmotnost a s větší pravděpodobností nás může potkat srážka s jiným objektem. Tak by se s trochou nadsázky dalo popsat nové zjištění astronomů, kteří provedli velmi přesná měření rychlosti rotace naší Galaxie a zjistili, že rotuje rychlostí o 168 000 km/h vyšší, než se doposud předpokládalo.
NGC 2264Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (048/2008): Blížil se čas svátků a na Evropskou jižní observatoř (ESO) dorazila jejich ozvěna v podobě zde uvedeného snímku. Zobrazuje plyn vířící v oblasti známé pod označením NGC 2264 - části oblohy, ve které také nalezneme třpytící se hvězdokupu Vánoční stromeček.
Voda ve spektru kvasaru MG J0414+0534 a snímek kvasaru. Fotografie galaxie M87 (vpravo) je pouze ilustrační – tak nějak by kvasar vypadal z blízka.Astronomové z německého Max-Planck-Institut für Radioastronomie využili stometrový radioteleskop Effelsberg k detekci doposud nejvzdálenější molekuly vody ve vesmíru. Voda byla odhalena u kvasaru MG J0414+0534 ve vzdálenosti více jak 11 miliard světelných let.
Einsteinův křížTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2008): Spojením možností ESO/VLT a "dvojité přírodní lupy" astronomové prozkoumali vnitřní partie disku kolem supermasivní černé díry vzdálené 10 miliard světelných let. Díky této technice bylo možné spatřit tisíckrát jemnější detaily, než umožňují nejlepší současné teleskopy světa. Získaná data představují první přímé pozorování potvrzující dosavadní teoretické modely těchto disků.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2008): Tým německých astronomů vydal na základě 16leté studie zatím nejpodrobnější zprávu o skrytém monstru v centru naší Galaxie - supermasivní černé díře. Ke studiu využili přední dalekohledy Evropské jižní observatoře a sledováním orbitálních drah bezmála třiceti hvězd poodhalili roušku tajemství tohoto divokého koutu vesmíru. Studie 28 hvězd je 5krát rozsáhlejší než všechny předešlé. Jedna z hvězd za uplynulých 16 let stihla dokončit celý jeden oběh.
Omega CentauriTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2008): Omega Centauri je pravým klenotem jižní oblohy, což potvrzuje také poslední snímek zveřejněný ESO. Tato kulová hvězdokupa obsahuje milióny hvězd a nahází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti přibližně 17 000 světelných let od Země.
Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.
Kulová hvězdokupa M 13.Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografii mnoha set tisíc hvězd, pohybujících se uvnitř kulové hvězdokupy M 13, což je jedna z nejjasnějších a nejlépe prozkoumaných kulových hvězdokup na severní polokouli. Tato jiskřící "metropole" hvězd se dá snadno nalézt v souhvězdí Herkula. Snímek zachycuje pouze část vnitřní oblasti hvězdokupy.
IXO – International X-ray ObservatoryKosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO - International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Špičkoví odborníci 7 zemí se sejdou v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro tento projekt i o české účasti v něm.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
