Mlhovina Tarantule - kombinovaný snímek v oboru X a IR zářeníOblast intenzivního vzniku hvězd - 30 Doradus - je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno (vzdálenost 160 000 světelných roků). Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou na
176. podvečer EKK ve čtvrtek 3. listopadu 2011 v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Molekuly v mezihvězdném prostoru a zařízení ALMA Přednáší Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc., Ústav analytické chemie, FCHI, VŠCHT Praha
Pohled na trpasličí galaxii z povrchu hypotetické exoplanetyNaše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je "neviditelná", její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Bez skryté hmoty by galaxie nedržely pohromadě; hvězdy by se okamžitě rozletěly do všech stran. Povaha skryté hmoty je záhadná - a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.
Mapa oblohy na základě pozorování družice FermiKaždé tři hodiny prozkoumá astronomická družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope (start 11. 6. 2008) celou oblohu, čímž zdokonaluje portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. Každý rok astronomové znovu analyzují získaná data za využití zdokonalených analytických metod k vyhledání nových zdrojů vysokoenergetického záření. Mezi poměrně stálými zdroji jsou navíc četné přechodné jevy, které družice Fermi zaregistrovala, jako jsou například záblesky gama záření ve vzdáleném vesmíru či sluneční erupce.
Observatoř La SillaAdéla Kawka, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala včera cenu udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci a zkušenostmi s pozorováním dalekohledy ESO.
Dvě černé díry v centru galaxie NGC 3393Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr v souhvězdí Hydry, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.
Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězdNaše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají "dolů" z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. K takovýmto závěrům dospěli v nové studii Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame. Jejich článek s anglickým názvem "A Reservoir of Ionized Gas in the Galactic Halo to Sustain Star Formation in the Milky Way" byl publikován 26. srpna 2011 v časopise Science.
NGC 3521-eso-vltTento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníkaDva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.
Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která "požírá" materiál ze svého okolí.
Logo AMS-02Americký raketoplán Endeavour vynesl na oběžnou dráhu kromě Krtečka i vzácný náklad - velmi citlivý přístroj zvaný alfa magnetický spektrometr. Ten bude po instalaci vně Mezinárodní kosmické stanice provádět podrobná měření kosmického záření. Přinášíme rozhovor na toto téma.
Lagoon Nebula na snímku z dalekohledu Gemini SouthStále velmi oblíbená mezi pozorovateli oblohy na obou polokoulích je mlhovina M 8 známá jako Lagoon Nebula (mlhovina Laguna), která patří mezi nejpůvabnější příklady oblastí vzniku hvězd (hvězdné porodnice) v sousedství Slunce. V malých dalekohledech a triedrech je viditelné její rozmazané světlo prozrazující chaotické prostředí, kde se rodí nové hvězdy.
NGC 2442-mpg-esoTisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2011): Galaxie NGC 2442, známá také jako 'Meathook Galaxy', má nápadně asymetrický tvar. Zatímco horní ze spirálních ramen je zdánlivě přeloženo přes sebe, dolní se táhne daleko od středu galaxie a je ozdobeno červenými oblaky odhalujícími právě probíhající proces tvorby hvězd. Dvojici rozdílných snímků této nesouměrné galaxie pořídily nedávno dalekohled MPG/ESO a Hubblův kosmický teleskop (NASA/ESA).
V Karlových Varech dnes začíná již 8. ročník IBWS, což je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.
Kulová hvězdokupa M 12 na snímku z HSTUvnitř kulových hvězdokup, jako je například hvězdokupa Messier 12 (M 12), kterou vidíte na fotografii pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, existuje vysoká koncentrace hvězd. Takovéto objekty jsou proto žádaným a překrásným cílem nejen pro astronomickou fotografii.
Část mlhoviny Tarantule ve Velkém Magellanov ěoblakuHubblův kosmický teleskop HST (NASA/ESA) pořídil mimořádnou fotografii části proslulé mlhoviny s názvem Tarantula Nebula (mlhovina Tarantule), což je rozsáhlý oblak prachu a plynů v sousední nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno s probíhajícím vznikem hvězd. Na publikovaném snímku vidíme centrální oblast mlhoviny, která jasně září v důsledku přítomnosti mladých hvězd a ionizovaného plynu.
Umělecká představa obří černé díry uprostřed aktivní galaxie. Černou díru uprostřed bychom bez zářící okolní hmoty neviděli.Správní rada Nadačního fondu Bernarda Bolzana udělila Bolzanovu cenu za fyziku za rok 2010 pracovníkovi Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR, RNDr. Jiřímu Svobodovi, Ph.D., za soubor prací "Záření akrečních disků v okolí kompaktních objektů". Přinášíme rozhovor s laureátem.
Supernova typu Ia vznikne při explozi bílého trpaslíkaTemná energie je záhadnou silou, která prostupuje celý vesmír, přičemž působí jako "tlak" urychlující rozpínání vesmíru. Nehledě na to, že představuje asi 70 % celkové hmoty a energie vesmíru, byla objevena dvěma výzkumnými týmy teprve v roce 1998 na základě pozorování supernov typu Ia. Tyto supernovy představují katastrofickou explozi hvězd označovaných jako bílí trpaslíci. Supernova typu Ia vznikne tehdy, když bílý trpaslík zvýší svoji hmotnost akrecí materiálu unikajícího z druhé složky dvojhvězdy natolik, že překročí tzv. Chandrasekharovu mez a exploduje.
Galaxie M 31 v oboru IR zářeníDvě evropské kosmické observatoře spojily své síly, aby nám ukázaly galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy v novém světle. Observatoř Herschel Space Observatory ukázala v detailu vzhled prstence, v němž vznikají nové hvězdy, a to v rozlišení, jaké doposud v oboru infračerveného záření nebylo dostupné. Kosmická observatoř XMM-Newton zase zaregistrovala rentgenové záření, které produkují umírající hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
