Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Jiří Srba Vzdálený vesmír

Koště nebeské čarodějnice?

NGC 2736 - Tužka - eso1236
NGC 2736 - Tužka - eso1236
Nový pohled na mlhovinu Tužka

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2012): Na novém snímku pořízeném na observatoři ESO/La Silla v Chile je zachycena mlhovina NGC 2736, která je též známa pod pojmenováním Tužka. Tento neobvyklý oblak zářícího plynu je součástí mohutného prstence zbytků, které po sobě zanechala exploze supernovy před 11 000 lety. Detailní pohled byl získán pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Hvězdokupa s tajemstvím

m4 - eso1235
m4 - eso1235
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2012): Nový snímek pořízený na observatoři La Silla v Chile zachycuje úchvatnou hvězdokupu M 4 (Messier 4). Tento kulový útvar tvořený desítkami tisíc starých hvězd patří k nejbližším a zároveň nejvíce zkoumaným kulovým hvězdokupám. Nedávné práce odhalily, že jedna z hvězd patřících k této hvězdokupě má poněkud zvláštní neočekávané vlastnosti. Zdá se, jako by znala tajemství věčného mládí.

František Martinek Vzdálený vesmír

Obrovská bublina ve Velkém Magellanově oblaku

Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X záření
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X záření
Tento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000 světelných roků. Nacházejí se zde četné nové hvězdy, z nichž některé jsou velmi hmotné, a které vznikly v otevřené hvězdokupě NGC 1929, která je součástí mlhoviny N44.

František Martinek Vzdálený vesmír

Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Mise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.

František Martinek Vzdálený vesmír

HST na stopě srážky dvou otevřených hvězdokup

Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)
Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)
Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000 světelných roků a nacházejí se ve Velkém Magellanově oblaku, což je malá satelitní galaxie doprovázející naši Galaxii.

František Martinek Vzdálený vesmír

I planety mohou uprchnout z naší Galaxie!

Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoru
Před sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Ceci N'est Pas Une Pipe

Barnard 59 - ESO1233
Barnard 59 - ESO1233
- Neobvyklá temná mlhovina, jak jste ji ještě neviděli

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2012): Jak napsal René Magritte na své slavné malbě - Toto není dýmka (Ceci N’est Pas Une Pipe) - a totéž platí pro náš dnešní snímek. Jedná se o záběr části rozsáhlého temného oblaku mezihvězdného prachu a plynu nazývaného mlhovina Dýmka. Objekt je též znám pod označením Barnard 59. Tento jeho nový detailní snímek byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Shodou okolností byl tento záběr zveřejněn v den 45. výročí malířova úmrtí.
František Martinek Vzdálený vesmír

Černé díry střední velikosti přece jen existují?

Galaxie ESO 243-49, v níž byla objevena první černá díra střední velikosti
Galaxie ESO 243-49, v níž byla objevena první černá díra střední velikosti
Již mnoho let mají astronomové k dispozici velké množství důkazů o existenci dvou typů černých děr: 1) černých děr hvězdné velikosti a 2) supermasivních černých děr v jádrech galaxií. Dříve považovali za nejobvyklejší standard malé černé díry s hmotností pouze několikrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. Později, jak už vyplývá z jejich označení, byly objeveny obrovské a těžké černé díry s hmotnostmi, které několik miliónkrát převyšují hmotnost Slunce.

František Martinek Vzdálený vesmír

Smrtelný výkřik roztrhané hvězdy ve vzdálené galaxii

Černá díra pojídající naporcovanou hvězdu
Černá díra pojídající naporcovanou hvězdu
V roce 2011 astronomové objevili klidnou černou díru ve vzdálené galaxii, která se rozzářila po konzumaci hvězdy roztrhané na kusy, jež se neprozřetelně přiblížila do její blízkosti. Vědci identifikovali výrazný signál rentgenového záření pozorovaný ve dnech následujících po vzplanutí, který přicházel z okraje proudu hmoty padajícího na černou díru.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Modrý vír v řece Eridanus

galaxie ngc_1187 a SN_2007_Y - eso1231
galaxie ngc_1187 a SN_2007_Y - eso1231
Poklidně vypadající galaxie skrývá bouřlivé děje

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil nový snímek galaxie NGC 1187. Tato působivá spirála se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Eridanus. V této galaxii byly za uplynulých třicet let pozorovány dva výbuchy supernovy. Ten poslední v roce 2007. Uvedený snímek je nejdetailnějším záběrem této galaxie, jaký byl kdy pořízen.

František Martinek Vzdálený vesmír

Kulová hvězdokupa M 68 okem HST

Kulová hvězdokupa M 68 na snímku z HST
Kulová hvězdokupa M 68 na snímku z HST
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné "tábořiště" s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Temné galaxie raného vesmíru poprvé zachyceny

kvasar HE0109-3518 - eso1228
kvasar HE0109-3518 - eso1228
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2012): Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie - počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.

František Martinek Vzdálený vesmír

Blízká setkání blízkých galaxií

Galaxie M 31 a M 33
Galaxie M 31 a M 33
Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).

Jiří Srba Vzdálený vesmír

VLT pořídil detailní snímek mlhoviny NGC 6357

ngc6357 - eso1226
ngc6357 - eso1226
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.

František Martinek Vzdálený vesmír

Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru (zhruba desetinásobek vzdálenosti mezi naší Galaxií a galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy). Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.

Václav Kalaš Vzdálený vesmír

Hvězdokupa Coma - ocas nebo vlasy?

Otevřená hvězdokupa Mel 111
Otevřená hvězdokupa Mel 111
Pokud váš zrak zabrousí na obloze do oblasti mezi Lvem a Pastýřem, pravděpodobně vás zaujme shluk slabých hvězd, který se zde nachází. Dříve byly považovány za součást Lva a tvořily zakončení (střapec) jeho ocasu, případně byly přiřazovány k souhvězdí Panny. Pohled do současného hvězdného atlasu ukáže, že nyní se v tomto místě nachází nevýrazné souhvězdí Vlasy Bereniky. Jeho obrazec tvoří pouhé tři slabé hvězdy, jejichž jasnost se pohybuje mezi 4,2 a 4,4 mag. Nejvýraznější útvar celého souhvězdí je tak poměrně nahuštěné uskupení hvězd, které vytváří blízká otevřená hvězdokupa.

František Martinek Vzdálený vesmír

Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Astronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.

František Martinek Vzdálený vesmír

Dávná historie naší rodné Galaxie

Struktura naší Galaxie
Struktura naší Galaxie
Bohužel, hvězdy nemají vystaven vlastní rodný list. A tak musí astronomové velmi pracně zjišťovat jejich věk. Znalost stáří hvězd je rozhodující pro zjištění, jakým způsobem naše Galaxie zvětšovala své rozměry v průběhu věků v důsledku pohlcování menších galaxií.

František Martinek Vzdálený vesmír

Hrozí nám srážka s galaxií v Andromedě?

Jak bude vypadat na pozemské obloze srážka s galaxií M31?
Jak bude vypadat na pozemské obloze srážka s galaxií M31?
Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi naší Galaxie s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

ALMA obrací zrak ke galaxii Centaurus A

Centaurus A - ALMA - eso1222
Centaurus A - ALMA - eso1222
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »