Obrázky zachytené sondou New Horizons (NASA) poskytli vedcom neočakávaný nástroj na meranie jasu všetkých galaxií vo vesmíre. Uviedol to Rochester Institute of Technology researcher v článku Measurement of the Cosmic Optical Background using the Long Range Reconnaissance Imager on New Horizons publikovanom v časopise Nature Communications.
Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v úterý uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.
Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.
Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují. Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ
Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm.
Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.
Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons informoval na stránkách astronomického časopisu Sky & Telescope o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015.
Přehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter mizí v záři Slunce večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na ranní obloze je vidět hlavně kometa 21P. K pozorování vybízí také trpasličí galaxie NGC 6822 ve Střelci. Zemřel Pavel Toufar. Čína pokračuje ve vysoké kadenci startů svých raket. Chystá se přistání lodi Sojuz a start rakety Falcon 9. Japonci stále úspěšně pokračují v misi u planetky Ryugu. Před 60 roky vznikla NASA a před 10 lety jsme poprvé poznali skoro celý povrch Merkuru.
V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech uskuteční korekce letové trajektorie sondy, aby se mohl realizovat výzkum ještě jednoho, mnohem vzdálenějšího tělesa, jak to bylo plánováno ještě před vypuštěním sondy.
V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.
Pluto vypadá jako druhá „rudá planeta“ ve Sluneční soustavě. Barevné snímky vyslané na Zemi sondou NASA s názvem New Horizons deset dnů před jejím setkáním s trpasličí planetou Pluto ukazují výrazně načervenalou barvu povrchu se skvrnami, což zřetelně připomíná vzhled planety Mars v malém dalekohledu.
Zveřejněná animace, ze které pochází úvodní obrázek tohoto článku, názorně ukazuje, jak vznikají deformace v ledové kůře Jupiterova měsíce Europa a jak se vytvořenými prasklinami může dostávat voda z přítomného globálního podpovrchového oceánu Europy až na povrch měsíce.
Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli.
Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.
Před téměř deseti roky, 19. ledna 2006, se na svou dlouhou cestu celou Sluneční soustavou vydala planetární sonda NASA New Horizons. Jejím hlavním cílem bylo prozkoumat ze své průletové dráhy planetu Pluto. Tento objekt mezitím jen o několik měsíců později, v srpnu 2006, na pražském zasedání IAU, přestal být devátou plnohodnotnou oběžnicí Slunce a stal se administrativním rozhodnutím stvrzeným hlasováním, jakýmsi prototypem zcela nové kategorie těles. Nyní, v závěru června 2015, se tedy sonda New Horizons sice blíží stále k témuž hlavnímu cíli své mise, tím je ale už oficiálně trpasličí planeta Pluto, kterou obíhá pět dnes známých přirozených satelitů. Co tedy můžeme v nejbližších dnech očekávat?
NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.
Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.
Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 17. 1. do 23. 1. 2011. Měsíc je ve středu v úplňku, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Ve čtvrtek 20. ledna mají odstartovat tři rakety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra
