Úvodní  >  Související stránky k článku Družice Gaia pomohla změřit průměr Jupiterova měsíce Europa

Související stránky k článku Družice Gaia pomohla změřit průměr Jupiterova měsíce Europa

Jan HerzigSluneční soustava

Objasnění vzniku častých struktur na Europě nahrává mimozemskému životu

Jupiterův měsíc Europa je vědci považován za svět, na kterém by se z celé Sluneční soustavy, vyjma Země, mohl nejpravděpodobněji vyskytovat život. Pod ledovou krustou se zde totiž nachází oceán z kapalné vody. Problémem je však ona ledová krusta, která může být až desítky kilometrů silná a odběr vzorku tamější vody je tak z pohledu dnešních technologií zcela nereálný. Podle nové studie ale ani tato ledová krusta není zcela pasivní a nezajímavá, mohlo by se jednat o dynamickou strukturu s podmínkami vhodnými pro život.

Pavel HrdličkaVzdálený vesmír

Družice Gaia objevila nového rodinného příslušníka Mléčné dráhy

Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.

František MartinekSluneční soustava

Sonda Juno vyfotografovala Jupiterovy měsíce Io a Ganymed

Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety 12. ledna 2022. Pokud si zvětšíme pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže), odhalíme na stejné fotografii ještě dva další světy: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo), známý svou hrou barev danou sopečnou činností, a měsíc Europa (vpravo), který prozkoumají budoucí mise, protože je na něm pod ledovou krustou podpovrchový oceán.

František MartinekSluneční soustava

Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.

František MartinekHvězdy

Družice GAIA rozmotala záhadu hvězdných řetězců v Mléčné dráze

Podle očekávání dávají mladé hvězdy – hvězdní „sourozenci“ – přednost spíše tomu, že se drží po dlouhou dobu pohromadě, než aby opustily rodný domov a rozptýlily se v prostoru. Zůstávají seřazeny do skupin v podobě výrazných řetězců. Vyplývá to z nové studie zpracované na základě dat z evropské astrometrické družice Gaia. Sourozenci vytvoření z jednoho oblaku zkrátka drží dlouho pohromadě.

František MartinekSluneční soustava

HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.

František MartinekSluneční soustava

Astronomové detekovali přítomnost vodní páry na měsíci Europa

Astronomům se vůbec poprvé podařilo detekovat vodní páru nad povrchem Jupiterova ledového měsíce Europa. Voda je tou nejdůležitější ingrediencí na seznamu látek, které umožňují přítomnost života. Umožňuje rozpouštění živin pro „stravování“ organismů, transport důležitých chemických látek uvnitř živých buněk a dovoluje těmto buňkám zbavovat se odpadu.

František MartinekVzdálený vesmír

Gaia poprvé zmapovala centrální oblast naší Galaxie

První přímá měření souboru hvězd vytvářejících příčku v centru naší Galaxie (odtud název spirální galaxie s příčkou) byla vytvořena kombinací dat z astrometrické družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA s doplňujícími pozorováními pomocí dalších pozemních a kosmických teleskopů. Studie publikovaná v časopise Astronomy & Astrophysics byla vypracována pod vedením astronomů z Institute of Science Cosmos of the University of Barcelona a Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam (SRN).

Martin GembecÚkazy

Další záblesk na Jupiteru zachycen jen měsíc po předchozím

Skupina japonských astronomů oznámila objev záblesku na povrchu Jupiteru, který zachytil jejich automatický detekční software 15. října 2021. Ten má pravděpodobně na svědomí dopad tělesa do atmosféry planety. K zachycení záblesku došlo jen měsíc po tom posledním, který detekovalo několik amatérských astronomů 13. září 2021. Pokud se objev potvrdí, půjde o jedenáctý takto zaznamenaný dopad planetky nebo komety na Jupiter od dopadu jader komety Shoemaker-Levy 9 v červenci 1994.

František MartinekSluneční soustava

HST objevil na Jupiterově měsíci Europa přítomnost kuchyňské soli

Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.

František MartinekVzdálený vesmír

Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Zasáhla Jupiter další kometa?

V roce 1994 narazila kometa Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru, který ji krátce předtím zachytil (a jeho gravitace následně roztrhala). Událost plnila přední stránky novin, protože šlo o první přímé pozorování mimozemské srážky objektů Sluneční soustavy. Náraz byl tak silný, že zanechal skrvny, které přetrvaly několik měsíců a byly patrnější než Velká rudá skvrna na Jupiteru.

František MartinekSluneční soustava

Astronomové získali globální teplotní mapu Europy

Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.

František MartinekVzdálený vesmír

Kolik váží Mléčná dráha? Observatoře HST a Gaia se to pokusily zjistit

Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje odhadem asi 200 miliard hvězd. Avšak to je pouze špička ledovce – naše Galaxie je obklopena obrovským množstvím neznámého materiálu, tzv. temné (skryté) hmoty. Astronomové vědí o její existenci, protože dynamicky by se Mléčná dráha rozpadla na kusy, pokud by ji temná hmota nedržela svojí gravitací pohromadě. Astronomové by si přáli velmi přesně změřit hmotnost naší Galaxie a lépe porozumět tomu, jak se myriády galaxií v celém vesmíru zformovaly a jak se vyvíjely.

Jiří SrbaSluneční soustava

Vědci poprvé přímo změřili rychlost proudění ve stratosféře planety Jupiter

Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu. Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém.

František MartinekHvězdy

Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za prosinec 2020: Konjunkcia Jupitera a Saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.

František MartinekKosmonautika

Spojí NASA a ESA síly k pátraní po životě na měsíci Europa?

Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.

František MartinekHvězdy

Potvrzeno: jádro bílého trpaslíka může zkrystalizovat

Astronomové využívající astrometrickou družici s názvem Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, objevili první přímé důkazy, že hvězdy typu bílého trpaslíka vytvářejí krystalické jádro z kovového kyslíku a uhlíku. Tento proces krystalizace byl předpovězen již před více než 50 lety, avšak až do uskutečněných pozorování pomocí observatoře Gaia vědci nebyli schopni provést dostatečná pozorování bílých trpaslíků s takovou přesností, aby objevili charakteristiky odhalující tento proces.



32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Náměsíční čáp

Fotoaparát Canon 700D Teleobjektiv Canon 28-135 mm ISO 100 expozice 1/125 sec

Další informace »