NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr HorálekTěm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:
Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046 Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.
BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Opravy ventilačního potrubíStart raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.
Pozůstatek supernovy Cas A před 340 letyOd 16. do 17. června probíhá instalace panelů s velkoformátovými (2x2 m) fotografiemi vesmíru. Po Praze a Brně budou moci také návštěvníci centra Ostravy shlédnout 48 unikátních fotografií těles Sluneční soustavy i vzdálených galaxií, mlhovin, hvězd a dalších vesmírných objektů.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Od 14. do 28. června můžete v Muzeu Vysočiny Jihlava (Masarykovo nám. 57/58, Jihlava) navštívit výstavu "Apollo 11". K vidění jsou zde například série fotografií z programu Apollo, dobové dokumenty, modely, měsíční meteorit a vlajky.
vystup spektrografu x-shooterTisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2009): Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů - spektrografem s názvem X-shooter, který dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru.
Spektrum VegyDaniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru VictoriaRezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Vážení zájemci o meziplanetární hmotu. Srdečně Vás zveme na letošní LEtní Pozorovatelskou EXpedici (tedy LEPEX), organizovanou ve spolupráci s Astronomickým klubem Juraja Bardyho a Považským Osvetovým Strediskom. Expedice, zaměřená převážně na meteorické roje, se bude konat v dnech 24. července až 2. srpna (pátek - neděle) v obci Vrcheplá u Považské Bystrici. Program zahrnuje taktéž pozorování komet, astrofotografii a víkendový seminář se zaměřením na meziplanetární hmotu.
Znak STS-127Přesně takto zní "krycí název" mise v oficiálním briefingu NASA. Jejím hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední sekci japonské laboratoře Kibo, a sice externí plošinu pro uložení přístrojů a experimentů, které budou probíhat ve vakuu vně stanice. Start raketoplánu Endeavour se má uskutečnit v neděli 12. 7. v 01:39, přímý přenos na astro.cz vám nabídneme od 00:30.
Planetární mlhovina Helix. Autor: HSTZveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.
Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů. Ať už máte jen malý trieder nebo větší dalekohled s CCD kamerou či digitální zrcadlovkou, určitě si vyberete z dostupných pozorovacích programů a můžete se plnohodnotně zapojit do odborného pozorování vesmíru. Nejlepší způsob, jak začít pozorovat proměnné hvězdy a dokonce i extrasolární planety je zúčastnit se týdenního praktika v Krkonoších.
15. - 23. 8. 2009, Pec pod Sněžkou.
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek
"Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.
Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.
Erupce na SlunciSluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
