Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Václav Kalaš Kosmonautika

Enterprise - zapomenutý raketoplán

Emblém programu ALT
Emblém programu ALT
Poté, co 1. února 2003 při katastrofě raketoplánu Columbia tragicky zahynula celá sedmičlenná posádka, téměř všude se psalo, že byl zničen nejstarší americký raketoplán. To však není úplně přesné. Columbia byla sice nejstarší raketoplán, který se vydal do vesmíru, ale již před ním existoval jiný stroj, který si označení "první raketoplán" rozhodně zaslouží.

Petr Sobotka Osobnosti

Rozhovor: David Čapek - Mizení sodíku z meteoroidů

Spektrum meteoru
Spektrum meteoru
Země se denně střetává s drobnými kamínky, které nám na obloze vytváří krásné meteory. Systematické sledování meteorů přineslo zajímavé zjištění, že v některých z nich chybí sodík. Ten jinak spolu s několika dalšími prvky svítí ve všech meteorech. Výzkumem tohoto jevu se zabývá dr. David Čapek z Astronomického ústavu AV ČR.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Nová kométa Yi-Swan

yi-swan
yi-swan
26. marca 2009 objavil kórejský astronóm amatér Dae-am Yi fotograficky novú kométu. 3. apríla astronóm Rob Matson na snímkach získaných prístrojom SWAN (sonda SOHO) objavil kometárny objekt, pričom sa zistilo, že sa jedná o jeden a ten istý objekt. Z toho dôvodu dostala nová kométa C/2009 F6 meno Yi-Swan.

2009.04.12: doplněno o fotografie Libora Vyskočila z hvězdárny v Úpici.

Petr Horálek Úkazy

Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Večerní planety v roce 2005. Autor: Jimmy Westlake
Večerní planety v roce 2005.
Autor: Jimmy Westlake
Na večerní obloze po západu Slunce budeme moci v dubnu obdivovat hned dvě planety Sluneční soustavy. Jakmile Slunce zmizí za obzorem, objeví se na západě za soumraku Merkur. Jeho pozorovací podmínky budou v tomto roce vůbec nejlepší. Druhou planetou je stále více obdivovaný Saturn, kterého najdeme na jihovýchodní části oblohy v souhvězdí Lva.

František Martinek Sluneční soustava

Pod závojem oranžové mlhy III

Předpokládaný kryovulkanismus na Titanu
Předpokládaný kryovulkanismus na Titanu
V dalším pokračování si povíme něco o sopkách na Titanu, o pozorovaných klimatických změnách a o objevu kapalného oceánu hluboko pod zmrzlým povrchem druhého největšího měsíce ve Sluneční soustavě.

František Martinek Sluneční soustava

Impakty odhalují podpovrchový led na Marsu

Čerstvý impaktní minikráter na Marsu.
Čerstvý impaktní minikráter na Marsu.
Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl potvrzen.

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie - díl čtrnáctý (Jednoduché zařízení pro astrografii)

Obr. 2: Malý astrograf
Obr. 2: Malý astrograf
Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení \"neviditelných\" objektů. Každý astronom-amatér ví, že fotografický materiál je při studiu vesmíru oproti lidskému oku v určité výhodě. Zatímco oko zaznamená jen ten zdroje světla, jehož intenzita překročila práh jeho citlivosti, ve fotografické emulzi se může akumulovat malé světelné množství delší dobu, a tak vytvořit předpoklad pro vznik viditelného obrazu i v případě velmi slabých zdrojů světla. I když podobnou úlohu dnes převzali i jiné moderní prostředky založené na elektronickém principu (CCD kamery), pro amatéra zůstává v tomto směru fotografie nejpřístupnější a nejzajímavější metodou studia mnohých objektů. Platí to především o fotografickém sledování hvězd, mlhovin, komet a pod.

redakce Ostatní

Velké setkání České astronomické společnosti v Jihlavě

Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Zveme vás na setkání zástupců sekcí, poboček a kolektivních členů České astronomické společnosti. Zveme i další astronomické společnosti a subjekty, které by rády informovaly o své nabídce nebo naopak o potřebě pomoci nebo si chtějí vyslechnout nabídku ostatních. Setkání je přístupno nejen zástupcům výborů jednotlivých skupin ČAS, ale také členům ČAS a hostům. Setkání se uskuteční v sobotu 18. dubna 2009 v Jihlavě v sále Krajského úřadu kraje Vysočina (Žižkova 57, Jihlava) od 9:30 do 18:00 hodin.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu přistání Sojuzu TMA-13

Zajišťování kabiny Sojuzu po přistání
Zajišťování kabiny Sojuzu po přistání
Začínáme v 8:00, v 8:24 proběhne zážeh, jež Sojuz zpomalí a navede do atmosféry, přistání ve středním Kazachstánu je pak naplánováno na 9:16. Tato stránka se neaktualizuje sama, dělejte to prosím průběžně vy.
František Martinek Ostatní

Letní astronomický tábor ve Valmezu

Účastníci Letního astronomického tábora 2008.
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.
Ještě jste se nerozhodli, kam o prázdninách pošlete své děti na tábor? Pokud je baví astronomie, výlety, sportovní hry a soutěže, můžete využít následující nabídky Hvězdárny Valašské Meziříčí, která podobné akce organizuje již řadu let.

Vít Straka Kosmonautika

Zazvonil zvonec, Expedice 18 je konec

Ceremonie předání velení
Ceremonie předání velení
Ve čtvrtek 2. dubna oficiálně převzala kontrolu nad Mezinárodní kosmickou stanicí 19. základní posádka ve složení velitel Gennady Padalka a letoví inženýři Michael Barratt a Koichi Wakata. Členové 18. posádky Michael Fincke a Jurij Lončakov a s nimi také dvojnásobný kosmický turista Simonyi by měli přistát v centrálním Kazachstánu ve středu 8. dubna v 9:15 ráno, online přenos poběží na astru od 8:00.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2009.03 - Saturn a měsíce

(icon)
(icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2009 obdržel snímek Saturn a měsíce, pořízený Luďkem Hamrem.

Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: "… hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo …". V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy "uši" zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel. Ta na své rozřešení čekala až do roku 1655, kdy holandský astronom Christiaan Huygens zamířil na planetu podstatně výkonnější dalekohled. Jeho pozorování vedla nejen k objevu Saturnova měsíce Titan, ale též k poznání, publikovanému v roce 1659 v práci Systema Saturnium slovy: "Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice".

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Zdeněk Ceplecha - Vzpomínky na meteorit Příbram

Snímek meteoru z jedné stanice evropské bolidové sítě, kterou založil Z. Ceplecha
Snímek meteoru z jedné stanice evropské bolidové sítě, kterou založil Z. Ceplecha
Dnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit. A nejen to. Jako první na světě dokázal z fotografií dopočítat místo dopadu, 4 kusy meteoritu najít a pak i vypočítat, že meteorické těleso přiletělo z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na světě byl první důkaz, že odtud mohou na Zemi padat kameny z vesmíru. RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. nedávno oslavil 80. narozeniny, ale na meteorit Příbram, který mu změnil celý život vzpomíná, jako by to bylo včera.

František Martinek Sluneční soustava

Pod závojem oranžové mlhy II

Řeky na Titanu
Řeky na Titanu
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl druhý

Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.

Petr Horálek Úkazy

Fotogalerie posopečných soumraků

jaroslav_merc_2009_04_02_kosice_18_22.jpg Autor: Jaroslav Merc

Autor: Jaroslav Merc
Bohužel i přes intenzivně zaprášenou zemskou atmosféru sopečným prachem z Mt. Redoubt se zatím žádné velké představení na obloze neodehrálo. Vliv sopečného prachu z Mt. Redoubt na soumraky prvního dubnového týdne byl zcela minimální a nepotvrzený. Přesto nám do redakce přišlo několik pěkných fotografií "normálních" východů a západů Slunce, které jsme se rozhodli zveřejnit. Děkujeme za ně!

Rozhodně se ale nenechte odradit a pozorujte dále. Své vydařené fotografické "úlovky" nám i nadále můžete zasílat na info(@)astro.cz.

Roman Šula Ostatní

Po stopách Tychona Braheho

Tycho Brahe
Tycho Brahe
Třebíčská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna MKS Třebíč pořádá ve dnech 19. - 22. června 2009 zájezd do Dánska a Švédska tématicky zaměřený především na velevýznamnou postavu astronomické historie, kterou není nikdo jiný, než Tycho Brahe.

Petr Sobotka Multimédia

České fotografie Astronomickým snímkem dne

Kalendář snímků dne
Kalendář snímků dne
Každý den můžete najít na stránkách NASA novou fotografii na téma vesmír. Je to velmi navštěvovaná rubrika a pro autory fotografií je pocta být vybrán. Podařilo se to také českým astrofotografům. NASA vybrala už pět snímků pořízených českými autory.

1 345 346 347 348 349 350 351 532


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »