Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Kondziolka Světelné znečištění

Světelné znečištění - téma pro studenty

Zajímá vás co to kolem lítá? Zjistěte v rámci SOČ druhovou skladbu poletujícího hmyzu...
Zajímá vás co to kolem lítá? Zjistěte v rámci SOČ druhovou skladbu poletujícího hmyzu...

Chcete si letos "šplhnout" u svého fyzikáře, učitele biologie či zdravovědy a přitom udělat něco užitečného? Středoškolská odborná činnost neboli známá SOČka je tu pro vás! Že nevíte téma? I s tím vám pomůžeme…

Vít Straka Kosmonautika

Reportáž ze Sletu středoevropských kosmonautů v Brně

Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Jak určitě mnozí z nás ví, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, jejíž základní kámen položilo a poklepalo skoro dvacet kosmonautů, kteří Brno navštívili v říjnu 2009 v rámci kongresu asociace ASE. A kdo nejlépe posoudí, jak práce pokračují? Samozřejmě kosmonauté. A proto se jich v minulém týdnu sešlo v Brně celkem sedm.
Petr Horálek Úkazy

Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008.
Autor: Petr Komárek
V minulých letech se nad Českou republikou vcelku hojně odehrávala raritní představení v podobě unikátně zabarvených soumraků i rozbřesků a nevídaného výskytu stříbřitých nočních svítících oblak. Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích, Astronomická společnost Pardubice a Česká astronomická společnost vás zvou na jedinečnou fotografickou výstavu plnou barev a odstínů inspirovanou těmito dechberoucími jevy.

Pavel Koubský Vzdálený vesmír

Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově sledoval optický protějšek jedinečného zdroje gama záření V 407 Cyg

v407_cyg.jpg
V první polovině března 2010 objevili japonští astronomové amatéři K. Nishiyama, F. Kabashima, T. Kojima, K. Sakaniwa a A. Tago v souhvězdí Labutě novu osmé magnitudy. Brzy se však ukázalo, že nevzplanula klasická nova, ale že se jedná o neočekávaný výbuch známé symbiotické proměnné hvězdy V407 Cygni objevené už v roce 1936. Její jasnost se obvykle pohybuje v rozmezí 13. až 17. magnitudy.

Astronomické začátky Ostatní

Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Jakub Černý
Jakub Černý
Astronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?

Pavel Suchan Multimédia

Hubbleův dalekohled ve 3D - v kině IMAX

Film o HST
Film o HST
Stokrát jste o tom četli a slyšeli, stovky fotografií jste si prohlédli na internetu a přesto nevíte, o čem přesně je řeč, protože představit si hlubiny vesmíru je nesnadné. Proč? Protože jste neviděli film HUBBLE 3D.

Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2010

Světový kosmický týden
Světový kosmický týden
Každoročně od 4. do 10. října 2010 se koná celosvětová oslava kosmonautiky - Světový kosmický týden (World Space Week). Ten vyhlašuje od roku 1999 Organizace spojených národů OSN jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. října 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. října 1967).

František Martinek Exoplanety

Objevíme sopky na exoplanetách?

Umělecká představa vulkanické činnosti na měsíci, obíhajícím kolem obří exoplanety
Umělecká představa vulkanické činnosti na měsíci, obíhajícím kolem obří exoplanety
Tato umělecká představa zachycuje mimořádně vulkanický měsíc obíhající kolem obří plynné exoplanety v cizí planetární soustavě. Nedávné studie naznačují, že by astronomové možná mohli za použití připravovaného nového kosmického dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) detekovat vulkanickou aktivitu na vzdálených exoplanetách velikostí srovnatelných se Zemí, a to měřením přítomnosti vulkanických plynů v jejich atmosféře.

Jakub Řehák Kosmonautika

NASA ocenila český návrh kosmické lodi

rousek_nasa_03.jpg
Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.

František Martinek Exoplanety

Výzkum atmosfér u exoplanet

Observatoř Gran Telescopio Canarias
Observatoř Gran Telescopio Canarias
Na úvodním obrázku je pohled na dalekohled Gran Telescopio Canarias, který se nachází na Kanárských ostrovech (Španělsko). S průměrem hlavního zrcadla 10,4 m se jedná o dalekohled s největší sběrnou plochou. Astronomové University of Florida jej použili k analýze záření procházejícího skrz horní vrstvy atmosféry u obří exoplanety HD 80606b, která je od Země vzdálena 190 světelných roků. Podařilo se jim zjistit, že zcela určitě obsahuje draslík.

Pavel Gabzdyl Kosmonautika

Slet středoevropských kosmonautů v Brně

Start Sojuzu TMA-16
Start Sojuzu TMA-16
Město Brno bude hostit tzv. Slet středoevropských kosmonautů. Jedná se o pokračování loňské návštěvy kosmonautů, kteří tehdy do České republiky a města Brna zavítali v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (Association of space Explorer - ASE). Brněnská návštěva u primátora města Romana Onderky v čele s Vladimírem Remkem a dále se zástupci ruských, maďarských, německých, bulharských, slovenských a rakouských kosmonautů se uskuteční ve dnech 14. až 16. září 2010. Cílem brněnského sletu je setkání s veřejností, autogramiáda a zahájení Festivalu vědy. Diskuze bude samozřejmě také o probíhající rekonstrukci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2010.08 - Celooblohová mozaika

ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
ČAM Srpen 2010 - Celooblohová mozaika
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2010 obdržel snímek "Celooblohová mozaika" autorů Jiřího Lose, Mirka Dočekala a Petra Skaly.

Známe ten pohled všichni. Noc co noc se nám otevírá nad našimi hlavami a jen příkrov mraků či rušivé osvětlení nám jej kazí. Je to téměř stejný obraz, jaký vídal i Galileo Galilei, Cézar či Caligula, stejně jako Nefertiti či chlupatý člověk neandrtálský.

Viktor Votruba Vzdálený vesmír

'Supervítr' v galaxii NGC 4666

NGC4666-wfi/eso
NGC4666-wfi/eso
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2010): Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku, pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI, umístěnou na 2,2m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů, zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.

Astronomické začátky Ostatní

Moje setkání s astronomií (3): Petr Horálek

Petr Horálek
Petr Horálek
Spatřit výraz malého dítka, kterému se před očima právě odehrávají věci, co mu netuše zcela mění od základu život, je nesporně zážitek. Ale poznat ten zážitek z duše toho dítěte, už není tak jednoduché. Musíte si počkat pár let, až to dítko vstřebá, vypěstuje si vypravěčské schopnosti a snad pak vám to jednou vylíčí vlastními slovy. Máte štěstí - takový příběh nám v dnešním díle o astronomických začátcích poví Petr Horálek.

Vít Straka Kosmonautika

NASA provedla další test nového motoru pro rakety Ares

Záběr ze zážehu motoru DM-2
Záběr ze zážehu motoru DM-2
Americký prezident Barack Obama plánuje zrušení programu Constellation, v jehož rámci se měli američtí astronauti po ukončení programu raketoplánů a opuštění Mezinárodní kosmické stanice vydat zpět na Měsíc - to není žádná novinka. Zatím to však neudělal, pouze to zamýšlí. Už 1. října začne pro NASA nový rozpočtový rok 2011 a stále není vůbec jasné, jaká bude další koncepce americké kosmonautiky. Minimálně do konce září je tedy stále platná cesta k uskutečnění programu Constellation, jejíž dalším milníkem byl test nového motoru pro rakety Ares.
Věra Bartáková Ostatní

Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Hromada kamení...
Hromada kamení...
Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.

Miroslav Šulc Ostatní

Definování polohy kosmického tělesa - díl druhý

satelit.jpg
V prvním díle jsme si definovali 7 dráhových elementů, které určují dráhu tělesa ve Sluneční soustavy. Dnes se podíváme na jiné vztažné soustavy, ve kterých lze popisat dráhu tělesa. Povíme si též, jak jsou definovány elementy drah umělých družic. Na závěr si představíme elementy drah dvojhvězd.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »