Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.
Dragon nad oceánem chvilku před přistáním Autor: SpaceXElegantní cáknutí kosmické kabiny pod třemi velikými padáky do vln Pacifiku, tolik podobné návratům Američanů z Měsíce, napsalo včera tečku za celkově čtvrtou misí soukromé Dračí lodi na Mezinárodní kosmickou stanici. Dragon přitom opět nabídl svou nespornou výhodu oproti ostatním bezpilotním zásobovacím lodím: možnost dopravy nákladu i na zpáteční trase ISS – Země. A tak mohli lidé ze SpaceX vylovit z moře kabinu s 1,7tunovým nákladem vědeckých vzorků rostlin či buněk nebo porouchaný skafandr.
představa magnetaru ve hvězdokupě Westerlund 1 - eso1415 Autor: ESO/L. CalçadaMagnetary jsou podivné super-husté pozůstatky explozí supernov. Jsou to nejsilnější známé magnety ve vesmíru – milionkrát silnější než jakýkoliv magnet na Zemi. Členové týmu evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT se domnívají, že se jim poprvé podařilo nalézt souputníka magnetaru. Objev by mohl vysvětlit pětatřicet let starou záhadu vzniku těchto objektů a přinést také odpověď na otázku, proč tato konkrétní hvězda nezkolabovala do černé díry, jak by astronomové očekávali.
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin GembecV období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.
Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 19. 5. do 25. 5.
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Slunce - ilustrační obrázek Autor: NASASkupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.
Astronomická olympiáda Autor: ČASV květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.
Geminida Autor: Roman Piffl V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.
Velký radioteleskop v Green banku, GBT Autor: NRAO/AUI/NSFAčkoli to může znít na první poslech šíleně, radioastronomové z americké observatoře Green Bank opravdu jezdí ve starých herkách s naftovým motorem a to ze zcela prozaických příčin. Neradi by zarušili své citlivé antény moderní elektronikou. Pojďme se na jejich antény i vozítka podívat podrobněji.
Hvězdárna Turnov 2014 Autor: Aleš MajerU příležitosti 40. výročí otevření turnovské hvězdárny a 1. výročí úmrtí RNDr. Ivana Šolce, CSc., proběhne v prostorách hvězdárny v neděli 18. 5. od 11 hod. rodinný den s řadou atrakcí pro děti i dospělé, jehož součástí bude ve 14 hod. slavnostní odhalení pamětní desky dr. Šolce.
Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Autor: National Solar Observatory / Ruth KnealePřipojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.
čisté solární panely Opportunity sol 3611-3613 Autor: NASA/JPL-CaltechPoslední týdny zastihly „nestárnoucí“ vozítko Opportunity v dobré kondici. Solární panely jsou ve výborném stavu, vozítko stoupá po hřebeni, který tvoří okraj velkého kráteru Endeavour, a my se můžeme těšit na další výzkumy.
Mapa oblohy 14. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 5. do 18. 5.
Měsíc bude kolem úplňku. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn, který je po opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk nebo Měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. května ve 22:00 SELČ.
Václav Knoll Autor: www.astropardubice.cz Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.
9 000 let před naším letopočtem není tak dávno. Na blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět miliónů.
Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie M 87 Autor: David A. Aguilar (CfA)Galaxie známá jako M 87 přišla o rychle se pohybující „míč“, který by byl předmětem závisti každého baseballového nadhazovače. Byl vyvržen v podobě celistvé kulové hvězdokupy rychlostí více než tři milióny kilometrů za hodinu. Nově objevená hvězdokupa, kterou astronomové pojmenovali HVGC-1, se nyní nachází na rychlé dráze směrem do neznáma. Jejím osudem je věčně se toulat pustým prostorem mezi galaxiemi.
Nejstudenější hnědý trpaslík v podání výtvarníka Autor: Penn State University/NASA/JPL-CaltechPomocí dvou kosmických observatoří NASA, a to Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) a Spitzer Space Telescope, objevili astronomové, jak se zdá, nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka – velmi slabý, hvězdě podobný objekt – jehož teplota je překvapivě nízká. Odpovídá zhruba teplotě povrchu v oblasti severního pólu planety Země.
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS Na březnovém finále kategorie AB v Ostravě jsme vedle „běžných“ diplomů a čestných uznání předali také jeden speciální diplom pro soutěžícího, který se Astronomické olympiády pravidelně účastní již od školního roku 2006/2007. Tehdy se Ondřej Theiner jako žák šesté třídy poprvé probojoval až do ústředního kola nově otevřené kategorie GH pro nejmladší soutěžící. Svůj triumf zvládl zopakovat každý rok a letos coby maturant naposledy soutěžil v ústředním kole kategorie AB. Stal se tak historicky prvním úspěšným „absolventem“ Astronomické olympiády. Této příležitosti jsme využili a položili mu několik nesoutěžních otázek.
představa exoplanety Beta Pictoris b - eso1414 Autor: ESO L. Calçada/N. RisingerPomocí dalekohledu VLT byla změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (014/2014): Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
NGC 2244 Autor: Václav EhrlichPřipravili jsme pro vás nvou výstavu! Od 7. května vždy v otevírací dově pardubické hvězdárny můžete přijít obdivovat vzdálené mlhoviny, galaxie nebo výjimečné nebeské úkazy. Ať již patříte mezi otrlé pozorovatele, začínající astronomické nadšence nebo vás jen fascinují překrásné výtvory přírody, které nám v podobě mlhovin a galaxií předkládá v námi pozorovaném vesmíru matka příroda, pak je zbrusu nová výstava z dílny amatérského astronoma, nadšeného fotografa a člena Astronomické společnosti Pardubice Václava Ehrlicha určená právě Vám. Mnohé z vás při pohledu do dalekohledu možná napadlo, jaké by to bylo pokusit se ty tajemné dálky vyfotografovat. Možná jste i experimentovali s astrofotografií a pokusili se pořídit snímek našeho Měsíce, Slunce nebo jasných planet jako jsou Venuše či Jupiter. Věřte nebo ne, dnešní všeobecně dostupná technika umožňuje mnohem více!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
