Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám uvolněných během této podivné noci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
Je to hezká hříčka přírody, když se kotouč Měsíce přibližuje na své pouti mezi hvězdami také planetám. Většinou se jim uctivě vyhne a my jsme rádi alespoň za pěknou konjunkci. Ale když se mu to podaří, je to opravdu hezká podívaná. Měsíc se 4. ledna 2025 přesouval zdánlivě přes planetu Saturn, ovšem k naší smůle se přesouvala i oblačnost. Byla však místa, kde se nakonec něco pozorovat dalo.
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
Krásné divadlo si nachystala obloha na Nový rok 1. ledna 2025. Původce novoročních polárních září je ale ještě ve starém roce, v silných erupcích na Slunci mezi 29. a 30. prosincem. Oblaka hustšího plazmatu postupně dosáhla zemské magnetosféry a především 1. ledna večer byla vidět slabší polární záře.
Jsme ve vesmíru sami? To je filozofická otázka, kterou si ve svém životě položil snad každý z nás. A rozhodně my v dnešní době nejsme jediní, kteří přemýšlí nad tím, zdali jsme jediná civilizace v celém vesmíru, nebo jestli je kromě nás stovky milionů dalších civilizací. Tuto otázku už si položili filozofové v dobách antiky. V nedávné minulosti se podobnou otázkou zabýval italský fyzik Enrico Fermi, jehož paradox o zdánlivě pustém vesmíru, ačkoli by měl být plný civilizací, jste již zřejmě také zahlédli. Proč jsme ještě nějaké civilizace nepotkali? Článek je zamyšlením studenta nad těmito problémy a kdo ví, třeba se jednou ukáže, že se zcela mýlíme a důvody jsou úplně jiné.
Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Kometa dostala 31. 12. v cirkuláři Minor Planet Centra jméno C/2024 Y1 (Mašek). Jde o poměrně slabý objekt a nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Vánoční svátky nám často připomínají tzv. Betlémskou hvězdu, pod kterou si představíme kometu. V tomto díle nám naše známá dvojice fyziků řekne spoustu historických i vědeckých zajímavostí o pradávné kometě, a dalších kusech velkých vesmírných balvanů. Bližší seznámení s kometami snad pomůže Samuelu Kováčikovi překonat jeho obavy.
Rok 2024 byl po delší odmlce úspěšný pro českého astronoma Martina Maška z Liberce, který opět dokázal jako první znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet, což poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení. Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. Právě to je dobrá příležitost i pro amatérské astronomy, kteří někdy dokáží předběhnout i velké prohlídky oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.
Rok 2024 nám pomalu končí a z hlediska komet byl velmi povedený. Hned dvě komety se dostaly alespoň na hranici viditelnosti pouhým okem a několik dalších jsme mohli pozorovat v binokulárech. Zatím to vypadá, že rok 2025 ani zdaleka tak úspěšný nebude, ale komety jsou nevyzpytatelné, stát se tedy může prakticky cokoliv. Začněme však souhrnem roku letošního.
Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie. Tím, že jsou kompaktní a mají namodralou barvu, vypadají v optických dalekohledech jako malé modré kuličky. Z toho dostaly také svůj název "borůvkové". Podobně jako se jejich vzdálenějším příbuzným, které jsou nazelenalé, říká hráškové galaxie. Nápadná svítivost v jedné barvě je právě to, co je na těchto galaxiích zajímavé.
Že jsou sluneční erupce tím nejdynamičtějším projevem sluneční aktivity je všeobecně známo. Jejich vznik a vývoj však stále nejsou uspokojivě vysvětleny. Marta García-Rivas byla v čele rozsáhlého týmu pracovníků a studentů Slunečního oddělení ASU, který velmi detailně analyzoval netradičně bohatý materiál pořízený během jedné silnější erupce. V této studii si odborníci vystačili dokonce s analýzou jednoho jediného obrazového bodu.
Mezinárodní skupina vědců objevila dvojhvězdu obíhající v blízkosti Sagittarius A*, supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Je to vůbec poprvé, co byl v blízkosti supermasivní černé díry nalezen hvězdný pár. Objev založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) nám pomáhá pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. A co víc, mohl by otevřít cestu k detekci planet v blízkosti Sagittarius A*. Na objevu dvojhvězdy, který byl právě publikován v časopise Nature Communications, se významně podílel i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 12. do 29. 12. 2024. Měsíc je v poslední čtvrti a ubývá k novu. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází stále jasnější Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. Na ranní obloze je Merkur, takže máme možnost vidět všechny planety. Jakoby s blížícími se Vánocemi chtěli všichni stihnout své starty, přinesl uplynulý týden hodně misí s různými raketami. Těší nás, že mezi vypuštěnými družicemi je i LASARsat, cubesat českého středoškolského týmu LASAR. Zaznamenali jsme i přistání nákladní lodi Dragon. Před 140 lety se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny a tvůrce map Měsíce, Karel Anděl.
Tým středoškolských studentů LASAR úspěšně dokončil a vypustil do vesmíru 13. českou družici LASARsat. Tento inovativní projekt, oceněný i porotou NASA, se zaměřuje na řešení problému kosmického odpadu pomocí laserového ostřelování. Družice bude na oběžné dráze provádět experimenty a dokonce umožní českým žákům a studentům zapojit se do vědeckých aktivit. Na satelitu je kromě vědecké technologie také něco ryze českého – pivo.
Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.
Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.
