Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Ostatní

Ludvík Očenášek - 55. výročí úmrtí

ocenaseksp5.jpg
V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949), od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 55 let.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

laserlink.jpg
Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.
Pavel Suchan Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" v září v Praze

Ve dnech 20. - 25. září 2004 se v Praze bude konat konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze". Konferenci společně pořádají Česká astronomická společnost a Astronomische Gesellschaft (Astronomická společnost německy mluvících zemí) za podpory Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Astronomického ústavu University Karlovy.

Podrobnosti včetně stále se zpřesňujícího programu konference najdete na stránkách konference http://ag-cas.cuni.cz/.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Hubble Trouble

HST.jpg
Hubblův dalekohled, přesněji jeden z jeho čtyř astronomických přístrojů, přestal 3.srpna pracovat a inženýři mise se od té doby pokoušejí zjistit, kde je problém. Ostatní tři přístroje zatím stále pracují normálně. Přístrojem, který má problémy, je zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). Byl používán na vyhledávání slabých a vzdálených hvězd, vypovídajících o věku vesmíru, ke studiu prostředí ve kterém vznikají planety a planetární systémy, i pro sledování okolí černých děr.
František Martinek Kosmonautika

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

Jiří Dušek Sluneční soustava

Seznamte se s Merkurem

Jeden z nejlepsich portretu Merkuru, porizeny ze Zeme. Byl zhotoven 20. rijna 1995 pomoci Swedish Vacuum Solar Telescope o prumeru padesat centimetru.Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).
Kamil Hornoch Hvězdy

I novy mají nárok na dovolenou

V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

tharsis_moc_203.jpg
Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.

František Martinek Kosmonautika

ISS v ohrožení a ruská kosmonautika

ISS
ISS
Dvoučlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka a Michael Fincke absolvovala 3. 8. 2004 další výstup mimo palubu stanice, do volného kosmického prostoru. Výstup se uskutečnil v době, kdy v Rusku byl den. Všechny předcházející výstupy probíhaly v době, kdy v Rusku panovala noc. Kosmonauti opustili ISS oblečeni v ruských skafandrech Orlan-M přes ruský modul Pirs.
Karel Halíř Úkazy

Překvapí nás letošní Perseidy?

V noci z 11. na 12. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 22. hodinoua ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu. Není vyloučeno, že na začátku tohoto intervalu by frekvence mohla krátkodobě narůst až nad 100 meteorů v hodině.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 62

František Martinek Kosmonautika

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Messenger-1.jpg
Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.
Tomáš Metelka Multimédia

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.
Tomáš Metelka Světelné znečištění

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Třetí výstup do vesmíru

spacesuittest.jpg
Astronaut Mike Fincke a kosmonaut Genadij Padalka, současná posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS), vykonali včera, 3.8.2004, již třetí, tentokrát 4,5 hodinovou vycházku mimo ISS. Jejím cílem bylo připravit stanici na přílet evropské zásobovací lodi ATV (Automatické Transportní Vozidlo), která má příští rok začít stanici zásobovat. Vně stanice nainstalovali zejména dvě nové antény a nahradili šest původních laserových reflektorů čtyřmi novými, dokonalejšími verzemi.
František Martinek Exoplanety

TPF - objevíme druhou Zemi?

TPF-I.jpg
Pátrání po exoplanetách (tj. planetách mimo naši sluneční soustavu, obíhajících kolem jiných hvězd) slavilo po mnohaletém úsilí první úspěch v říjnu 1995. Dva švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské observatoře ohlásili objev planety u hvězdy 51 Pegasi. Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. V současné době známe přibližně 130 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Současná technika je však zatím schopna detekovat pouze velmi hmotné planety, jejichž hmotnost dosahuje zhruba hmotnosti Saturna a větší. Z hlediska možného výskytu života ve vesmíru nás ale mnohem více zajímá existence planet velikosti Země.
Tomáš Metelka Exoplanety

Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

HD209458b.jpg
Čtveřice autorů, vědců z Leicesterské univerzity, Institutu astronomie v Cambridge a Institutu věd kosmického teleskopu, vyslovila názor, že sluneční soustava může být konec konců ve vesmíru jedinečná. M.E.Beer, A.R.King, M.Livio a J.E.Pringle, zveřejnili předběžný tisk své práce, která bude publikována v magazínu NATURE. Nakonec bychom mohli být ve vesmíru i sami...


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »