Autor: NASAPo úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.
Astronomický tábor pro děti a mládež 2011Týdenní pobytový tábor pro děti a mládež od 10 let se zaměřením na astronomii a příbuzné vědní obory s doplňkovým outdoorovým programem.
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.Jestliže zcela nepoučený návštěvník hvězdárny položí demonstrátorovi nějaké dotazy týkající se dalekohledu, kterým se podíval na hvězdnou oblohu, znějí přibližně takto: Jaké má tento dalekohled zvětšení? Jak to, že hvězdy "v dalekohledu" nejsou zvětšené? Zejména druhý poznatek vede někdy ke zklamání. Vzpomínám z mé demonstrátorské praxe, jak pohněvaný návštěvník opustil kopuli s poznámkou: "Já myslel, že ten Saturn bude tak veliký jako klobouk."
Raketoplán Discovery navždy opustil ISSAč se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius.
Sluneční kotouč přes chromosférický dalekohled 4. března 2011. Autor: David MasonV posledních dnech je možné na slunečním kotouči spatřit dvě skupiny slunečních skvrn i bez použití dalekohledu. Dají se pozorovat přes bezpečný sluneční filtr, případně za vhodných podmínek i bez něj při západu nebo východu Slunce. Tyto skvrny však nejsou ničím neočekávaným. Naopak. Po hlubokém minimu sluneční aktivity kolem roku 2009 a tichém nástupu 24. cyklu se konečně můžeme těšit z mnoha průvodních jevů, mezi něž krom velkých skvrn patří i silné erupce a neposledně i možnost výskytu překrásných polárních září.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.
Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
ČAM 2011.02 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2011 obdržel snímek "gravitační čočka", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi "okupovala" svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.
Část oblohy v oboru infračerveného zářeníV listopadu 2010 byl v časopise Icarus publikován článek, jehož autoři - astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire - v něm předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer).
110 Messierových objektůHvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová a ČAS sekce pro děti a mládež si dovolují pozvat obdivovatele hvězdné oblohy na I. ročník setkání nazvaného Malý Messierův maratón. Akce se uskuteční 2. - 3. dubna 2011 u hvězdárny Boleslava Tecla a v prostorách Domu dětí a mládeže. Vstup je volný, určeno zejména dětem a mládeži, ovšem rádi uvítáme i všechny dospěláky.
Kosmické rychlosti. Zdroj: Fyzika.jreichl.com.V souvislosti s rozvojem kosmonautiky (podle ruské terminologie; americká terminologie pracuje s pojmem "astronautika", což považuji za méně vhodné, neboť ke hvězdám se nelétá, kdežto do kosmu ano) je pojem "kosmická rychlost" i neodborníku blízká, avšak pravděpodobně by ji nedokázal definovat, nehledě k tomu, že "kosmických rychlostí" je více a navíc pro ně existují častěji užívaná synonyma. Také jejich hodnoty nejsou pravděpodobně každému zájemci vždy známy. Cílem tohoto příspěvku je připomenout jejich smysl, velikosti a zejména objasnit, jak se k uvedeným hodnotám dospěje.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.
Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
V tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé informace z probíhající mise raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit poslední modul pro americký segment komplexu.
Charles MessierV jarním období obloha každoročně připravuje pohled na svých sto deset perel na hvězdném nebi - galaxie, mlhoviny a hvězdokupy, které před téměř třemi stoletími jako vedlejší produkt hledání komet katalogizoval a coby své životní dílo v světlo světa uvedl do té doby neznámý francouzský astronom Charles Messier. Na měsíc březen k této příležitosti připravila pardubická hvězdárna mimořádné pozorování Messierových objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.
Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.
Umělecká představa obří černé díry uprostřed aktivní galaxie. Černou díru uprostřed bychom bez zářící okolní hmoty neviděli.Správní rada Nadačního fondu Bernarda Bolzana udělila Bolzanovu cenu za fyziku za rok 2010 pracovníkovi Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR, RNDr. Jiřímu Svobodovi, Ph.D., za soubor prací "Záření akrečních disků v okolí kompaktních objektů". Přinášíme rozhovor s laureátem.
Autor: NASAPřidali jste se k nám při sledování startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici, vůbec posledního startu kosmického letounu jménem Discovery 24. února 2011. Start z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 22:53 SEČ, náš přenos zde začal ve 22:00.
Autor: NASAVzpomínáte si? Začátek listopadu 2010, raketoplán Discovery byl na Floridě připraven vyrazit na svou poslední misi, do startu zbývaly pouze hodiny. Jenže pak byl start odložen kvůli úniku paliva a nezávisle na tom byly v plášti externí nádrže nalezeny prasklinky. Raketoplán putoval zpět do montážní haly a odklad střídal odklad. Nyní je Discovery po tom všem opět připraven ke startu, který je v plánu ve čtvrtek 24. února.
Globe at NightNa přelomu února a března letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Na webových stránkách brněnské hvězdárny lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování viz amper.ped.muni.cz.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 154 z 24. 2. 2011
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus MonsNěkteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile).
Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy.
Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
19.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
