Objev nejvzdálenější černé díry



Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

aneb Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd letos poprvé v Krkonoších
Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti pořádá pro zájemce o stelární astronomii a proměnné hvězdy jako každoročně letní pozorovací praktikum. Oproti minulým rokům, kdy se tato praktika konala na hvězdárně ve Vyškově (a dříve ještě ve Ždánicích) na Moravě se letošní praktikum uskuteční v Krkonoších v Peci pod Sněžkou. Výjimečně čistá obloha a minimální světelné znečištění poskytují pozorovatelům výborné podmínky pro sledování hvězdné oblohy.










Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025. Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost, která určitě zvýší zajem i u naprostých laiků. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa nebe - planety Venuše (18. června 2007).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2007 obdržel snímek planetární mlhoviny M 97 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Tomášem Hynkem na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.
Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars. V tomto měsíci nám do soutěže zaslal snímek Soví mlhoviny M 97, nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.



Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4