Články

15.07.2004 07:27 Tomáš Metelka Kosmonautika

AURA startuje

Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.

14.07.2004 09:37 Tomáš Metelka Exoplanety

Pátrání po dalších Zeměkoulích

Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel, žádnou "kamennou" planetu typu Země.

14.07.2004 09:36 František Martinek Kosmonautika

GRAVITY PROBE-B - 3 měsíce na oběžné dráze

Měl pravdu Albert Einstein? 45 let po zrození myšlenky se družice Gravity Probe-B dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Tyto dvě věty mohou vystihnout zrod a úkoly americké astronomické družice. Její start se uskutečnil 20. 4. 2004 pomocí nosné rakety Delta 2. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 634,19 až 652,42 km se sklonem k rovníku 90,009°. Oběžná doba činila 97,654 minuty.

14.07.2004 07:36 Ladislav Bálint Úkazy

Perzeidy

Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".

13.07.2004 10:37 František Martinek Kosmonautika

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

13.07.2004 09:19 Tomáš Metelka Úkazy

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

13.07.2004 08:51 Tomáš Metelka Sluneční soustava

LONEOS objevil asteroid s nejmenší oběžnou dráhou

Pokračující pátrání po blízko zemských asteroidech na Lowellově Observatoři, přineslo další zajímavý objev. Je jím 2004 JG6, asteroid nalezený během LONEOS (the Lowell Observatory Near-Earth Object Search) večer 10.května 2004 Brianem Skiffem.

12.07.2004 15:02 František Martinek Kosmonautika

NASA a návrat na Měsíc

Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.

12.07.2004 09:31 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Může Slunce za sucho na Marsu?

Na webové stránce NASA Goddard Space Flight Center, byl 8.7. uveřejněn článek o průběhu sledování a účincích tlakové vlny, vyvolané slunečními bouřemi s koronárním výtryskem hmoty (CMEs), z přelomu loňského října a listopadu.

12.07.2004 09:27 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Novinky z Marsu

Zajímá Vás dění ma Marsu? Podívejte se na podrobné snímky severního okraje Hellas basin, dozvíte se o plánu GPS systému pro Mars.

12.07.2004 07:33 Tomáš Metelka Exoplanety

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.

12.07.2004 07:21 Tomáš Metelka Multimédia

Poslechněte si "krupobití" u Saturnu

Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.

09.07.2004 13:57 Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.

09.07.2004 13:56 Tomáš Metelka Multimédia

Dáte si originál snímků z Hubbla?

Dnes si již můžeme na takovou otázku odpovědět kladně. Jen sem s nimi. A jak říkají amatérští astronomové (podle oblíbeného českého filmu) "Nemusí pršet, stačí když kape".

09.07.2004 09:03 František Martinek Hvězdy

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

09.07.2004 08:57 František Martinek Multimédia

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.

08.07.2004 14:47 František Martinek Sluneční soustava

CASSINI - novinky od Saturna

Již dva dny po navedení kosmické sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu obdrželi astronomové velice zajímavé vědecké informace, které poněkud jinak než bylo doposud známo, představují nádherný systém planety Saturn.

08.07.2004 08:56 Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Opět jedna teorie k přepsání

Zdá se, že s příchodem nových pozorovacích přístrojů a metod se v astronomii rodí a budou rodit téměř zásadní objevy, když už ne jednou týdně, tak alespoň jednou měsíčně. A je jedno, zda se jedná o teleskopy pozemní, s adaptivní optikou nebo novými snímacími přístroji či přístroje umístěné v kosmu. Z času na čas, který bude stále kratší, se budou muset vydávat nové a nové učebnice, které budou nejen doplňovat, ale i často i popírat svá předchozí vydání.

07.07.2004 14:07 František Martinek Vzdálený vesmír

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.

07.07.2004 14:05 František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí rozšiřuje své služby veřejnosti

V současné době není problém si prostřednictvím Internetu prohlédnout fotografie planet, různých mlhovin, hvězdokup, galaxií a dalších vesmírných útvarů. Vesměs se jedná o snímky, pořízené velkými dalekohledy, astronomickými družicemi či kosmickými sondami. Ale vždy se jedná pouze o obrázky. Bohatá síť hvězdáren v České republice však umožňuje zájemcům spatřit tato tělesa takříkajíc "na vlastní oči" pomocí dalekohledu. Hvězdárna Valašské Meziříčí rozšiřuje otevírací dobu rovněž na sobotní večery.

Vyhledávání v článcích