Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Kubala Exoplanety

Vzniká elektronický časopis o exoplanetách

HD209458.jpg
Na českém internetu vzniká nový elektronický časopis o planetách, které obíhají okolo cizích hvězd. Výzkum extrasolárních planet – neboli exoplanet je relativně novým oborem, první planety mimo sluneční soustavu byly objeveny teprve v polovině 90. let minulého století. Dnes známe již téměř 300 exoplanet a jejich počet se neustále rozrůstá.

František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.
Pavel Suchan Úkazy

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Pavel Najser Ostatní

Výročí úmrtí významného českého selenografa Karla Anděla (28. 12. 1884 – 17. 3. 1948)

Karel Anděl
Karel Anděl
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008

17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

František Martinek Kosmonautika

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.
Michal Rottenborn Ostatní

ASUF IX (již za měsíc)

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plzni a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat učitele fyziky, zeměpisu, přírodopisu a příbuzných oborů na devátý astronomický seminář učitelů fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Petr Kubala Ostatní

Vyšlo první číslo časopisu Gliese

Logo časopisu Gliese
Logo časopisu Gliese
V pondělí 10. března 2008 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gliese, který se bude 6x ročně věnovat tématice exoplanet. Aktuální číslo si můžete stáhnout ze stránek časopisu: /gliese nebo z tohoto článku.

Petr Kubala Kosmonautika

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

František Martinek Kosmonautika

Záhadná síla ovlivňuje dráhy kosmických sond

Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Doposud záhadná síla způsobuje malé, přesto neočekávané odchylky v drahách kosmických sond při průletu kolem Země. Vědci přišli s matematickým vztahem, který úspěšně popisuje všechny známé výskyty tohoto efektu. Mají podezření, že by „viníkem“ mohla být zemská rotace, která může nějakým způsobem ovlivňovat dráhy sond.
Luboš Brát Hvězdy

Pozor, hrdinové jdou! aneb projekt HERO odstartoval

Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Pozorovatelům je představen nový pozorovací projekt HERO zaměřený na sledování zdrojů vysokoenergetického záření v optické oblasti. Zveřejněn byl i konkrétní pozorovací program a podklady pro sledování těchto 20 (prozatím) objektů.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.
František Martinek Sluneční soustava

Na Marsu padají laviny!

První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.
František Martinek Kosmonautika

HST – JWST – a co dál?

Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Od dubna 1990 krouží na oběžné dráze kolem Země Hubblův kosmický dalekohled HST s objektivem o průměru 2,5 m. Jeho nádherné snímky zná snad každý. Na podzim letošního roku se plánuje již poslední servisní mise raketoplánu. Pak už bude záležet jen na jeho „zdravotním stavu“, jak dlouho vydrží fungovat. Na rok 2013 se připravuje start jeho nástupce s názvem James Webb Space Telescope (JWST) s rozkládacím objektivem o průměru 6,5 m. Již nyní se ale vedou úvahy o dalším, ještě větším kosmickém dalekohledu.


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »