Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna Autor: Spaceflightnow.comJe tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.
Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy Autor: David A. Aguilar (CfA)Naše Sluneční soustava se zdá být uspořádaným a uklizeným místem ve vesmíru (až na nějaké ty výjimky), s malými kamennými tělesy v blízkosti Slunce a s velkými plynnými obry ve vzdálenější části. Všech osm planet si pravděpodobně udržuje oběžné dráhy téměř v nezměněné podobě od svého vzniku. To byla ještě nedávná představa o Sluneční soustavě.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav JedličkaNení to tak dávno, co za slunečním limbem zmizela skvrna AR1944, a Slunce nám na své tváři ukazuje nového obra. Skvrna AR1967 se momentálně nachází prakticky uprostřed slunečního kotouče a viditelná bude ještě asi 6 dní i prostým okem. Pochopitelně nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla. Mezitím se pokochejte již došlými snímky od našich čtenářů - fotografů.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Mapa oblačných struktur na hnědém trpaslíku Luhman 16B vytvořená pomocí VLT Autor: ESO/I. CrossfieldDalekohled ESO/VLT zkoumal horní vrstvy atmosféry nejbližšího hnědého trpaslíka
Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.
Mapa oblohy 5. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 2. do 9. 2.
Měsíc je kolem první čtvrti. Večer končí viditelnost planety Merkur a ideálně uvidíme Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená díky návratu významné aktivní oblasti. Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. února v 19:00 SEČ.
Prof. Dr. Jiří Březina, CSc. v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Na sobotu 1. února 2014 připravila TV Noe další pokračování cyklu Hlubinami vesmíru. Hostem bude opět dr. Jiří Březina, protože dokončíme besedu z minulého dílu o planetologii.
Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.
Obálka knihy Fyzika Sluneční soustavy. Autor: Miroslav Brož.Na konci roku 2013 vyšla v nakladatelství Matfyzpress kniha
Fyzika sluneční soustavy. Jedná se o novou učebnici astronomie,
kterou jsme napsali na základě přednášky po mnoho let konané
na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek a J. Sládeček.Na první přednášku roku 2014 Astronomická společnost Pardubice pozvala cestovatele a fotografa Petra Horálka. Ten bude v pátek 31. ledna 2014 od 19 hodin povídat o své strastiplné cestě do srdce Afriky. V povídání nazvaném „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ nás seznámí s touto krásnou africkou zemí a rovněž popíše silný zážitek při velmi krátkém úplném zatmění Slunce. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice na Gorkého ulici 2658.
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASAAmerický rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.
Rentgenové záření v kupě galaxií RX J1532.9+3021 Autor: X-ray: NASA/CXC/Stanford/J.Hlavacek-Larrondo et al, Optical: NASA/ESA/STScI/M.Postman & CLASH teamAstronomové využili možností kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory a celé plejády pozemních dalekohledů k odhalení jedné z nejvýkonnějších supermasivních černých děr. Nově objevená černá díra vytvořila obrovské struktury v okolním horkém plynu a zabránila tak vzniku více než biliónu nových hvězd.
Supernova v galaxii M82. Autor: Miroslav JedličkaS příchodem skutečné zimy se na projasněné obloze za mrazivých nocí objevila "nová" hvězda v malými dalekohledy viditelné galaxii M82, lidově zvané Doutník. Nejde o ledajakou hvězdu, ale o skutečně enormní kosmický ohňostroj zvaný supernova typu Ia. Ve skutečnosti k němu došlo před 11,4 milióny lety a světlo z výbuchu nad bílým trpaslíkem poblíž hmotného hvězdného obra k nám došlo až před několika dny. I když je supernova viditelná až v dalekohledech, pořád je to nejbližší úkaz svého druhu za poslední desítky let. Kdyby se odehrála v naší galaxii, na pár týdnů by patřila mezi nejjasnější objekty nebe vůbec. Portrét této vzdálené extragalaktické události už zachytilo několik fotografů, jejichž snímky najdete právě v této galerii.
Observatoř Herschel a objev vodní páry u trpasličí planety Ceres Autor: ESA/ATG medialabEvropská kosmická observatoř Herschel Space Observatory objevila přítomnost vodní páry v okolí trpasličí planety Ceres. Jedná se o první jednoznačnou detekci vodní páry u tělesa z oblasti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě.
Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 27. 1. do 2. 2.
Měsíc bude v novu. Venuše je jasnou jitřenkou. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce byla velmi nízká a bude maximálně zvýšená. Na ranní obloze se k sobě blíží dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. ledna v 19:00 SEČ.
Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram.Koncem ledna, přesněji 27. 1. 2014 si připomeneme nedožité 85. narozeniny významného českého astronoma, specialisty na meteory, Zdeňka Ceplechy. Jeho jméno bude navždy spojeno s rozvojem bolidové sítě a zejména pak s meteoritem Příbram. Fragmenty tohoto tělesa byly nalezeny díky práci týmu, který vedl.
Supernova v galaxii M82. Autor: Leonard Ellul-Mercer.Na noční obloze se opět děje raritní podívaná. Tentokráte však zejména pro majitele nějakých středně velikých přístrojů pokud možno dále od měst. V galaxii M82, lidově označované „Doutník“, vybuchla jasná supernova. Jde o typ Ia, čili vzplanutí v nesourodé dvojici hvězd – často hustého bílého trpaslíka a hmotného rudého obra. Supernova je v galaxii krásným doplňkem pro fotografy, neboť samotná galaxie patří mezi nejvděčnější objekty tohoto typu. Supernova bude pozorovatelná jen několik následujících dní, maximálně týdnů, než opět výrazně pohasne.
Aplikace Personal Space Autor: GloriaPokud byste mohli zaměřit dalekohled libovolným směrem na obloze, kam byste se chtěli podívat? Nová webová aplikace „Personal Space” („Osobní vesmír”) vám umožní vytvořit přímé propojení vašeho osobního života a důležitých událostí v něm s vesmírem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag
