Hlubinami vesmíru s Janem Herzigem, astronomie pro mladé

Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích.

V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?

Výzkumy v ASU AV ČR (257): Modely akrece dvou rentgenových dvojhvězd

Rentgenové dvojhvězdy jsou laboratořemi akrečních procesů probíhajících v okolí černých děr hvězdných hmotností. Studie publikovaná Anastasiyí Yilmaz pod vedením Jiřího Svobody z ASU ukazuje, že vlastnosti systémů určené z pozorování silně závisí na použitém interpretačním modelu. 

František Nušl - rodák z Jindřichova Hradce

V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.

CEMeNt – zprovoznění stanice Ždánice

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Česká astronomická společnost udělí na Hvězdárně a planetáriu v Brně v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.

Nejstarší černá díra ve vesmíru vznikla 470 miliónů let po velkém třesku

Vědci objevili dosud nejstarší černou díru, která vznikla necelé půl miliardy let po velkém třesku. Nachází se v raném stádiu svého růstu, které dosud nebylo pozorováno. Zveřejněné výsledky potvrzují dosavadní teorie, podle nichž supermasivní černé díry existovaly již na úsvitu vesmíru. Na pozorování se v uplynulém roce podílely vesmírný teleskop Jamese Webba a rentgenová observatoř Chandra.

Hvězdárna Žebrák přibližuje astronomii zejména rodinám s dětmi už skoro sedmdesát let

V roce 2024 oslaví Hvězdárna Žebrák hned několik výročí. Sedmdesát let od založení a rovných dvě stě od pádu meteoritu Žebrák. A už dvacet let zde svoji činnost provozuje také spolek nadšenců, kteří se starají o chod hvězdárny i o popularizaci astronomie. Při té příležitosti připravují i řadu zajímavých aktivit.

Druhý start Super Heavy Starship

Starship dnes udělala další ohromný krok ve svém vývoji. Po více než půl roce nadešel druhý testovací start celé monstrózní sestavy Super Heavy Starship. Oficiálně nesl označení IFT-2, neboli Integrated Flight Test 2, v českém překladu Druhý integrovaný letový test. Jeho výsledek je více než pozitivní. Druhý let rozhodně předčil očekávání většiny odborníků na kosmonautiku a otevřel největší raketě všech dob cestu ke svým nemalým cílům.

47. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 11. do 26. 11. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce bylo převážně klidné, nastala však jedna erupce filamentu. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní dobře viditelná poblíž hvězdy Vega. Starty čínských raket typu CZ-2 zcela zastínily ne starty Falconů 9, tam došlo jen k jednomu startu, ale druhý integrovaný let SuperHeavy Starship, který nedosáhl plánovaných cílů, ale byl výrazně méně problematický, než ten první a hodně se toho podařilo. Před čtvrtstoletím začalo budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když byl vypuštěn její první modul Zarja.

Maximum meteorického roja Leonidy

V noci zo 17. 11. na 18. 11. 2023 nastane maximum meteorického roja Leonidy. Tento roj je známy výskytom silných meteorických dažďov, z ktorých hádam najväčší bol pozorovaný v roku 1866.

ČAM za říjen 2023: Tři planetární mlhoviny HFG1, Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek

„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner

Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy, skutečnost je „na hony“ vzdálená. Označení zanesl do astronomie astronom William Herschel, mimochodem objevitel planety Uran, jemuž tyto objekty při pozorování v dalekohledu připomínaly kotouček pozorovaných planet. Ostatně, podobný pocit měli i další astronomové v 18. století. Vlastní podstata planetárních mlhovin čekala na své objasnění ještě přibližně 75 let.

46. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 11. do 19. 11. 2023. Měsíc bude v novu a koncem týdne se vynoří jako srpek na večerní obloze. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Mars je v konjunkci se Sluncem a zmizí přímo za ním. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly další středně silné erupce a slabší polární záře. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Měsíc planetky Dinkinesh je kontaktní binární těleso. Raketa Falcon 9 vynesla v rámci mise Transporter 9 řadu družic, mezi nimi i třetí slovenský cubesat Veronika. SpaceX se možná pokusí o start sestavy SuperHeavy Starship. Před 100 lety se narodil Alan Shepard, první Američan v kosmu a jeden z těch, co chodili po Měsíci. Před čtvrtstoletím padaly bolidy z roje Leonid.

Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!

České zapojení do návrhu americké rentgenové mise STROBE-X

9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class mise s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.

Fotogalerie: Zákryt Venuše Měsícem 9. 11. 2023

Některé úkazy jsou krásné, i když nenastanou v noci. Typickým příkladem je zatmění Slunce. Jenže to je úkaz opravdu vzácný, za kterým musíme někam jet, nebo na něj čekat i několik let. A podobně vzácné jsou i zákryty planet Měsícem. 9. listopadu 2023 se k Měsíci přiblížila jasná Venuše a byl to opravdu pěkný pohled na ranní oblohu na srpek a jasnou hvězdu v jeho blízkosti. V dopoledních hodinách se Měsíc zdánlivě přiblížil k Venuši a kolem jedenácté nastal její zákryt osvětlenou stranou Měsíce. Výstup se uskutečnil krátce po poledni. 

První vědecké snímky teleskopu Euclid zveřejněny!

Na začátku července se vydal do vesmíru nový dalekohled Evropské kosmické agentury nesoucí jméno dávného řeckého matematika. Dnes jsme se po měsících testování dočkali uveřejnění prvních plnohodnotných snímků. Nikdy předtím žádný teleskop nepořídil tak ostré obrázky natolik vzdálených objektů na tak velké části oblohy. Jeho cílem je především pátrat po stopách temné energie a temné hmoty. Za tímto účelem bude zkoumat tvary, vzdálenosti a pohyb galaxií vzdálených až 10 miliard světelných let.

Fyzikální ústav v Opavě zve veřejnost na internetový přenos vzácného úkazu dopoledne 9. listopadu 2023

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ve čtvrtek 9. listopadu v dopoledních a poledních hodinách dojde na obloze k vzácnému astronomickému úkazu: Měsíc zakryje na denní obloze jasnou planetu Venuši. Za příznivého počasí bude úkaz pozorovatelný i pouhýma očima, přímý videopřenos úkazu nabídnou veřejnosti i pracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě.

JWST si prohlédl Krabí mlhovinu

Už je tomu více než rok, co pravidelně dostáváme nové a nové snímky z největšího kosmického dalekohledu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. V infračerveném světle jsme si tak mohli za tuto dobu prohlédnout již většinu z těch nejznámějších objektů hlubokého vesmíru. V nedávné době se k nim přidala Krabí mlhovina. Tu na obloze můžeme najít v souhvězdí Býka nedaleko hvězdy Zeta Tauri. V Messierově katalogu jí patří výsostné první místo. Jde asi o nejznámější pozůstatek po výbuchu supernovy, jaký na obloze najdeme.