Noční svítící oblaka nad Bratislavou. Foto Miroslav Grnja.Sdružení Astrofoto.sk ve spolupráci s Amatérskou prohlídkou oblohy (www.astronomie.cz) vyhlašuje soutěž NLC 2010. Soutěž probíhá od 7. května do 31. července 2010 na portálu gala.astrofoto.sk. Předmětem soutěže jsou snímky nočních svítících oblaků, jejichž sezóna pozorování právě začala.
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.
Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Fotografie komety McNaught (H. Kučáková)V těchto dnech můžeme na ranní obloze pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, která by měla dosáhnout hranice viditelnosti pouhým okem. Do jaké míry se to splní a kde kometu nalezneme, to nám prozradí dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR.
Bolid, který možná dopadl u Huntsville
Celooblohové kamery v Marshallově středisku vesmírných letů a Vědeckém středisku oblasti Walker (Walker County Science Center) poblíž města Chickamauga v americkém státě Georgia zaznamenaly ve večerních hodinách 18. května 2010 průlet jasného bolidu. Začal zářit ve výšce kolem 76 kilometrů nad severozápadem města Huntsville a pohyboval se jihovýchodním směrem rychlostí přibližně 13 km/s. Pohasnul ve výšce
asi 37 km, když se nacházel severovýchodně od obce Gurley.
Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.
Obr. 8Ve čtvrtém díle byla řeč o zobrazení válcovém. Zmínili jsme se o Marinove či Mercantově zobrazení a také jsme ukázali, se kterými zobrazeními pracoval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů. V dnešním pátém pokračování se podíváme ta třetí druh zobrazení oblohy, a sice zobrazení kuželová. Mezi ně řadíme například zobrazení Ptolemaiovo nebo Hammerovo.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchUž jste někdy měli možnost strávit 24 hodin na nějaké hvězdárně? Pravděpodobně ne. Že nevíte, co byste tam tak dlouho dělali? Pokud se přidáte k akci Sekce pro děti a mládež ČAS, rozhodně vám nehrozí žádná nuda. První Noc na hvězdárně je naplánovaná do Pardubic, na Hvězdárnu barona Artura Krause. Doba pro akci je velmi příznivá, o víkendu 12. - 13. června bude Měsíc ve fázi novu a nebude rušit noční pozorování. Sraz je před hvězdárnou ve 14 hodin. Pro ty z vás, kteří společně budou chtít poobědvat v nedaleké (osvědčené) restauraci ještě o dvě hodinky dříve. Po obědě začne hlavní program. Bude opravdu bohatý.
CAM 2010.05Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2010 obdržel snímek "Galaxie M 81 a M 82", jehož autorem je Libor Richter.
Pohled na galaxie - hvězdné ostrovy ukryté v nesmírných hlubinách vesmíru - nám dává tušení o titěrnosti Země či celé Sluneční soustavy. Ztrácíme při něm iluzi o jedinečnosti našeho světa. Kolik světů podobných tomu našemu se asi nachází v jejich útrobách?
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek. Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.
Koncept 4m slunečního dalekohleduNejvětší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Symbolická kresba letu Jana KašparaAž s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Planetární soustava u hvězdy ypsilon AndromedaeAstronomové informovali o objevu planetární soustavy, v níž roviny oběžných drah dvou exoplanet jsou navzájem skloněny vůči sobě v ostrém úhlu. "Toto zjištění znamená, že studium exoplanetárních soustav bude mnohem složitější. Astronomové nemohou dále předpokládat, že všechny planety obíhají kolem svých mateřských hvězd v jedné rovině, jak to známe z naší Sluneční soustavy," říká Barbara McArthur[ová] (University of Texas, Austin's McDonald Observatory).
Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
