SpaceShipTwo druhý test s raketovým motorem 2013 Autor: Virgin GalacticSlunce výrazně zvýšilo aktivitu, blíží se k nemu kometa ISON. Podíváme se také netradičně na
planety Sluneční soustavy. Připomenem sondu Voyager 1, která vstoupila do mezihvězdného prostoru. Omrkneme přípravy sondy MAVEN
k Marsu, miniraketoplánů SpaceShip Two a Dream Chaser. Podíváme se také, jak funguje dalekohled na palubě letadla. Na závěr
nechybí netradiční pohled na počasí na Zemi a připomínka krás přírody a temné oblohy.
Meteorit Morávka Autor: Jiří BorovičkaV sobotu 2. listopadu 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou meteority - kosmické kameny dopadlé na Zem.
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.
Zatmění Slunce 2013, logo Autor: Projekt GLORIA3. listopadu 2013 se tým astronomů vydá hluboko do nitra Národního parku Turkana v Keni a pokusí se pro diváky z celého světa zaznamenat kouzlo úplného slunečního zatmění. Jedná se o další součást projektu GLORIA, jehož cílem je představit krásy astronomické vědy nadšencům na celém světě s využitím webu.
Vlastimil Neliba v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV NoeTou první bude v sobotu 2. listopadu ve 20 hod. premiéra Hlubin vesmíru s Ing. Vlastimilem Nelibou o astronomickém kroužku na Kladně a druhou živý přenos úplného zatmění Slunce 3. listopadu v neděli z Rovníkové Afriky od 14:30, kterou budou komentovat RNDr. Michal Sobotka, CSc., vedoucí Slunečního odd. AsÚ AV a Ing. Hana Druckmüllerová, matematička z VUT Brno.
Hybridní zatmění Slunce v roce 2005. Autor: Fred Espenak, Miloslav Druckmüller.V neděli 3. listopadu se odehraje velmi vzácné hybridní zatmění Slunce. Úkaz bude pozorovatelný z centrální Afriky, kam se za ním vydává hned několik expedic pod vedením Shadii Habbal z Univerzity v Hawaii a prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického v Brně. Mezinárodní skupiny vědců včetně několika Čechů zamíří do Gabunu, Ugandy a Kenyi, odkud se budou snažit za nesmírně obtížných podmínek získat skutečně vzácná vědecká data. Astronomové přitom budou muset zápasit s technickou náročností úkolu, hrozbou malárie a především s velikou nejistotou počasí.
Kometa C/2012 S1 (ISON), Mars a Regulus. Autor: Martin GembecJakkoliv je kometa ISON pro fotografy (ne)výrazným objektem ranního nebe, informační voda se kolem ní vaří a napětí z příchodu jednoho z očekávaných scénářů její viditelnosti dosti roste. Kometa se po dlouhém období v dosahu mimo malé dalekohledy stala čím dál lépe pozorovatelná, na ranním nebi i v prostoru minula planetu Mars a pozvolna se blíží ke Slunci. Přežije svůj průlet kolem něj? A uvidíme ji očima jako jednu z nejjasnějších vlasatic novodobé historie? Ani jednu z otázek pro tak extrémní vlastnosti dráhy komety vůči Slunci nemůžeme s jistotou zodpovědět. Její vývoj si ovšem poměrně krásně lze vychutnat prostřednictvím této galerie. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na další.
Logo Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti Autor: Hvězdárna České BudějoviceU příležitosti státního svátku 28. října – Dne vzniku samostatného československého státu primátor Juraj Thoma slavnostně předal v obřadní síni radnice městská vyznamenání celkem devíti občanům. Medaile Za zásluhy převzali i astronomové Jana Tichá a Miloš Tichý.
Polární záře 30./31. října 2003. Autor: Petr PazourDnes je tomu deset let od doby, kdy jsme zažívali období nejjasnějších polárních září minulého maxima aktivity. První z nich přišla v noci z 30. na
31. října 2003, další následovala 20. listopadu. Počasí nebylo vždy a všude ideální, ale kdo sledoval, nezapomíná. Letos zažíváme zvýšenou
sluneční aktivitu právě před dušičkami jako tehdy. Porovnejme si tehdejší a současné dění na Slunci a na Zemi.
Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA, ESAProfesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.
Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT - eso1345 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2013): Na slavnosti, která se uskutečnila 27. října 2013 na observatoři ESO/Paranal v chilské poušti Atacama, předal chilský prezident Sebastián Piñera zástupcům ESO podepsané formální dokumenty stvrzující, že chilská vláda poskytne ESO pozemky v oblasti Cerro Armazones. Cerro Armazones je hora vysoká 3060 m, která se v budoucnu stane domovem dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Nachází se asi 20 kilometrů od observatoře na hoře Cerro Paranal, kde sídlí dalekohledy komplexu ESO/VLT (Very Large Telescope).
Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11.
Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce výrazně zvýšilo aktivitu. Ráno je vidět několik zajímavých komet. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. ISS může přeletět přes sluneční disk.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. října v 19:00 SEČ.
Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877. Autor: Antonín HušekAčkoli Slunce je nepochybně v okolí maxima své aktivity, až do října byla letošní aktivita až neobvykle nízká. Dokonce jsme zažili dny, kdy se skvrny daly hledat pod lupou. Nyní je situace zcela odlišná. Na povrchu Slunce se objevily dokonce dvě velké oblasti se skvrnami a také zde dochází k silným erupcím. Podobná situace tu naposledy byla snad jen v září 2011. Bude to mít následky na dění na Zemi?
Exoplanety - ilustrační obrázek Autor: ESO M. KornmesserVýznamný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.
Hvězdárna v Uherském Brodě. Autor: Astrocesty.eu.Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2013, který se uskuteční 15. až 17. listopadu 2013 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod.
Seminář na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností (VAS) pořádají ve dnech 22. až 24. listopadu 2013 víkendový seminář zaměřený na Kosmonautiku a raketovou techniku.
Outburst komety C/2012 X1 LINEAR. Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný „megaoutburstu“ u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.
Dr. James Rice Autor: Americké centrum v PrazeVe druhé polovině září navštívil Českou republiku na pozvání Akademie věd ČR a Velvyslanectví USA v Praze jeden z předních planetárních geologů NASA, doktor James Rice, který se zabývá hlavně studiem Marsu pomocí roverů, které se prohání jeho rudými pouštěmi, a tak vlastně skládá současný obrázek lidstva o Rudé planetě. Před přednáškou Dr. Rice na Hvězdárně a planetáriu v Brně redakce astro.cz zneužila jeho volné chvíle a požádala jej o zasvěcené odpovědi na některé zajímavé otázky.
Planeta Saturn na snímku ze sondy Cassini Autor: NASAObří plynné planety Sluneční soustavy stále ještě před astronomy ukrývají mnohá tajemství. Z nedávno publikované vědecké práce planetologů vyplývá, že hluboko v atmosférách obřích planet Jupiter a Saturn se mohou nacházet velké kusy diamantů vznášející se v tekutém fluidu z vodíku a hélia.
Vylovená část Čeljabinského meteoritu Autor: http://news.yahoo.com
Ihned poté, co nad Čeljabinskou oblastí 15. února 2013 proletěl mimořádně jasný bolid a způsobil značné škody, se začalo spekulovat, zda jeho části dopadly na zemský povrch. Tato otázka byla zodpovězena velmi brzy, protože téměř vzápětí se začaly nacházet fragmenty meteoritu a stále přibývaly další. Bylo nasbíráno velké množství úlomků o celkové hmotnosti kolem 350 kg, ale nebyl mezi nimi žádný opravdu velký kus. Později provedené výpočty, na kterých se podíleli i čeští astronomové, ukázaly, že během letu se
sice původní těleso drobilo
na menší úlomky, ale jeho hlavní část zůstala zachována. Její hmotnost vědci odhadli na rozpětí 200 až 500 kg. Jako nejpravděpodobnější místo dopadu této části se ukázalo jezero Čebarkul, v jehož zamrzlém povrchu byl nalezen kráter o průměru asi osm metrů. První prozkoumání dna v okolí však nebylo úspěšné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
