Ruská kosmická loď Sojuz Autor: NASAPrvní let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).
Hurikán Sandy. Autor: NASA.Úžasná fyzika na vlastní oči prostřednictvím strhující experimentální show nebo kuchařka na tvorbu ničemných hurikánů jako současný Sandy - zdaleka nejen na to se můžete těšit v listopadu na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Ondřejovský meteorický radar Autor: Astronomický ústav AV ČRPozorovat meteory je možné několika způsoby a jedním z nich je využití odrazu radarových vln. Radarová pozorování slouží především ke studiu meteorů z rojů a mnohaleté zkušenosti s tím má RNDr. Petr Pecina, CSc. z Astronomického ústavu AV.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji. Autor: ČAS.Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČRRNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise Autor: SpaceXPo 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.
výduť Galaxie - VISTA - eso1242 Autor: ESO/VVV ConsortiumVISTA vytvořil dosud největší katalog objektů ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (042/2012): Na základě mohutného devíti gigapixelového snímku složeného ze záběrů získaných pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA (Paranal, Chile) vytvořil mezinárodní tým astronomů katalog více jak 84 milionů hvězd nacházejících se v centrální části naší Galaxie. Tento obří datový soubor obsahuje desetkrát více hvězd než předchozí katalogy a představuje významný krok k pochopení struktury naší domovské Galaxie. Uvedený snímek poskytuje zvětšovatelný pohled na její v centrální část. Obrázek je tak velký, že vytištěný ve standartním rozlišení by měřil 9x7 m.
Endeavour v ulicích Los Angeles Autor: collectspace.comJak už jste si mohli přečíst v článku Velké stěhování, nejdále od svého kosmického přístavu bude vystaven raketoplán Endeavour. Tento nejmladší exemplář s označením OV-105 získalo Kalifornské vědecké středisko (California Science Center) v Los Angeles, takže bylo nutné stroj přepravit do místa, vzdáleného vzdušnou čarou bezmála 3 700 km. Přeprava raketoplánů na takové
vzdálenosti nebyla v době jejich aktivní činnosti ničím neobvyklým. Pokud nebylo možné z nějakého důvodu přistát u Kennedyho vesmírného střediska
(Kennedy Space
Center - KSC), měly raketoplány v záloze Edwardsovu leteckou základnu
(Edwards Air
Force Base) v Kalifornii. Ta leží asi 100 km právě od Los Angeles. Přesuny
obstarával Boeing 747,
který byl speciálně upravený jako letadlový nosič raketoplánů (v angličtině Shuttle Carrier Aircraft, zkráceně SCA), na jehož hřbetu bylo vesmírné
plavidlo připevněno. Tyto stroje byly v NASA dva,
starší měl označení N905NA, novější pak N911NA. Jak je vidět, letecká přeprava raketoplánů byla záležitost, kterou již v NASA mnohokrát vyzkoušeli a dobře znali. Poněkud komplikovanější ale bylo, že Kalifornské vědecké středisko je umístěno
v hustě osídlené části města a od letiště je vzdáleno téměř 20 km. Pozemní dopravu raketoplánu sice v NASA již také prováděli, ale ještě nikdy ulicemi velkého města.
Jezero Ontario Lacus na jižní polokouli Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/Proxemy ResearchNa obrázku pořízeném kosmickou sondou Cassini (NASA) je vidět velmi staré jezero, které se rozkládá poblíž jižního pólu Saturnova měsíce Titan. Červenou čarou je vyznačena pravděpodobná linie dávného pobřeží tohoto velmi rozsáhlého útvaru. Jedná se o největší současné jezero na Titanu pojmenované Ontario Lacus. Na radarovém snímku se jezero jeví černé, což signalizuje, že je vyplněno kapalinou.
Sonda Voyager míjí Neptun. Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Srdečně vás na ni zve Astronomická společnost Pardubice.
Jeden z vítězných snímků 2011. Autor: Jakub Toman.
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásily letos v únoru 2. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet Autor: NASA/Tim Pyle Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!
Start Expedice 33 Autor: TV NASAV úterý 23. října 2012 ve 12:51 SELČ začal pro trojici odvážlivců z Ruska a Ameriky 5měsíční výlet do kosmu, v rámci kterého budou plnit nejrůznější úkoly na stanici, která ve výšce 400 km každý den 16krát obkrouží Zemi rychlostí bezmála 8 km/s. Náš přenos zde začal ve 12:00.
Představa družice CHEOPS k výzkumu exoplanet Autor: University of Bern Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety. Vypuštění družice se předpokládá v roce 2017.
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.
Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.
Jasná Orionida v souhvězdí Orionu v roce 2008. Autor: Jens Hackmann.Na víkendové obloze, zejména pak v neděli a v pondělí časně ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, který je dobře pozorovatelný už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu může spadnout okolo 15-20 meteorů. Mezi nimi může zazářit i jasný bolid…
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale UniversitySpolečné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.
Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
