Sluneční kotouč přes chromosférický dalekohled 4. března 2011. Autor: David MasonV posledních dnech je možné na slunečním kotouči spatřit dvě skupiny slunečních skvrn i bez použití dalekohledu. Dají se pozorovat přes bezpečný sluneční filtr, případně za vhodných podmínek i bez něj při západu nebo východu Slunce. Tyto skvrny však nejsou ničím neočekávaným. Naopak. Po hlubokém minimu sluneční aktivity kolem roku 2009 a tichém nástupu 24. cyklu se konečně můžeme těšit z mnoha průvodních jevů, mezi něž krom velkých skvrn patří i silné erupce a neposledně i možnost výskytu překrásných polárních září.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.
Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
ČAM 2011.02 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2011 obdržel snímek "gravitační čočka", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Únorové kolo "České astrofotografie měsíce", probíhající pod patronací České astronomické společnosti, posunulo soutěžní pohled opět hluboko do vesmíru. Autor vítězné fotografie, pan Alexander Kupčo, namířil objektiv svého dalekohledu do hlubin vesmíru ve směru souhvězdí Velké Medvědice. Jeho cílem však nebyla galaxie NGC 3097, která snímku dominuje. Naopak, objekt zájmu je mnohem slabší a také leží mnohem, mnohem dál. Zatímco světlo od zmiňované galaxie putuje k Zemi padesát miliónů let, od hlavního cíle snímku, kvasaru Q0957+561 trvá jeho cesta 8,7 miliard roků. Na obloze se nám jeví jako slabý objekt téměř sedmnácté hvězdné velkosti.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi "okupovala" svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.
Část oblohy v oboru infračerveného zářeníV listopadu 2010 byl v časopise Icarus publikován článek, jehož autoři - astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire - v něm předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer).
110 Messierových objektůHvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová a ČAS sekce pro děti a mládež si dovolují pozvat obdivovatele hvězdné oblohy na I. ročník setkání nazvaného Malý Messierův maratón. Akce se uskuteční 2. - 3. dubna 2011 u hvězdárny Boleslava Tecla a v prostorách Domu dětí a mládeže. Vstup je volný, určeno zejména dětem a mládeži, ovšem rádi uvítáme i všechny dospěláky.
Kosmické rychlosti. Zdroj: Fyzika.jreichl.com.V souvislosti s rozvojem kosmonautiky (podle ruské terminologie; americká terminologie pracuje s pojmem "astronautika", což považuji za méně vhodné, neboť ke hvězdám se nelétá, kdežto do kosmu ano) je pojem "kosmická rychlost" i neodborníku blízká, avšak pravděpodobně by ji nedokázal definovat, nehledě k tomu, že "kosmických rychlostí" je více a navíc pro ně existují častěji užívaná synonyma. Také jejich hodnoty nejsou pravděpodobně každému zájemci vždy známy. Cílem tohoto příspěvku je připomenout jejich smysl, velikosti a zejména objasnit, jak se k uvedeným hodnotám dospěje.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.
Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
V tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé informace z probíhající mise raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit poslední modul pro americký segment komplexu.
Charles MessierV jarním období obloha každoročně připravuje pohled na svých sto deset perel na hvězdném nebi - galaxie, mlhoviny a hvězdokupy, které před téměř třemi stoletími jako vedlejší produkt hledání komet katalogizoval a coby své životní dílo v světlo světa uvedl do té doby neznámý francouzský astronom Charles Messier. Na měsíc březen k této příležitosti připravila pardubická hvězdárna mimořádné pozorování Messierových objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.
Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.
Umělecká představa obří černé díry uprostřed aktivní galaxie. Černou díru uprostřed bychom bez zářící okolní hmoty neviděli.Správní rada Nadačního fondu Bernarda Bolzana udělila Bolzanovu cenu za fyziku za rok 2010 pracovníkovi Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR, RNDr. Jiřímu Svobodovi, Ph.D., za soubor prací "Záření akrečních disků v okolí kompaktních objektů". Přinášíme rozhovor s laureátem.
Autor: NASAPřidali jste se k nám při sledování startu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici, vůbec posledního startu kosmického letounu jménem Discovery 24. února 2011. Start z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 22:53 SEČ, náš přenos zde začal ve 22:00.
Autor: NASAVzpomínáte si? Začátek listopadu 2010, raketoplán Discovery byl na Floridě připraven vyrazit na svou poslední misi, do startu zbývaly pouze hodiny. Jenže pak byl start odložen kvůli úniku paliva a nezávisle na tom byly v plášti externí nádrže nalezeny prasklinky. Raketoplán putoval zpět do montážní haly a odklad střídal odklad. Nyní je Discovery po tom všem opět připraven ke startu, který je v plánu ve čtvrtek 24. února.
Globe at NightNa přelomu února a března letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Na webových stránkách brněnské hvězdárny lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování viz amper.ped.muni.cz.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 154 z 24. 2. 2011
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus MonsNěkteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.
Snímek bolidu z 18. února 2011Oblast kolem Apeninského poloostrova se poslední dobou stala častým
"terčem" pro tělesa meziplanetární hmoty. Uplynulo jen několik dní od
doby, co byl spatřen poslední jasný bolid nad Itálií a už jsou tu hlášení o dalších dvou.
Vznik prvotních hvězd v raném vesmíruPrvní hvězdy, které vznikaly v mladém vesmíru, nebyly osamocené (solitérní), jak se původně předpokládalo. Dokládá to objev učiněný v rámci mezinárodní spolupráce výzkumných týmů Center of Astronomy, Heidelberg University; Max Planck Institute for Astrophysics, Garching a University of Texas, Austin. Závěry studia byly publikovány 3. 2. 2011 v časopise Science.
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Štefan KürtiSnad každý z nás to zná - minimálně jednou v životě se octl na "pranýři", musel pro svou touhu dokázat, že je ten pravý, komu je souzeno dosáhnout na pomyslný pohár. Někdo z povinnosti, někdo z nadšení a touhy. Každý se jednou musel pokusit o vlastní úspěch v nějaké soutěži. Avšak ne každý se mermomocí hnal do soutěže vědomostní. Jakou je vlastně výjimkou a důkazem, že zdánlivý neúspěch vede v delším měřítku k prohloubení své vášně k astronomii, nám dnes o sobě poví Štefan Kürti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
