Teplotní mapa části pochu měsíce EnceladusAmerická kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Na posledních fotografiích například nabídla vědcům detailní pohled na aktivní trhliny v okolí jižního pólu tohoto Saturnova měsíce. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.
Gabrielle Giffordsová s manželem Markem Kellym. Autor: spaceflightnow.comV sobotu 8. ledna 2011 došlo ve městě Tucson (Arizona) k velmi smutné události: při útoku atentátníka byla vážně zraněna americká kongresmanka Gabrielle Giffordsová, manželka astronauta Marka Kellyho. Ona sama se na svém politickém postu aktivně zabývala kosmickým programem a její manžel se momentálně připravuje na další start do vesmíru jako velitel raketoplánu. Vzhledem k rodinné tragédii ale není Kellyho účast na misi vůbec jistá.
Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.Malou planetku s pořadovým číslem 596 objevil 21. února 1906 August Kopff na observatoři Heidelberg a pojmenoval ji Scheila - na počest své známé anglické studentky. Elementy dráhy napovídají, že náleží do hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce obíhá jednou za 5,01 roku a po elipse se sklonem k ekliptice 14° se pohybuje mezi afeliem 3,41 AU a periheliem 2,44 AU (Tisserandův parametr TJ = 3,209). Povrch planetky je poměrně tmavý (albedo 0,038) a při absolutní jasnosti H = 8,9 mag. můžeme odhadovat její průměr na 113 km.
Hinode: Prstencové zatmění Slunce 4. 1. 2011, zdroj: JAXAZačátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země,
mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění
u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i
zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili,
jedna družice měla velké štěstí..
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Autor: Pavel a Dana UhrinoviMnozí z vás asi ani netuší, kde Čeperka leží. Jsme menší obec s tisíci obyvateli a krásnou základní školou, která umožňuje také navštěvovat různé kroužky, mezi nimi i astronomický. To jen na začátek.
Autor: Petr DrábekČas uplývající od konce krásného lednového zatmění Slunce se už měří ve dnech, nicméně vzpomínky na něj jsou neustále živé a nemálo z vás, čtenářů astro.cz, se s námi o svá pozorování štědře podělilo. Přinášíme slíbenou fotogalerii snímků vytvořenou z fotek došlých do redakce astro.cz. Všem autorům došlých fotografií moc děkujeme! Fotogalerii samozřejmě neustále rozšiřujeme a její konečná podoba závisí jen a jen na finálním počtu fotografických přírustků došlých do redakce. Nezapomeňte také, že se můžete zapojit do celonárodní soutěže!
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.
Autor: Pavel Štys, PardubiceJak trefně kolovalo v některých médiích, včera Slunce na dopolední obloze takřka bez nadsázky vykouzlilo úsměv. Nad územím České republiky naší mateřskou hvězdu zakryl o něco menší měsíční kotouč shora a jen pár minut před půl desátou chybělo zhruba 79 % slunečního průměru. Až neuveřitelné to je, ale 4. lednový den letošního roku právě v době zatmění přinesl nad naše území místy dokonce i skorojasné počasí. Téměř každý si tedy mohl aspoň krátce vychutnat část scénáře mimořádného úkazu, jehož budeme v naší kotlině znovu svědky až 20. března 2015. Zatmění je sice již den za námi, ale internetem kolují gigabajty fotografií z celé Evropy, části Afriky a Asie. Pojďme si připomenout, jak to vypadalo u nás.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Sledujte s námi online přenos ze zatmění Slunce.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.
Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent (jedná se o velikost zakrytí slunečního průměru) a na většině území bude úkaz pozorovatelný v celém průběhu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 152 ze 30. 12. 2010.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Ranní seskupení Venuše, Měsíce, Spiky a Saturnu 3. 12. 2010. Autor: Martin GembecKonec roku 2010 bude ve znamení krásných planetárních seskupení na ranní obloze. Klenot ranní oblohy, Jitřenku (Venuši), doplňují jasná hvězda Spica v souhvězdí Panny a hvězdě podobně jasná planeta Saturn. Na konci roku 2010 se k nim přidá zmenšující se srpek Měsíce. Na Silvestra ráno bude Měsíc přibližně napravo od Venuše a novoroční ráno bude připomínat situaci z 3. prosince, kdy byl Měsíc za svítání nízko nad obzorem pod Venuší (viz úvodní fotografie). Ale pozor, nízko nad obzorem už v té době bude vlevo od Měsíce viditelný i Merkur.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.Astronomická společnost Pardubice ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice, Českou astronomickou společností a Českým rozhlasem Leonardo vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011, které bude pozorovatelné na území České republiky. Zapojit se může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký ten fotoaparát. Fantazii se meze nekladou, naopak právě originalita snímku může přinést kýžené vítězství. Přispějte tak do pestré dokumentace tohoto mimořádného úkazu, největšího svého druhu v České republice od roku 2003 až do roku 2026!
Posádka Sojuzu TMA-20. Autor: NASAVe středu 15. prosince jsme vám nabídli online přenos startu lodi Sojuz TMA-20. Ta se o dva dny později spojila s kosmickou stanicí ISS, jejíž posádce doručila tříčlennou posilu pro dlouhodobou práci na palubě komplexu a, kromě jiného, několik vánočních dárků. Start lodi Sojuz i setkání se stanicí proběhly hladce, mezi těmito dvěma událostmi se však situace na chvíli zkomplikovala.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
_scheila_-_1.jpg "Snímek malé planetky (596) Scheila. Autoři: Ernesto Guido a Giovanni Sostero.")
![\"Částečná](\"/_data/images/news/2010/11/29/zatmeni_2000_espenak.jpg\" "\\"Částečná")
