Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.
Emisní mlhovina RosettaNa fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu MěsíceSkupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. "Rozhodli jsme se pro robota podobného člověku, protože to je pro nás velmi fascinující a stimulující," říká Hideo Sugimoto. "Vyrobíme atraktivního robota, který bude naše představy šířit ve vesmíru."
jednotlive experimentySonda odštartovala 11. februára 2010 z Floridy, pričom posledné dva mesiace stabilizovala svoju polohu, aby nadobudla geosynchrónnu obežnú dráhu a pripravila prístroje. Ako náhle sonda otvorila poklopy začala zhromažďovať fotografie, z ktorých boli ohromení všetci odborníci po celom svete.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (22. října 2010) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dle statutu Ceny lze návrhy na laureáty podávat do 30. května 2010.
Dňa 9. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Lyridy. Materským telesom tohto roja je pravdepodobne kométa C/1983H1 IRAS-Araki-Alcock. Eta Lyridy sú málo známym meteorickým rojom, ktorý bol len nedávno zaradený do sledovania v rámci programu organizácie IMO.
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězdAstronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.
Phil Bland a Pavel Spurný s meteoritemV září loňského roku publikovali čeští a britští vědci studii unikátního meteoritu nalezeného v australské poušti. Meteorit se jmenuje Bunburra Rockhole, stal se prvním meteoritem s rodokmenem na jižní polokouli a získal ještě několik dalších prvenství. Nález několika kusů meteoritů nebyl dílem náhody. Už několik let v australské Nullarborské poušti funguje síť 4 českých bolidových automatických kamer. Právě díky nim se podařilo určit dráhu meteoru po obloze, vypočítat dráhu sluneční soustavou a také spočítat místo dopadu. Na tom se velkou měrou podílel dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
Hayabusa se vrací domůJaponská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. mája. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Den Země 2010V sobotu 24.4. v Rudné u Prahy proběhla akce k mezinárodnímu Dni Země. Protože v této oblasti není o astronomii vidu ani slechu (kromě pár soukromníků s dalekohledem na své zahrádce v okolních obcích), snažím se královskou vědu a krásy vesmíru propagovat v Rudné na astronomických večerech a na zmíněném Dni Země s velkou účastní veřejnosti.
Kužel zodiakálního (zvířetníkového) světlaTajuplná záře, která se rozprostírá na noční obloze podél zvěrokruhu, již není záhadou. Jako první vysvětlil její původ Joshua Childrey v roce 1661. Předpokládal, že se jedná o sluneční světlo rozptýlené směrem k nám na prachových částicích ve Sluneční soustavě, avšak o původu prachu se vedly dlouhé diskuse. V článku, který byl publikován 20. dubna 2010 v časopise The Astrophysical Journal, posuzují David Nesvorný a Peter Jenniskens vliv asteroidů. Text uzavírají tvrzením, že více než 85 % prachu pochází z Jupiterovy rodiny komet, nikoliv z asteroidů.
ČAM 2010.04: M106 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2010 obdržel snímek "M 106", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel).
E-ELT. Autor: ESO.O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.
Astronomicko - kosmonautický tábor 2009, foto. Z. PrágrPřed 9 lety napadlo partu mladých lidí založit při České astronomické společnosti sekci, která by se věnovala práci s dětmi. Pořádala by pro ně soutěže, nejrůznější akce a podporovala je v jejich zájmu o astronomii.
Návštěvnící Dnů otevřených dveříDny proběhnou 14. až 16. května 2010, vždy od 9 do 17 hodin. Po celé tři dny budou otevřena odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek jsou zvány také školy. Otevírací doba po všechny tři dny je 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 14. dubna 2010 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2010. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2010.
Lavina na MarsuKamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polárních oblastech rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polární oblasti severní polokoule Marsu.
Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010V programu raketoplánů zbývají poslední tři mise, které by měly kosmické letouny odlétat v tomto kalendářním roce. Pořadí a data startů ale řádně promíchá spektrometr AMS, který měl dopravit na ISS raketoplán Endeavour při své červencové misi. Tento vědecký přístroj totiž může vzhledem k nutným úpravám letět nejdříve v listopadu.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-TU v Ostravě jako první planetárium v České republice předvedlo pod výše uvedným názvem v sobotu 24. dubna svým návštěvníkům pořad ve stereoskopickém provedení.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
