Pasáž z filmu "Tajemná zatmění"Jak vzniká zatmění Slunce, to již bezpochyby víte. Nicméně jaké úkazy v průběhu zatmění můžete spatřit? Jaké druhy slunečních zatmění vlastně nastávají? Tyto i další otázky by vám mělo zodpovědět krátké video pojednávající o slunečním zatmění z obecného pohledu. Pro astro.cz bylo jako krátký sestřih vyrobeno z pořadu pardubické hvězdárny "Tajemná zatmění".
Pohyb Slunce po oblozeAmerický APOD "Astronomický snímek dne" zveřejnil 26. června snímek polského astronoma Macieje Zapióra. Ten pobývá už více než rok na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Právě zde byl zajímavý snímek pořízen.
Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006. Autor: Vincent JacquesPakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.
Apollo 11 online po 40 letechPrávě dnes tomu je 40 let, co odstartovala jedna z nedůležitějších událostí v dějinách lidstva. 16. července 1969 vyletěla do vesmíru raketa nesoucí tříčlennou posádku s jediným úkolem - přistát na Měsíci. 21. července 1969 se pak posádka Apolla 11 navěky zapsala do historie. Díky speciálnímu webu tento okamžik můžete po čtyřech desetiletích prožít znovu.
Start STS-127Raketoplán Endeavour se 16. července dočkal v pořadí šestého a konečně úspěšného pokusu o start k misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Start se uskutečnil v 0:03 našeho času, přenos zde začal ve 22:50.
První lidská stopa na MěsíciVe úterý 21. července uplyne 40 let od okamžiku, kdy člověk udělal malý krok po měsíčním povrchu, což byl současně velký skok pro lidstvo. V roce 1969 toho dne totiž poprvé v historii lidstva vystoupili dva američtí astronauti - účastníci několikaletého projektu Apollo na povrch Měsíce. Přijďte si tyto slavné okamžiky připomenout k nám na Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy v Ostravě v sobotu 18. července!
E. Aldrin na MěsíciPřistání člověka na Měsíci. Velká událost, která příběhy z vědecko-fantastické literatury proměnila ve skutečnost. Ke čtyřicátému výročí připravila stanice ČRo 3 - Vltava speciální celodenní vysílání a tak v sobotu 18. července můžete s Vltavou strávit Den na Měsíci. ČRo Leonardo pak přinese 20. července tříhodinový záznam přistání na Měsíci.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Blížící se zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik vědeckých či nadšených expedic. Jejich pouť je však plná překážek včetně nepříliš velkých vyhlídek na jasné počasí. Proč ovšem vyjíždějí takovou dálku za úkazem, který v Číně potrvá něco málo pod 6 minut? Má vůbec smysl cestovat takové dálky i přes nepříznivou předpověď počasí? A má dnes zatmění Slunce i vědecký význam?
Prostorová studie kosmodromu
V kamenité poušti Nového Mexika, asi 80 kilometrů severně od města Las Cruces, začala 20. června 2009 výstavba prvního soukromého kosmodromu, odkud budou do vesmíru startovat vesmírní turisté. V plánech je zahrnuto vše potřebné pro návštěvníky, ze kterých se zde stanou astronauté, dále technické zázemí,
hangáry a samozřejmě přistávací dráha s úctyhodnou délkou tři kilometry.
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampuStart raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.
Zákryt a tranzit HD80606 b s vyznačeným sklonem k místní eklipticeMezi extrasolárními planetami (exoplanetami), jichž je aktuálně známých přes 350, se najde několik velmi kuriózních zástupců, které nám ukazují různorodost planetárních systémů ve vesmíru. Jednou z těch nejkurióznějších a v poslední době nejlépe studovanou je HD80606 b.
Endeavour na startovací rampěStart mise STS-127, která má doručit na Mezinárodní kosmickou stanici poslední část japonského modulu Kibo, byl 13. července zrušen kvůli špatnému počasí. Další pokus je v plánu 14. července v 00:51 SELČ, online přenos na astro.cz poběží od 23:30 - zde.
Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. DruckmülleroviNejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.Téměř doslova ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost v průběhu letošních hlavních školních prázdnin. Připraven je jak denní program pro organizované skupiny i jednotlivce, tak i večerní program u dalekohledu.
Start raketoplánu Discovery STS-119Dnes ve 4 hodiny ráno začalo oficiální odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour STS-127 (v plánu v neděli 12. 7. v 1:39 SELČ). Bude to celkově 127. start amerického raketoplánu. Z toho jeden skončil tragicky, jeden si vynutil nouzové navedení na nižší než požadovanou dráhu a celkem pětkrát byl start zrušen doslova jen pár sekund před vzletem stroje. Kosmonautické řemeslo není bez rizika a ani stroje nejsou dokonalé. A proto je nutné mít po ruce plán B, kdyby raketoplán nebyl schopen dosáhnout oběžné dráhy nebo se dokonce stal neovladatelným.
Mlhovina Helix - detail pořízený dalekohledem SubaruMlhovina Helix (NGC 7293) není pouze nejzajímavější a nejkrásnější mlhovinou; je také nejbližší mlhovinou vzhledem k Zemi, od níž je vzdálena pouhých 710 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Nové fotografie, které byly pořízeny pomocí infračervené kamery na japonském dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,2 m a který se nachází na Havajských ostrovech, ukazují uvnitř mlhoviny desítky tisíc doposud nepozorovaných obřích "pulců" s ocásky, kteří mají tvar vzdáleně připomínající komety. Obrovské množství těchto útvarů vypadá, jako bychom na obří vesmírné obrazovce pozorovali úchvatný ohňostroj.
Observatoř na KletiHvězdárna na jihočeské Kleti patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdnému nebi velké dalekohledy a zdejší astronomové sledují planetky a komety, tělesa známá i dosud neznámá. Na léto Mezinárodního roku astronomie 2009 připravili zdejší hvězdáři pro návštěvníky hory Kleť letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ".
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Po přejetí myší se zobrazí popis.
Je 24. května, jedenáct miliard a dva tisíce a ještě devět let před naším letopočtem. Vesmír je ještě mladý a zmatený. Je mu něco málo přes dvě a půl miliardy roků. Ještě neexistuje Země, dokonce ani Slunce. V jedné, ještě bezejmenné galaxii se veliké množství hmoty řítí do jícnu supermasivní černé díry v jejím středu. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie. V té době se na svou pouť vesmírem vydává jeden malý foton, nyní ještě úplně bezvýznamný.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
