Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 29. května 2009 se v Praze uskuteční finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 53 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2009
Zvedání MPTA-098 na zkušební stojan
Jak jste si již mohli přečíst například v článku "Enterprise - zapomenutý raketoplán" nebo "Pathfinder a SAIL", americký kosmický program Space Shuttle rozhodně nezahrnuje jen pětici nejznámějších raketoplánů (Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour). Zejména v počátcích, kdy se raketoplán teprve vyvíjel, sehrály svou nezastupitelnou roli i další stroje a zařízení, určené většinou k různým testům. Kromě již zmíněných můžete třeba při brouzdání po Internetu narazit na zkratku MPTA-098. O co se v tomto případě jedná?
Expedice 19 a 20Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.
Připravovaná infračervená družice WISESpolečnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.
Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
Ufounci v nákupním centru Chodov V sobotu 23. května odpoledne proběhla zahajovací show velké výstavy o pozemských i nepozemských záhadách a mimozemských civilizacích v Nákupním centru na pražském Chodově. Akce populární formou přibližuje téma mimozemského života, UFO, kosmonautiku i astronomii.
Lunar Reconnaissance OrbiterZástupci NASA prohlásili ve čtvrtek 21. 5. 2009, že cílem červnové mise k Měsíci bude prozkoumat jeho povrch za účelem výběru vhodných míst pro přistání budoucích astronautů a vyhledání zdrojů vody, což by umožnilo lidem pracovat, případně dlouhodobě pobývat na nejbližším souputníku naší planety.
Johannes KeplerMezinárodní rok astronomie 2009 je zároveň rokem čtyřstého výročí vydání Keplerova nejvýznamnějšího spisu Astronomia Nova (1609). Německý astronom a matematik Johannes Kepler, působící též v Praze a v Linci, je spojován především s novým pohledem na uspořádání okolního světa. Proslavil se objevem tří zákonů o pohybu planet a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky. Jeho teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, výklad lomu světla hranolem a vysvětlení dvojité duhy, výklad funkce oka a použití dírkové komory k pozorování zahájily novou éru v historii optiky.
001 - 10 let 2Je to již 10 let, kdy máme možnost se prostřednictvím svých domácích počítačů připojit k vědeckému výzkumu v oblasti SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence). Za tuto dobu došlo k výraznému vývoji jak aplikace samotného projektu Seti@home, tak i velkému technologickému pokroku. Projekt Seti@home není v současné době zaměřen pouze na hledání mimozemských civilizací a je součástí obrovského systému, spojujícího více než 80 vědeckých projektů distribuovaných výpočtů systému BOINC, v různých oblastech vědy.
Štefánikova hvězdárna v PrazeU příležitosti Mezinárodního roku astronomie pořádá hvězdárna cyklus přednáškových odpolední doplněných o astronomický pořad a mimořádnou příležitost exkurze na pracoviště robotického dalekohledu MARK. Jedno z těchto odpolední bude právě tuto sobotu 23. května 2009.
Návštěvnící Dnů otevřených dveříPo celé tři dny od pátku 22. do neděle 24. května pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi, pro děti máme připraven program.
Fotografie bolidu nad Kalifornií
Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.
Připravovaná evropská sonda ExoMarsNASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logoDokud mám ještě setkání trochu v paměti, dovolte mi napsat pár řádků, o čem se přesně před měsícem během sobotního dne 18. dubna 2009 jednalo. Velké setkání složek a kolektivních členů České astronomické společnosti proběhlo v Jihlavě. Záštitu nad celou akcí převzala RNDr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina pro oblast školství, a proto mohla akce proběhnout v reprezentačních prostorách kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina.
Artur KrausCeloživotní zálibou Artura Krause byla astronomie. Ač byl osobností významnou jak v oblasti kulturního tak sportovního života Pardubicka, nikdy nezapomněl na zkušenosti a nadšení, které do něj vložil jeho učitel Camille Flamarion.
V dnešním třetím, závěrečném díle o životě průkopníka, vizionáře a zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, vzpomeneme právě na tuto observatoř.
Silikátové krystalky v prachoplynném disku kolem hvězdy EX Lupi.Astronomové se dlouho zajímali o to, jak se drobounké silikátové krystalky, které potřebují ke svému vzniku vysoké teploty, staly součástí ledových komet, zrozených za mrazivých teplot na vnějším okraji Sluneční soustavy. Tyto krystalky by měly začít svoji existenci jako nekrystalické polymorfní silikátové částice, částečně smíchané s plynem a prachem, z kterého se zformovala naše planetární soustava.
Zatmění Slunce 2008Astronomický klub Pelhřimov je občanské sdružení se sídlem v městě Pelhřimov ležícím v západní části kraje Vysočina. Obsáhlá historie našeho klubu je popsána na našich internetových stránkách http://www.astroklub.cz, kde si ji snadno může přečíst každý. Dovolte mi však připomenout několik základních historických údajů.
Mák arktickýFyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země - a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
