Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Josef Jíra Světelné znečištění

Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2009

Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad soutěží převzala Česká astronomická společnost.
Peter Godovic Multimédia

Podcast Astronomy.com: 13. - 20. marec 2009 (Súhvezdie Havran, otvorená hviezdokopa M67 a špirálová galaxia NGC 2683)

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:

Podcast Astronomy.com
Podcast Astronomy.com
  • prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Havran
  • druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - M67
  • tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - NGC 2683

František Martinek Vzdálený vesmír

Trojice galaxií a gravitační přetahovaná

Část skupiny galaxií Hickson Compact Group 90.
Část skupiny galaxií Hickson Compact Group 90.
Tato fotografie, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope), zachycuje trojici galaxií, hrající zápas v gravitační přetahované, který může mít nakonec za následek jejich zánik jako jednotlivých objektů a splynutí v jeden celek.

Miloš Tichý Vzdálený vesmír

Přednáška "Velký třesk z pohledu současné fyziky"

Umělecká představa velkého třesku
Umělecká představa velkého třesku
Zamýšlíte se nad tím jak vznikl vesmír? Jaké jsou současné znalosti o vzniku vesmíru? Až do jak krátkých časů je náš popis realistický a kde začíná fantazie? Nakolik umíme uměle připravit podmínky, které panovaly při Velkém třesku? Jak vznikala látka a struktury v současném vesmíru? A co vůbec nazýváme Velkým třeskem? Co přináší kosmologii teorie strun? Ekpyrotický model multiverza - novodobé scifi nebo reálný model vzniku světa?

Pavel Suchan Světelné znečištění

Globe at Night / mapujte světelné znečištění nad svým bydlištěm

Projekt Globe at night
Projekt Globe at night
Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy. Zdaleka však netrápí jenom astronomy.

Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně

Peter Godovic Multimédia

Podcast Astronomy.com: 6. - 13. marec (Hlava Hydry, NGC 1981 a NGC 1999)

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:

Podcast Astronomy.com
Podcast Astronomy.com
  • prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Hlava Hydry
  • druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - NGC 1981
  • a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - NGC 1999

František Martinek Sluneční soustava

Deimos – menší měsíc Marsu

Deimos - měsíc planety Mars.
Deimos - měsíc planety Mars.
Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

František Martinek Sluneční soustava

Jupiter možná pojídal své měsíce

Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Jupiter na snímku ze sondy Cassini.
Čtyři největší "galileovské" měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří plynné planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. "Všechny ostatní měsíce - a mohlo jich být více než 20 - byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy," říká Robin M. Canup(ová), Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.

Petr Sobotka Světelné znečištění

Vernisáž výstavy o světelném znečištění v Sobotišti

Model ulice - rozsvícená správná světla svítí jen dolu
Model ulice - rozsvícená správná světla svítí jen dolu
Dne 8. března se na Slovensku v kulturním domě v Sobotišti konala v rámci Mezinárodního roku astronomie vernisáž výstavy o světelném znečištění. Akce byla společným dílem Slovenského zväzu astronómov amatérov (SZAA), Slovenské astronomické spoločnosti (SAS) a České astronomické společnosti (ČAS). O výstavu je velký zájem a zahájila putování po celém Slovensku.

Alena Šolcová Ostatní

Osobní vzpomínka na Zdeňka Horského

Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes, 11. března 2009 by se historik astronomie RNDr. Zdeněk Horský, CSc., dožil osmdesáti let. Studoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK a astronomii a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK. Pod vlivem profesora Otakara Zicha, též mého učitele, se soustředil na dějiny vědy.

Peter Godovic Multimédia

Podcast: súhvezdie Holubica, guľová hviezdokopa NGC1851 a špirálová galaxia NGC 1808

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:

Podcast Astronomy.com
Podcast Astronomy.com
  • prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - súhvezdie Holubica
  • druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - guľová hviezdokopa NGC1851
  • a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - špirálová galaxia NGC 1808

Poznámka redakce: tento týden vyjde vyjímečně několik dílů, kterů již byly připraveny. Od pátku budou díly vycházet pravidelně jednou týdně.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl první

Artur Kraus
Artur Kraus
Ano, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.

Petr Horálek Úkazy

Nebe ovládá Saturn

Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales Rivea
Saturn naklání prstence.
Autor: Efrain Morales Rivea
Večerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním cípu. Nejde o hvězdu, ale planetu Saturn.

1 363 364 365 366 367 368 369 547


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »