Výzkum Marsu pokračuje
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Noční čekání na úterní dopolední přechod Venuše před Sluncem si každý z vás krátil pravděpodobně jiným způsobem. Já sobě vlastním, t.j. pozorováním.
Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem
Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html
![]() | Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST |
![]() | Odkazy na informace o přechodu, související články, on-line snímky z ČR a ze světa. Máte zajímavý snímek z pozorování přechodu Venuše? Pošlete nám jej spolu s informacemi o jeho pořízení (čas, clona, místo) na info@astro.cz. Snímky mohou zobrazovat i pozorovací činnost, nemusí se jednat pouze o snímky přechodu Venuše. |
Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.
![]() |
Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.
![]() |
Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.
![]() |
Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.
Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4